1. Tesaloničanům 1

Silvanus: To je pravděpodobně latinizovaná podoba řeckého jména Silas. (Viz studijní poznámku k 2Ko 1:19).

sboru Tesaloničanů: Tesalonika byla hlavním makedonským přístavem a v době, kdy tam Pavel se Silasem asi kolem roku 50 n. l. dorazili, to bylo prosperující město. (Viz Slovníček, „Tesalonika“.) Tato návštěva a jejich služba v Tesalonice vedly k založení sboru, který musel snášet velké pronásledování. (Sk 17:1–10, 13, 14; viz studijní poznámku k 1Te 1:6.) Pavel město pravděpodobně navštívil znovu, když při svých pozdějších cestách procházel Makedonií. (Sk 20:1–3; 1Ti 1:3).

vaši práci, kterou děláte z víry a lásky, a to, jak vytrváváte díky naději: Pavel spojuje vlastnosti víry, lásky a naděje s činností tesalonských křesťanů. V řečtině jsou slova přeložená jako „z víry“, „z lásky“ a „naději“ ve skutečnosti podstatná jména. Proto by se tato pasáž dala přeložit také jako „vaši práci založenou na víře, vaše upřímné úsilí z lásky a vaši vytrvalost založenou na naději“. Tyto vlastnosti tesalonské křesťany podněcovaly k tomu, aby tvrdě pracovali a vytrvale sloužili Bohu. Bible opakovaně spojuje horlivost v Boží službě s vlastnostmi víry, lásky a naděje. (1Ko 13:13; Ga 5:5, 6; Kol 1:4, 5; 1Te 5:8; Heb 6:10-12; 10:22-24; 1Pe 1:21, 22).

díky naději v našeho Pána Ježíše Krista: Křesťan může vytrvat i v těžkých zkouškách, pokud vkládá svou naději v Ježíše Krista. Tato naděje zahrnuje víru v Kristův příchod jako Krále Božího Království a v naplnění Božích slibů. (Sk 3:21) Až se tato naděje splní, bude se jakékoli prožité utrpení zdát bezvýznamné. Naděje křesťanovi pomůže, aby nepodlehl zoufalství a neztratil víru v Jehovu. (Ří 5:4, 5; 8:18-25; 2Ko 4:16-18; Zj 2:10) Později ve svém dopise Pavel přirovnává naději k přilbě. (Viz studijní poznámku k 1Te 5:8).

s pevným přesvědčením: Nebo „s plnou jistotou; s naprostou jistotou“. Křesťané v Tesalonice mohli vidět, že Pavel a jeho společníci pevně věřili tomu, co kázali. Jejich přesvědčení bylo zřejmé jak z toho, jak mluvili, tak z toho, jak žili.

navzdory mnoha těžkostem: Tím se myslí pronásledování, které tesaloničtí křesťané zažili krátce poté, co jim Pavel a Silas oznámili dobrou zprávu. Fanatičtí židovští odpůrci, rozzuření tím, jak se dobrá zpráva šíří, podnítili dav, aby vtrhl do domu, kde Pavel bydlel. Když ho tam nenašli, odvlekli jeho hostitele Jasona a několik dalších před městské představitele a obvinili je z pobuřování. Bratři pak Pavla a Silase vybídli, aby pod rouškou noci město opustili a odešli do Beroje. (Sk 17:1-10) Je pozoruhodné, že svatý duch těm tesaloničtím křesťanům umožnil zachovat si radost i navzdory tomuto pronásledování.

Achaii: Viz Slovníček; viz také studijní poznámku k Sk 18:12.

Jehovovo slovo: Nebo „Jehovovo poselství“. Tento výraz se často používá v Hebrejských písmech, kde se mnohdy vztahuje na inspirované prorocké poselství od Jehovy. (Některé příklady jsou Iz 1:10; Jer 1:4, 11; Ez 3:16; 6:1; 7:1; Jon 1:1.) V Křesťanských řeckých písmech se tento výraz vztahuje na křesťanské poselství, které pochází od Jehovy Boha a které zdůrazňuje důležitou úlohu Ježíše Krista při uskutečňování Božího záměru. V knize Skutky se často používá k popisu šíření křesťanství. (Sk 8:25; 12:24; 13:44, 48, 49; 15:35, 36; 16:32; 19:20; k použití Božího jména v tomto verši viz Dodatek C3 – úvod; 1Te 1:8).

zaznělo: Tato fráze překládá řecké slovo e·xe·kheʹo·mai, které se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje jen tady; vyjadřuje zvuk, který se šíří od svého zdroje a rozléhá se do všech směrů. Pavel má zjevně radost, že „díky vám zaznělo Jehovovo slovo“ do římských provincií Makedonie a Achaii a i dál. Když chválí tesalonské křesťany za jejich podíl na šíření dobré zprávy, dává tím najevo, že kázat musí nejen apoštolové, ale všichni křesťané.

odvrátili od svých model: Pavel používá sloveso, které v doslovném významu znamená „vrátit se; otočit se (zpátky)“, ale tady a i v jiných souvislostech vyjadřuje, že se člověk obrátí k Bohu a opustí špatný způsob života. (Viz studijní poznámku ke Sk 3:19.) Tito křesťané odmítli a zanechali své modlářské zvyky a moudře se obrátili k uctívání „živého a pravého Boha“.

od svých model: Modlářství bylo v Tesalonice výraznou součástí života. Ve městě bylo mnoho svatyní zasvěcených bohům, jako byli Dionýsos, Zeus, Artemis a Apollón, a také některým egyptským božstvům a kultu Kabirů, ochranného boha Tesaloniky. Kromě toho mohlo být odmítání účasti na uctívání císaře některými lidmi považováno za vzpouru proti Římu. Některé městské modlářské chrámy podporovaly promiskuitu a sexuální nemravnost, a Pavel Tesaloničany před takovým jednáním varoval.⁠ (1Te 4:3-8).

abyste se stali otroky: Nebo „abyste sloužili“. Řecké sloveso přeložené jako „stát se otroky“ se vztahuje na službu druhým, obvykle jednomu majiteli. Tady je použité v přeneseném smyslu a označuje službu Bohu s nerozdělenou oddaností. (Sk 4:29; Ří 6:22; 12:11) Pavel věděl, že „stát se otroky živého a pravého Boha“ znamená žít šťastný život, který je mnohem lepší než život v otroctví neživým modlám, lidem nebo hříchu.⁠ (Ří 6:6; 1Ko 7:23; viz studijní poznámky k Mt 6:24; Ří 1:1).

přicházejícím hněvem: Pavel tady mluví o budoucí době božského soudu, což je konečný projev Božího spravedlivého hněvu proti tomuto nespravedlivému světu a proti těm, kdo odmítají uznat Boží svrchovanost.—Srovnej 2Te 1:6-9.