1. Tesaloničanům 4

abyste byli svatí: Tento výraz překládá řecké spojení, které by se dalo přeložit také jako „vaše posvěcení“. Pavel v této souvislosti používá řecké slovo ha·gi·a·smosʹ ještě dvakrát, v 1Te 4:4 a 4:7, kde je přeloženo jako „svatost“. V Křesťanských řeckých písmech slova přeložená jako „svatý“ a „svatost“ vyjadřují, že je někdo oddělený pro Boží službu. Tyto výrazy v sobě zahrnují i myšlenku mravní čistoty. (Mr 6:20; 2Ko 7:1; 1Pe 1:15, 16) V tomto kontextu se „abyste byli svatí“ vztahuje k tomu, že se člověk vyhýbá sexuální nemravnosti, tedy určitým sexuálním praktikám, které Bůh zakazuje. – Viz Slovníček, „Svatý; Svatost“.

sexuální nemravnosti: Viz studijní poznámku ke Sk 15:20.

tělo: Dosl. „nádoba“. Pavel přirovnává lidské tělo k nádobě. Aby člověk dokázal „ovládat své tělo, aby zůstal svatý“, musí uvést své myšlenky a touhy do souladu s Božími svatými mravními zákony. Řecký výraz pro „nádobu“ se v přeneseném významu používá také ve Sk 9:15; Ří 9:22; a 2Ko 4:7.

nezřízené sexuální vášni: Tento výraz překládá řecké slovo (paʹthos), které označuje silnou touhu neboli nezvládnutou vášeň. Stejné řecké slovo se objevuje v Ří 1:26 a Kol 3:5. V tomto dopise Tesaloničanům Pavel toto slovo spojuje s výrazem (e·pi·thy·miʹa), který doslova znamená „touha“. V tomto kontextu vyjadřuje chtivou touhu nebo nepřiměřenou žádostivost, tedy chtíč, a proto je přeložen jako chtivě. Ze souvislosti je jasné, že toto spojení se vztahuje na nesprávné touhy sexuální povahy. I když sexuální touhy můžou být správně uspokojeny v čestném manželství (1Ko 7:3, 5; Heb 13:4), Pavel ukazuje, že „Jehova trestá“ nevhodné sexuální jednání (1Te 4:3-6).

škodit v této věci svému bratrovi: Řecký výraz přeložený jako „škodit“ souvisí s výrazem pro „chamtivost“ a vyjadřuje chamtivý, sobecký pohled na sexuální potěšení. Řecké slovo může také znamenat „okrást“, „podvést“ nebo „ošidit“. V tomto verši může naznačovat, že křesťan, který se sobecky dopouští sexuálních hříchů, okrádá spolukřesťana o čisté svědomí. Pokud je některý z nich ženatý nebo vdaná, nevinný manželský partner přichází o manželskou jistotu a štěstí. Takové jednání může také připravit o dobrou pověst zúčastněné osoby, jejich rodiny i sbor. A především ti, kdo se dopouštějí sexuální nemravnosti, dávají najevo neúctu k Bohu. (1Te 4:8).

protože za to všechno Jehova trestá: Tuto větu je možné přeložit také jako „protože Jehova je mstitel ve všech těchto věcech“. Pavel zřejmě naráží na Ža 94:1, kde je Jehova osloven jako „Bože pomsty“. I když pověření starší mají odpovědnost odstranit ze křesťanského sboru ty, kdo nečiní pokání (1Ko 5:1, 13), Jehova je ten, kdo nakonec potrestá ty, kdo bez pokání hřeší tím, že se dopouštějí sexuální nemravnosti. — K použití Božího jména v tomto verši viz Dodatek C3 (úvod); 1Te 4:6.

nečistotě: Viz studijní poznámku k Ef 4:19.

bratrské lásce: Viz studijní poznámku k Ří 12:10.

vyučováni Bohem: Tento výraz překládá řecké slovo the·o·diʹda·ktos, které se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje jen tady. Skládá se z řeckého slova pro „Bůh“ a slova pro „vyučovaný“. Pavel možná naráží na Iz 54:13, kde hebrejský text říká: „Tvoji synové budou vyučováni Jehovou.“ Ježíš Izajášova slova cituje, jak je zaznamenáno v Jan 6:45. Také další verše mluví o Jehovovi Bohu jako o tom, kdo vyučuje svůj lid. (5Mo 6:1; Iz 48:17) Alespoň jeden překlad Křesťanských řeckých písem do hebrejštiny tady používá Boží jméno; některé překlady do jiných jazyků to dělají také.

vyučováni Bohem, abyste milovali jeden druhého: Bůh stvořil člověka ke svému obrazu se schopností milovat. (1Mo 1:27) Svým vlastním příkladem Bůh učí lidi milovat. (Mt 5:44, 45; Sk 14:17; 1Ja 4:9-11) Jeho Slovo opakovaně zdůrazňuje, jak důležité je projevovat lásku. (3Mo 19:34; 5Mo 10:18, 19; 1Ja 3:16; 4:21) Podle Ježíše jedno ze dvou hlavních přikázání Božího Zákona pro Izrael znělo: „Musíš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (Mt 22:39; 3Mo 19:18) Učedník Jakub toto přikázání nazval „královským zákonem“. (Jk 2:8) Ježíš toto přikázání doplnil tím, že řekl, že křesťané musí milovat jeden druhého tak, jako on miloval své učedníky. (Jan 13:34).

ti, kdo zemřeli: Dosl. „ti, kdo spí“. Písmo používá výrazy „spát“ a „usnout“ jak pro běžný spánek (Mt 28:13; Lk 22:45; Jan 11:12; Sk 12:6), tak pro spánek smrti (Jan 11:11; Sk 7:60; 13:36; 1Ko 7:39; 15:6, 51; 2Pe 3:4). Když se tyto výrazy objevují v souvislosti se smrtí, překladatelé Bible často používají vyjádření jako „spí v smrti“ nebo jednoduše „zemřeli“. To, že Bible používá takové vyjádření, je výstižné přinejmenším ze dvou důvodů. Zaprvé, Písmo ukazuje, že stav mrtvých, kteří si nic neuvědomují, je podobný spánku. (Ka 9:5, 10; Jan 11:11, 13) Zadruhé, Písmo dává naději, že „ti, kdo zemřeli“, se „probudí“ k životu prostřednictvím vzkříšení. (Da 12:2; viz studijní poznámky k Jan 11:11; Sk 7:60).

na základě Jehovova slova: V širším smyslu se tento výraz vztahuje na poselství od Jehovy. – Srovnej studijní poznámky ke Sk 8:25 a 1Te 1:8. K použití Božího jména v tomto verši viz úvod k dodatku C3 a 1Te 4:15.

Pánovy přítomnosti: Tedy přítomnosti Pána Ježíše Krista. (1Te 2:19; 3:13; 5:23) Jeden starověký řecký rukopis uvádí „Ježíšovy přítomnosti“.

Pán: Tedy Ježíš Kristus.

sestoupí z nebe: Pán Ježíš sestoupí obrazně tak, že obrátí svou pozornost k zemi a začne na ni uplatňovat svou moc. V Hebrejských písmech se podobně používají výrazy jako „sestoupit“ a „sklonit se“. (1Mo 11:5; 1Mo 18:21; Ža 113:6) Například v 1Mo 11:5 se říká, že „Jehova sestoupil, aby se podíval na město“ Bábel. Udělal to, aby prozkoumal situaci v Bábelu a rozhodl, jaké kroky podnikne.

s přikazujícím zvoláním: Nebo „s velitelským zvoláním“. Řecké slovo použité na tomto místě se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje jen jednou. Může se vztahovat na rozkaz daný vojsku k útoku nebo na příkaz vydaný králem. Pán Ježíš obrazně sestupuje z nebe, aby tímto přikazujícím zvoláním probudil ze spánku smrti „ty, kdo jsou mrtví v jednotě s Kristem“, tedy své duchem pomazané následovníky. Písmo jinde ukazuje, že mrtví uslyší Ježíšův „hlas“ (Jan 5:25) a že „v Kristu budou všichni oživeni“ (1Ko 15:22). (Viz studijní poznámku k 1Ko 15:55).

s hlasem archanděla: Řecký výraz pro „archanděla“ (ar·khagʹge·los) se v Křesťanských řeckých písmech objevuje jen dvakrát a vždy v jednotném čísle. Řecká předpona přeložená jako „arch-“ znamená „hlavní“ nebo „přední“; „archanděl“ tedy znamená „hlavní anděl“ neboli „přední anděl“. Druhý výskyt slova „archanděl“ v Juda 9 spojuje tento výraz se jménem Michael. V Písmu je tedy Michael jediný, kdo je nazýván „archanděl“. Je to ten, koho Bůh určil jako hlavního, tedy jako vůdce andělských zástupů. V 1Te 4:16 se říká, že Pán Ježíš má „hlas“ archanděla a moc vzkřísit mrtvé. (Viz studijní poznámku k Jan 11:25.) Výraz „hlas archanděla“ tedy zřejmě zdůrazňuje autoritu Ježíšova hlasu, kterým vydává příkazy. (Jan 5:26-29).

s Boží trubkou: Trubky měly v Písmu různé využití. (Viz Slovníček, „Trubka“.) Zde je účelem zvuku „Boží trubky“ shromáždit Jehovův lid, podobně jako když se v Mojžíšově době troubilo na dvě stříbrné trubky, aby se shromáždilo 12 izraelských kmenů. (4Mo 10:1-10) V 1Ko 15:52 apoštol Pavel takovou svolávací „trubku“ spojuje se vzkříšením duchem pomazaných křesťanů.

budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích, abychom se ve vzduchu setkali s Pánem: V tomto kontextu jsou jak „oblaka“, tak „vzduch“ použity v obrazném smyslu. „Oblaka“ často vyjadřují neviditelnost. (Viz studijní poznámky k Mt 24:30; Sk 1:11).

setkali s Pánem: Tedy s Pánem Ježíšem Kristem, jak je z kontextu patrné. (1Te 4:15, 16).

budeme s Pánem: Tedy s Pánem Ježíšem Kristem. (1Te 4:15, 16).