Marek 5

Gerasenští: V paralelních zprávách o této události (Mt 8:28-34; Mr 5:1-20; Lk 8:26-39) se pro místo, kde se to stalo, používají různé názvy. U každé zprávy se navíc vyskytují i různé varianty čtení ve starověkých rukopisech. Podle nejlepších dostupných rukopisů Matouš původně použil označení „Gadarenští“, zatímco Marek a Lukáš použili „Gerasenští“. Jak ale ukazuje studijní poznámka k výrazu „kraj Gerasenských“ v tomto verši, oba tyto výrazy se vztahují ke stejné obecné oblasti.

kraj Gerasenských: Oblast na druhém (východním) břehu Galilejského moře. Přesné hranice této oblasti dnes neznáme a její určení je nejisté. Někteří dávají „kraj Gerasenských“ do souvislosti s oblastí kolem Kursí, poblíž strmých svahů na východním břehu moře. Jiní se domnívají, že šlo o rozsáhlý okrsek, který se rozprostíral od města Gerasa (Jarash), ležícího 55 km jihovýchodojihovýchodně od Galilejského moře. Mt 8:28 to nazývá „kraj Gadarenů“. (Viz studijní poznámku k Gerasenským v tomto verši a studijní poznámku k Mt 8:28.) I když se používají různé názvy, vztahují se ke stejné obecné oblasti na východním břehu Galilejského moře a tyto oblasti se mohly překrývat. Zprávy si tedy neodporují.—Viz také Dodatek A7, mapa 3B „Činnost u Galilejského moře“ a Dodatek B10.

člověk: Pisar evangelia Matouš (8:28) zmiňuje dva muže, ale Marek a Lukáš (8:27) mluví o jednom. Marek a Lukáš zjevně zaměřili pozornost jen na jednoho démonem posedlého muže, protože Ježíš mluvil právě s ním a protože jeho případ byl výraznější. Je možné, že ten muž byl násilnější nebo trpěl pod nadvládou démonů delší dobu. Také je možné, že když byli ti dva muži uzdraveni, jen jeden z nich chtěl Ježíše doprovázet. (Mr 5:18-20).

hrobky: Viz studijní poznámku k Mt 8:28.

Co po mně chceš, . . . ?: Nebo „Co je mezi mnou a tebou společného?“ Doslova se tato řečnická otázka překládá: „Co mně a tobě?“ Tento semitský idiom se vyskytuje v Hebrejských písmech (Sd 11:12, pozn. pod čarou; Joz 22:24; 2Sa 16:10; 19:22; 1Kr 17:18; 2Kr 3:13; 2Pa 35:21; Oz 14:8) a odpovídající řecký obrat se používá v Křesťanských řeckých písmech (Mt 8:29; Mr 1:24; 5:7; Lk 4:34; 8:28; Jan 2:4). Přesný význam se může lišit podle kontextu. V tomto verši (Mr 5:7) tento idiom vyjadřuje nepřátelství a odpor, a proto někteří navrhují překlad ve smyslu: „Nech mě být!“ nebo „Dej mi pokoj!“ V jiných souvislostech se používá k vyjádření rozdílného pohledu nebo názoru, případně k odmítnutí zapojit se do navrhované činnosti, aniž by to nutně naznačovalo pohrdání, aroganci nebo nepřátelství. (Viz studijní poznámku k Jan 2:4).

abys mě netrápil: Příbuzný řecký výraz je použit o „vězeňských dozorcích“ v Mt 18:34 (viz studijní poznámku). V tomto kontextu se tedy „trápení“ zřejmě vztahuje na omezení nebo uvěznění do „propasti“, o které se mluví v paralelní zprávě v Lk 8:31.

Legie: Pravděpodobně to nebylo skutečné jméno muže posedlého démony, ale ukazuje to, že ho posedlo mnoho démonů. Je možné, že ten hlavní z těchto démonů způsobil, že muž řekl: „Jmenuji se Legie“. V prvním století n. l. se římská legie obvykle skládala asi ze 6 000 mužů, což může naznačovat, že do toho bylo zapojeno velké množství démonů. (Viz studijní poznámku k Mt 26:53).

prasat: Prasata byla podle Zákona nečistá (3Mo 11:7), ale mezi mnoha nežidy, kteří žili v oblasti Dekapole, byla po vepřovém poptávka. Řekové i Římané považovali vepřové za lahůdku. Zpráva neuvádí, jestli byli pasáci Židé, kteří porušovali Zákon. (Mr 5:14).

řekni jim o všem: Na rozdíl od Ježíšových obvyklých pokynů, aby se jeho zázraky nerozšiřovaly (Mr 1:44; 3:12; 7:36), tomuto muži řekl, aby svým příbuzným vyprávěl, co se stalo. Možná to bylo proto, že Ježíše požádali, aby z toho kraje odešel, a tak by jim sám osobně nevydal svědectví. Zároveň to mohlo posloužit k tomu, aby se vyvážily nepříznivé zprávy, které by se mohly šířit kvůli ztrátě vepřů.

o všem, co pro tebe Jehova udělal: Když Ježíš mluví s uzdraveným mužem, připisuje ten zázrak ne sobě, ale svému nebeskému Otci. Tento závěr podporuje i to, že Lukáš při záznamu téže události použil řecké slovo The·osʹ (Bůh). (Lk 8:39) I když většina řeckých rukopisů tady v Mr 5:19 uvádí „Pán“ (ho Kyʹri·os), existují dobré důvody se domnívat, že v tomto verši bylo původně použito Boží jméno a později bylo nahrazeno titulem Pán. Proto je v hlavním textu použito jméno Jehova. (Viz Dod. C1 a úvod k C3; Mr 5:19).

Dekapolis: Nebo „oblast deseti měst“. (Viz Slovníček a Dodatek B10).

představených synagogy: Řecký výraz ar·khi·sy·naʹgo·gos doslova znamená „představený synagogy“. (Viz studijní poznámku k Mt 9:18).

je vážně nemocná: Nebo „je na konci (svých sil)“, tedy je na pokraji smrti.

krvácením: Viz studijní poznámku k Mt 9:20.

vysilující nemoc: Dosl. „bičování“. (Viz studijní poznámku k Mr 5:34).

Dcero: Jediný zaznamenaný případ, kdy Ježíš přímo oslovil ženu jako „Dcero“, možná kvůli její choulostivé situaci a jejímu „třesení“. (Mr 5:33; Lk 8:47) Tímto láskyplným oslovením, které nijak neříká nic o věku té ženy, Ježíš zdůraznil svůj něžný zájem o ni.

Jdi v pokoji: Tento idiomatický výraz se často používá jak v Řeckých, tak v Hebrejských písmech ve významu „Ať se ti daří“ nebo „Kéž je s tebou všechno v pořádku“. (Lk 7:50; 8:48; Jk 2:16; srovnej 1Sa 1:17; 20:42; 25:35; 29:7; 2Sa 15:9; 2Kr 5:19.) Hebrejské slovo, které se často překládá jako „pokoj“ (ša·lóm), má široký význam. Označuje stav bez války nebo nepokojů (Sd 4:17; 1Sa 7:14; Ka 3:8) a může také vyjadřovat myšlenku zdraví, bezpečí, neporušenosti (1Sa 25:6, pozn.; 2Pa 15:5, pozn.; Job 5:24, pozn.), blahobytu (Es 10:3, pozn.) i přátelství (Ža 41:9). V Křesťanských řeckých písmech se řecké slovo pro „pokoj“ (ei·ré·né) používá se stejným širokým významem jako hebrejské slovo a kromě nepřítomnosti konfliktu vyjadřuje i myšlenky blaha, záchrany a harmonie.

ta vysilující nemoc: Doslova „tvé bičování“. Doslovný význam tohoto slova se vztahuje na druh bičování, které se často používalo jako mučení. (Sk 22:24; Heb 11:36) Tady je použito v přeneseném významu a živě popisuje utrpení, které ženě způsobovala její nemoc.

jen věř: Nebo „prostě dál věř“ či „jen dál projevuj víru“. Řecký slovesný tvar použitý na tomto místě může naznačovat nepřetržité, pokračující jednání. Jairus už projevil určitou míru víry, když za Ježíšem poprvé přišel (Mr 5:22-24), a teď je povzbuzován, aby se své víry držel i tváří v tvář smrti své dcery.

Dítě nezemřelo, ale spí: V Bibli se smrt často přirovnává ke spánku. (Ža 13:3; Jan 11:11-14; Sk 7:60; 1Ko 7:39; 15:51; 1Te 4:13) Ježíš se chystal dívku vrátit k životu, a tak to možná řekl proto, že chtěl ukázat, že stejně jako se dá člověk probudit z hlubokého spánku, dá se přivést zpátky i ze smrti. Ježíšovu moc vzkřísit dívku mu dal jeho Otec, „který oživuje mrtvé a volá věci, které nejsou, jako by byly“. (Ří 4:17).

Talitha cumi: Matouš a Lukáš také zaznamenávají vzkříšení Jairovy dcery (Mt 9:23-26; Lk 8:49-56), ale jen Marek uvádí tato Ježíšova slova a překládá je. Tento semitský výraz je v některých řeckých rukopisech uveden jako Talitha cum. Někteří badatelé považují tato slova za aramejská, jiní se domnívají, že by mohla být buď hebrejská, nebo aramejská. (Viz studijní poznámku k Mr 7:34).

nadšením bez sebe: Nebo „velice ohromeni“. Řecké slovo ekʹsta·sis (z ek, „ven z“, a staʹsis, „stání“) vyjadřuje stav, kdy je člověk vytržený ze svého obvyklého rozpoložení mysli v důsledku úžasu, ohromení nebo vidění od Boha. Toto řecké slovo je přeloženo jako „přemoženi emocemi“ v Mr 16:8 a jako „úžas“ v Lk 5:26. V knize Skutky je toto slovo spojeno s Božím působením a je přeloženo jako „tranz“ v Sk 10:10; 11:5; 22:17. (Viz studijní poznámku ke Sk 10:10).