Skutky 22

v hebrejském jazyce: Viz studijní poznámku k Jan 5:2.

Gamaliel: Učitel Zákona zmíněný dvakrát ve Skutcích, zde a v Sk 5:34.​—Viz studijní poznámku ke Sk 5:34.

shromáždění starších: Nebo „rada (sbor) starších.“ Řecké slovo pre·sby·teʹri·on použité zde je příbuzné s termínem pre·sbyʹte·ros (doslova „starší muž“), který v Bibli odkazuje především na ty, kteří zastávají postavení autority a odpovědnosti ve společenství nebo národě. Ačkoli tento termín někdy odkazuje na fyzický věk (jako v Lk 15:25 a Sk 2:17), není omezen pouze na starší osoby. Výraz „shromáždění starších“ zde zřejmě odkazuje na Sanhedrin, židovský nejvyšší soud v Jeruzalémě, který tvořili velekněží, zákoníci a starší. Tyto tři skupiny jsou často zmiňovány společně.​—Mt 16:21; 27:41; Mk 8:31; 11:27; 14:43, 53; 15:1; Lk 9:22; 20:1; viz studijní poznámka k Lk 22:66.

Nazaretský: Viz studijní poznámku k Mr 10:47.

neslyšeli hlas: Nebo „nerozuměli hlasu.“ V Sk 9:3-9 Lukáš popisuje Pavlovu zkušenost na cestě do Damašku. Tyto dva popisy dohromady poskytují úplný obraz toho, co se stalo. Jak je vysvětleno v studijní poznámce ke Sk 9:7, muži doprovázející Pavla slyšeli „zvuk hlasu“, ale zřejmě nerozuměli proneseným slovům. Tedy neslyšeli hlas tak, jako Pavel. To je v souladu s tím, jak je řecké slovo pro „slyšet“ použito ve Sk 22:7, kde Pavel vysvětluje, že „uslyšel hlas“, to znamená, že slyšel a rozuměl slovům. Naopak ti, kdo s Pavlem cestovali, nerozuměli poselství, které mu bylo předáno, možná proto, že hlas byl nějakým způsobem tlumený nebo zkreslený. Zřejmě v tomto smyslu „neslyšeli hlas.“​—Srovnej Mk 4:33; 1K 14:2, kde stejné řecké slovo pro „slyšet“ může být přeloženo jako „poslouchat“ nebo „rozumět.“

znovu nabýt zraku!: Dosl., „pozvedni oči!“ Řecké slovo v zásadě znamená „obrátit svůj zrak vzhůru“ (Mt 14:19; Lk 19:5), ale může také odkazovat na získání zraku poprvé (Jan 9:11, 15, 18) nebo na obnovení zraku (Mr 10:52; Lk 18:42; Sk 9:12).

smyl své hříchy tím, že vzýváš jeho jméno: Člověk smyje své hříchy nikoli samotnou vodou křtu, ale vzýváním Ježíšova jména. To zahrnuje projevování víry v Ježíše a dokazování této víry křesťanskými skutky.​—Sk 10:43; Jk 2:14, 18; viz studijní poznámku k Ř 10:13.

Upadl jsem do vytržení: Pro vysvětlení řeckého výrazu ekʹsta·sis, zde přeloženého jako „vytržení“, viz studijní poznámku ke Sk 10:10. Některé překlady křesťanských řeckých písem do hebrejštiny (označené jako J^{14, 17, 22} v Příloze C4) uvádějí: „Jahova ruka byla na mně.“ Jiný překlad (označený jako J¹⁸) uvádí: „Jahovův duch mě oděl.“

tvůj svědek: Řecký výraz pro „svědek“, marʹtys, odkazuje na toho, kdo byl svědkem určitého činu nebo události. Někteří křesťané z prvního století mohli na základě osobní zkušenosti dosvědčit nebo potvrdit historické skutečnosti o Ježíšově životě, smrti a vzkříšení. (Sk 1:21, 22; 10:40, 41) Ti, kdo později uvěřili v Ježíše, mohli svědčit tím, že oznamovali význam jeho života, smrti a vzkříšení. (Sk 22:15) Když Pavel mluvil k Ježíšovi, použil toto slovo v tomto smyslu, když nazval Štěpána „tvým svědkem“. Před Sanhedrinem Štěpán vydal mocné svědectví o Ježíšovi. Byl také prvním, kdo dosvědčil, že v zvláštním vidění spatřil Ježíše, jak se vrátil do nebe a stojí po Boží pravici, jak bylo předpověděno v Ž 110:1. (Sk 7:55, 56) Křesťanské svědectví často znamenalo čelit odporu, zatčení, bití a dokonce smrti, jako v případě Štěpána, Jakuba a dalších. V souladu s tím řecký výraz marʹtys později získal význam „ten, kdo svědčí za cenu svého života, mučedník“, tedy ten, kdo raději podstoupí smrt, než by se zřekl své víry. V tomto smyslu se Štěpán stal prvním křesťanským mučedníkem, jehož krev . . . byla prolita kvůli svědectví, které vydal o Kristu.​—Viz studijní poznámku ke Sk 1:8.

vojenský velitel: Řecký výraz khi·liʹar·khos (chiliarchos) doslova znamená „vládce nad tisícem“, tedy vojáky. Odkazuje na římského vojenského velitele zvaného tribun. (Viz studijní poznámka k Jan 18:12.) Kolem roku 56 n. l. byl Claudius Lysias vojenským velitelem jeruzalémské posádky. (Sk 23:22, 26) Jak je popsáno v Skutcích 21–24, byl to on, kdo zachránil Pavla jak před davem na ulici, tak před bouřícím se Sanhedrinem, a kdo napsal vysvětlující dopis místodržiteli Felixovi, když byl Pavel tajně převezen do Cesareje.

armádní důstojník: Nebo „setník“. Setník velel přibližně 100 vojákům v římské armádě.

Říman: To znamená římský občan. Toto je druhý ze tří zaznamenaných případů, kdy Pavel využil svých práv jako římský občan. Římské úřady obvykle do židovských záležitostí příliš nezasahovaly. Nicméně Římané se do Pavlova případu zapojili nejen proto, že při jeho návštěvě chrámu vypukly nepokoje, ale také proto, že byl římským občanem. Občanství poskytovalo určitá privilegia, která byla uznávána a respektována v celé říši. Například bylo nezákonné spoutat nebo bít neodsouzeného Římana, protože takové zacházení bylo považováno za vhodné pouze pro otroky.​—Pro další dva případy viz studijní poznámky ke Sk 16:37; 25:11.

koupil si toto občanství: Nebo „získal toto občanství za peníze.“ Jak tento záznam ukazuje, za určitých okolností bylo možné získat římské občanství za určitou částku peněz. Pavel Claudiovi Lysiovi řekl, že on (Pavel) měl občanská práva od narození, což naznačuje, že některý z Pavlových mužských předků musel občanství získat. Existovaly i jiné způsoby, jak získat římské občanství. Jednotlivec nebo dokonce celé svobodné obyvatelstvo města či oblasti mohlo obdržet určitou formu občanství jako odměnu od císaře. Otrok je mohl získat poté, co si koupil svobodu od římského občana nebo byl římským občanem propuštěn na svobodu. Veterán pomocných jednotek, který byl propuštěn z římské armády, jej také obdržel. A člověk mohl občanství i zdědit. Je nepravděpodobné, že by v Judeji v prvním století n. l. žilo mnoho římských občanů. Teprve ve třetím století n. l. získali římské občanství všichni obyvatelé provincií.