Skutky 9

Saul: Viz studijní poznámku ke Sk 7:58.

velekněz: To znamená Kaifáš.​—Viz studijní poznámku ke Sk 4:6.

dopisy: V prvním století n. l. lidé spoléhali na dopisy od důvěryhodného zdroje, aby představili cizince a ověřili jeho totožnost nebo autoritu. (Ří 16:1; 2K 3:1-3) Židé v Římě se odvolávali na tento druh komunikace. (Sk 28:21) Dopisy, které si Saul vyžádal od velekněze a adresoval je synagogám v Damašku, mu dávaly pravomoc pronásledovat židovské křesťany v tomto městě. (Sk 9:1, 2) Dopisy, které Saul požadoval, zřejmě žádaly synagogy v Damašku, aby s ním spolupracovaly v jeho tažení proti křesťanům.

Damašek: Ležící v dnešní Sýrii, Damašek je považován za jedno z nejstarších měst na světě, které bylo nepřetržitě obýváno od doby svého založení. Patriarcha Abraham mohl tímto městem projít nebo jím projíždět na své cestě na jih do Kanaánu. V určitém okamžiku vzal do své domácnosti jako služebníka Eliezera, „muže z Damašku“. (1Mo 15:2) Téměř o tisíc let později se Damašek znovu objevuje v biblickém záznamu. (Viz Slovníček, „Aram; Aramejci“.) V té době byli Syřané (Aramejci) ve válce s Izraelem a tyto dva národy se staly nepřáteli. (1Kr 11:23-25) V prvním století byl Damašek součástí římské provincie Sýrie. V té době měl Damašek židovskou populaci čítající možná asi 20 000 lidí a řadu synagog. Saul možná zaměřil křesťany žijící v Damašku, protože město leželo na křižovatce důležitých obchodních cest a obával se, že se křesťanské učení z tohoto města rychle rozšíří.​—Viz Příloha B13.

Cesta: Označení používané ve Skutcích apoštolů k označení křesťanského způsobu života a rané křesťanské obce. Může mít kořeny v Ježíšově výroku v Jan 14:6: „Já jsem ta cesta.“ Ti, kteří se stali Ježíšovými následovníky, byli označováni jako patřící k „Cestě“, to znamená, že žili způsobem života podle Ježíšova příkladu. (Sk 19:9) Jeho život byl zaměřen na uctívání jediného pravého Boha, Jehovy. Pro křesťany se tento způsob života také soustředil na víru v Ježíše Krista. Možná již v roce 44 n. l. byli v syrské Antiochii učedníci Ježíše „božskou prozřetelností nazváni křesťany“. (Sk 11:26) I poté, co bylo toto označení použito, Lukáš označuje obec jako „Cesta“ nebo „tato Cesta“.​—Sk 19:23; 22:4; 24:22; viz studijní poznámky ke Sk 18:25; 19:23.

slyšeli . . . zvuk hlasu: V Sk 22:6-11 sám Pavel popisuje svůj zážitek na cestě do Damašku. Tento popis spolu s tímto záznamem poskytuje úplný obraz toho, co se stalo. Řecká slova použita v obou záznamech jsou stejná, ale gramatika se liší. Řecký výraz pho·neʹ může být přeložen jak jako „zvuk“, tak i „hlas“. Zde je v genitivu, a proto je přeložen jako „zvuk hlasu“. (Ve Sk 22:9 je stejné řecké slovo v akuzativu a je přeloženo jako „hlas“.) Muži, kteří doprovázeli Pavla, tedy slyšeli zvuk hlasu, ale zřejmě nemohli slyšet a rozumět vysloveným slovům. Neslyšeli tedy hlas tak, jako Pavel.​—Sk 26:14; viz studijní poznámku ke Sk 22:9.

ulice zvaná Přímá: Toto je jediná ulice zmíněná jménem v křesťanských řeckých písmech. Předpokládá se, že to byla hlavní tepna vedoucí od východu k západu přes Damašek, který byl v prvním století n. l. uspořádán do mřížky. Ulice byla asi 1,5 km dlouhá a 26 m široká, včetně pěších pruhů, a mohla být lemována sloupy. Hlavní tepna stále vede zbytky starého římského města a sleduje trasu starověké římské Via Recta neboli Přímé ulice.

ve vidění: Tato slova se nacházejí v řadě starověkých rukopisů.

zatknout: Nebo „uvěznit“. Dosl. „svázat; spoutat“, tj. vězeňskými pouty.​—Srov. Kol 4:3.

synové Izraele: Nebo „lid Izraele; Izraelité.“​—Viz Slovník, „Izrael.“

koš: Lukáš zde použil řecké slovo sphy·risʹ, které se také vyskytuje v evangeliích Matouše a Marka pro sedm košů, do nichž se sesbíraly zbytky poté, co Ježíš nasytil 4 000 mužů. (Viz studijní poznámku k Mt 15:37.) Toto slovo označuje velký koš nebo nůši. Když apoštol Pavel vyprávěl korintským křesťanům o svém útěku, použil řecké slovo sar·gaʹne, které označuje pletený koš nebo „proutěný koš“ vyrobený z provazu nebo spletených větviček. Oba řecké termíny mohou označovat stejný typ velkého koše.​—2K 11:32, 33; pozn. pod čarou.

volně se pohyboval: Nebo „pokračoval ve svém každodenním životě.“ Dosl. „vcházel a vycházel.“ Tento výraz odráží semitický idiom, který zahrnuje myšlenku svobodného vykonávání běžných životních aktivit nebo stýkání se s ostatními bez překážek.​—Srovnej 5Mo 28:6, 19; Ža 121:8, pozn. pod čarou; viz studijní poznámku ke Sk 1:21.

řecky mluvící Židé: Dosl., „helénisté“. S největší pravděpodobností šlo o Židy, kteří komunikovali řecky, nikoli hebrejsky. Tito Židé pravděpodobně přišli do Jeruzaléma z různých částí Římské říše. V Sk 6:1 se tento termín vztahuje na křesťany, ale kontext zde ve Sk 9:29 ukazuje, že tito řecky mluvící Židé nebyli Kristovými učedníky. Theodótův nápis, nalezený na pahorku Ofel v Jeruzalémě, poskytuje důkaz, že mnoho řecky mluvících Židů přicházelo do Jeruzaléma.​—Viz studijní poznámku ke Sk 6:1.

bázeň před Jehovou: Výraz „bázeň před Jehovou“ se v Hebrejských písmech vyskytuje mnohokrát jako kombinace hebrejského slova pro „bázeň“ a Tetragrammatonu. (Některé příklady jsou uvedeny v 2Pa 19:7, 9; Ža 19:9; 111:10; Př 2:5; 8:13; 9:10; 10:27; 19:23; Iz 11:2, 3.) Výraz „bázeň před Pánem“ však v hebrejském textu Písma nikdy není použit. Důvody, proč Překlad nového světa používá v hlavním textu výraz „bázeň před Jehovou“, i když většina řeckých rukopisů v Sk 9:31 uvádí „bázeň před Pánem“, jsou vysvětleny v Dodatku C1 a úvodu k C3; Sk 9:31.

Tabita: Aramejské jméno Tabita znamená „Gazela“ a zjevně odpovídá hebrejskému slovu (tsevi·jahʹ), které znamená „samice gazely“. (Pís 4:5; 7:3) Řecké jméno Dorkas také znamená „Gazela“. V přístavním městě, jako byla Jaffa, se smíšeným obyvatelstvem Židů a pohanů, je možné, že Tabita byla známá oběma jmény podle toho, jakým jazykem se mluvilo. Nebo Lukáš mohl toto jméno přeložit pro pohodlí pohanských čtenářů.

šaty: Nebo „svrchní oděvy“. Řecké slovo hi·maʹti·on zřejmě označovalo volný šat, ale častěji šlo o obdélníkový kus látky.

Tabito, vstaň!: Petr použil postup podobný tomu, jaký použil Ježíš při vzkříšení Jairovy dcery. (Mr 5:38-42; Lk 8:51-55) Toto je první zaznamenané vzkříšení, které provedl apoštol, a vedlo k tomu, že mnozí v Joppe uvěřili.​—Sk 9:39-42.

koželuh jménem Šimon: Viz studijní poznámku ke Sk 10:6.