10:1
důstojník vojska: Nebo „setník“. Setník velel přibližně 100 vojákům v římské armádě.
takzvané italské jednotky: Pravděpodobně šlo o kohortu, která byla takto pojmenována, aby se odlišila od běžných římských legií. Kohorta v plné síle se skládala z přibližně 600 mužů, tedy asi z desetiny počtu v legii. (Viz studijní poznámka k Mt 26:53.) Existuje doklad, že Druhá italská kohorta římských občanů dobrovolníků (latinsky, Cohors II Italica voluntariorum civium Romanorum) se nacházela v Sýrii v roce 69 n. l., a někteří se domnívají, že to byla italská jednotka zmíněná zde.
10:3
O deváté hodině dne: To znamená asi v 15:00.—Viz studijní poznámka k Mt 20:3.
10:6
Šimon, koželuh: Koželuh pracoval s kůžemi zvířat, používal vápenný roztok k odstranění srsti a zbytků masa a tuku. Potom kůži ošetřil silným louhem, aby mohla být použita k výrobě kožených předmětů. Proces vydělávání kůží zapáchal a vyžadoval velké množství vody, což může vysvětlovat, proč Šimon bydlel u moře, pravděpodobně na okraji Jaffy. Podle Mojžíšova zákona byl člověk, který pracoval s mrtvolami zvířat, rituálně nečistý. (3Mo 5:2; 11:39) Mnoho Židů proto na koželuhy pohlíželo s despektem a váhalo by u něj bydlet. Ve skutečnosti Talmud později řadil koželužské řemeslo dokonce níže než povolání sběrače hnoje. Petr však nedovolil, aby předsudky zabránily tomu, aby u Šimona pobýval. Petrova otevřenost v tomto případě tvoří zajímavý úvod k následujícímu úkolu—návštěvě pohana v jeho domě. Někteří učenci považují řecké slovo pro „koželuh“ (byr·seusʹ) za Šimonovo příjmení.
10:9
střecha domu: Střechy domů byly ploché a sloužily k mnoha účelům, včetně skladování (Joz 2:6), odpočinku (2Sa 11:2), spánku (1Sa 9:26), slavností k uctívání (Ne 8:16-18) a jako soukromé místo k modlitbě. Když se Petr modlil na střeše, nechoval se jako pokrytci, kteří se ujišťovali, že je lidé uvidí při modlitbě. (Mt 6:5) Pravděpodobně ho před zraky ostatních skrývala zábradlí kolem ploché střechy. (5Mo 22:8) Střecha byla také místem k odpočinku a úniku před hlukem ulice ve večerních hodinách.—Viz studijní poznámka k Mt 24:17.
zhruba šestá hodina: To je přibližně 12:00 poledne.—Viz studijní poznámka k Mt 20:3.
10:10
vytržení mysli: Řecké slovo ekʹsta·sis (od ek, což znamená „ven z“, a staʹsis, což znamená „stání“) odkazuje na stav, kdy je člověk vyveden ze svého normálního stavu mysli kvůli úžasu, ohromení nebo vidění od Boha. Řecké slovo je překládáno jako „vytržení“ (Mr 5:42), „úžas“ (Lu 5:26) a „přemožení emocemi“ (Mr 16:8). V knize Skutků je toto slovo spojeno s Božím jednáním. Zřejmě svatý duch někdy vkládal do mysli člověka vidění nebo obraz Božího záměru, zatímco byl člověk ve stavu hlubokého soustředění nebo podobném spánku. Člověk ve vytržení mysli by si nebyl vědom svého fyzického okolí a byl by otevřený přijetí vidění.—Viz studijní poznámku ke Sk 22:17.
10:22
obdržel božské pokyny: Řecké sloveso khre·ma·tiʹzo se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje devětkrát. (Mt 2:12, 22; Lk 2:26; Sk 10:22; 11:26; Ř 7:3; Žd 8:5; 11:7; 12:25) Ve většině případů má toto slovo jasnou souvislost s věcmi božského původu. Například zde je sloveso použito spolu s výrazem „skrze svatého anděla“. V Mt 2:12, 22 je použito v souvislosti s božsky inspirovanými sny. Související podstatné jméno khre·ma·ti·smosʹ se objevuje v Ř 11:4 a většina slovníků a překladů používá takové překlady jako „božské prohlášení; božská odpověď; Boží odpověď; Boží slovo“. Zde v Sk 10:22 jeden překlad křesťanských řeckých písem do hebrejštiny (označovaný jako J18 v Příloze C4) uvádí „obdržel příkaz od Jehovy“.—Viz studijní poznámku ke Sk 11:26.
10:25
poklonil se mu: Nebo „sklonil se před ním; padl před ním na zem; vzdal mu poctu.“ Když byl Ježíš na zemi, lidé se mu klaněli a on je za to nekáral. (Lk 5:12; Jan 9:38) Důvodem bylo, že Ježíš byl dědicem Davidova trůnu a právem mu náležela královská pocta. (Mt 21:9; Jan 12:13-15) Také v hebrejských Písmech se uvádí, že se lidé klaněli při setkání s proroky, králi nebo jinými Božími představiteli, kteří tuto poctu přijímali. (1Sa 25:23, 24; 2Sa 14:4-7; 1Kr 1:16; 2Kr 4:36, 37) Když se však Kornélius poklonil Petrovi a vzdal mu poctu, Petr to odmítl přijmout a řekl mu: „Vstaň, i já jsem jen člověk.“ (Sk 10:26) Kristovo učení zjevně zavedlo nové standardy chování mezi lidskými služebníky Boha. Ježíš učil své učedníky: „Jeden je váš Učitel, a vy všichni jste bratři. . . . Váš Vůdce je jeden, Kristus.“—Mt 23:8-12.
10:28
jak je Židovi nepřípustné: Židovští náboženští vůdci v Petrovy dny učili, že kdokoli vstoupí do domu pohana, stane se obřadně nečistým. (Jan 18:28) Zákon daný skrze Mojžíše však neobsahoval žádný konkrétní zákaz tohoto druhu stýkání. Kromě toho byla zeď oddělující Židy od pohanů odstraněna, když Ježíš obětoval svůj život jako výkupné a byla ustavena nová smlouva. Tím Ježíš učinil „obě skupiny jedním“. (Ef 2:11-16) Přesto i po Letnicích roku 33 n. l. raní učedníci pomalu chápali význam toho, co Ježíš udělal. Ve skutečnosti židovští křesťané potřebovali mnoho let, aby se osvobodili od postojů, které podporovali jejich bývalí náboženští vůdci a které byly zakořeněny v jejich kultuře.
10:30
v devátou hodinu: To znamená přibližně v 15:00.—Viz studijní poznámku k Mt 20:3.
10:33
Jehova: Většina řeckých rukopisů zde používá výraz „Pán“ (řecky tou Ky·riʹou). Jak je však vysvětleno v Dodatku C, existuje několik důvodů domnívat se, že v tomto verši bylo původně použito Boží jméno, které bylo později nahrazeno titulem Pán. Proto je v hlavním textu použito jméno Jehova.—Viz Úvod k Dodatku C3; Sk 10:33.
10:34
není stranický: Řecký výraz pro „není stranický“ by doslova mohl být přeložen jako „není ten, kdo bere (přijímá; přijírá) tváře.“ Bůh, který je nestranný, nesoudí podle vnějšího vzhledu, neprojevuje přízeň lidem kvůli jejich rase, národnosti, společenskému postavení nebo jakýmkoli vnějším faktorům. Napodobování Boží nestrannosti znamená nečinit povrchní úsudky, ale věnovat pozornost charakteru a vlastnostem druhých, zejména těm vlastnostem, které odrážejí vlastnosti našeho nestranného Stvořitele.
10:36
synové Izraele: Nebo „lid Izraele; Izraelité.“—Viz Slovník, „Izrael.“
10:39
kůl: Viz studijní poznámku ke Sk 5:30.
10:44
svatý duch přišel na všechny, kdo slyšeli slovo: Toto je jediný zaznamenaný případ, kdy byl svatý duch vylit na učedníky před křtem. Navíc Petr zde aktivně působí při obrácení Kornélia a jeho rodiny, kteří nebyli Židé. Petr tedy použil třetí z „klíčů Království nebes“, otevřel kázání a možnost vstupu do Božího Království rozsáhlému poli pohanů—těm, kteří nebyli Židé, židovští proselyté ani Samaritáni. Petr použil první z těchto klíčů, aby otevřel stejnou naději Židům a židovským proselytům, a druhý Samaritánům.—Sk 2:22-41; 8:14-17; viz studijní poznámku k Mt 16:19.
10:45
obřezaní věřící: Nebo „věrní z těch, kdo byli obřezáni.“ To znamená židovští křesťané.—Sk 10:23.
10:46
v cizích jazycích: Dosl., „v jazycích“. Tento zázrak poskytl viditelný důkaz, že Bůh nyní rozšiřuje nebeské povolání i na pohany. Stejně jako o Letnicích použil Jehova svatého ducha, aby jasně ukázal, že toto nové uspořádání má jeho podporu. Tento přesvědčivý důkaz bylo možné jak vidět, tak slyšet.—Viz studijní poznámku ke Sk 2:4.