zpět

Marek 9

otevřít originál
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
31 32 33 34 35 36 37 38 39 40
41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

9:2

vysokou horu: Možná horu Hermon, která je poblíž Cesareje Filipovy. (Mr 8:27; viz studijní poznámku k Mt 16:13.) Dosahuje výšky 2 814 m nad mořem. Proměnění se možná odehrálo na jednom z výběžků hory Hermon. (Viz Dodatek B10).

byl před nimi proměněn: Viz studijní poznámku k Mt 17:2.

9:5

Rabbi: Doslova znamená „můj velký“, z hebrejského slova rav, které znamená „velký“. V běžném užívání „Rabbi“ znamenalo „Učitel“. („Rabbi, je skvělé, že tu jsme.“) (Jan 1:38).

9:7

hlas: Druhý ze tří případů v evangeliích, kdy je zaznamenáno, že Jehova promluvil přímo k lidem. (Viz studijní poznámky k Mr 1:11; Jan 12:28.)

9:9

Syn člověka: Viz studijní poznámku k Mt 8:20.

9:17

duch způsobuje němotu: To znamená zlý duch, který člověku způsobuje, že nemůže mluvit.

9:20

křečemi: V tomto konkrétním případě byla činnost démonů spojena s příznaky epilepsie. Písmo ale nenaznačuje, že by epilepsii obecně způsobovalo posednutí démonem, stejně jako to nenaznačuje u hluchoty a němoty. (Srovnej Mr 9:17, 25.) Mt 4:24 naopak uvádí, že lidé k Ježíšovi přiváděli nemocné, mezi nimi i ty, kdo byli „posedlí démony a epileptici“, čímž rozlišuje mezi těmito dvěma skupinami lidí. (Viz studijní poznámka k Mt 4:24).

9:25

němý a hluchý duch: To znamená zlý duch, který způsobuje, že člověk nemůže mluvit ani slyšet.

9:29

modlitbou: Některé rukopisy doplňují „a půstem“. Nejstarší a nejspolehlivější rukopisy ale slova „a půstem“ neobsahují. Tato slova zřejmě přidali opisovači, kteří půst prosazovali a sami ho praktikovali. Opakovaně vkládali zmínky o půstu i tam, kde v dřívějších opisech nebyly. (Viz studijní poznámku k Mt 17:21).

9:42

způsobí pád: Nebo „položí do cesty kámen úrazu“. V Křesťanských řeckých písmech se řecké slovo skan·da·liʹzo používá v přeneseném smyslu pro „klopýtnutí“. V tomto kontextu může být tento výraz použit v širším významu a označovat, že se někdo stane překážkou víry člověka, který by jinak Ježíše následoval a věřil v něj. Může to také zahrnovat, že někoho přivede k hříchu nebo se pro něj stane pastí. „Způsobit pád“ může znamenat porušit některý z Božích mravních zákonů, ztratit víru nebo přijmout falešné učení. (Viz studijní poznámku k Mt 18:7.) Výraz „těchto maličkých“ se vztahuje na Ježíšovy učedníky, kteří se z pohledu světa mohli zdát bezvýznamní, ale v Božích očích byli vzácní.

velký mlýnský kámen: Viz studijní poznámku k Mt 18:6.

9:43

svádí k hříchu: V tomto kontextu by se řecké slovo skan·da·liʹzo dalo přeložit také jako „stává se pro tebe pastí; vede tě k hříchu“. (Viz studijní poznámku k Mt 18:7).

usekni ji: Ježíš použil nadsázku. Říkal, že člověk by měl být ochotný vzdát se něčeho tak cenného, jako je ruka, noha nebo oko, než aby mu to způsobilo, že „svádí k hříchu“ a přivedlo ho k nevěrnosti. Je zřejmé, že nepodporoval sebepoškozování ani nenaznačoval, že by člověk byl nějak podřízený vůli svých končetin nebo očí. (Mr 9:45, 47) Měl na mysli, že člověk by měl „umrtvit“ část těla, nebo s ní zacházet, jako by byla od těla oddělená, místo aby ji používal k páchání hříchu. (Srovnej Kol 3:5.) Neměl by dovolit, aby mu cokoli bránilo získat život.

gehenna: Viz studijní poznámku k Mt 5:22 a Slovníček.

9:44

Některé rukopisy tu uvádějí slova „kde jejich červ neumírá a oheň nehasne“, ale v důležitých raných rukopisech se tato slova nevyskytují. Podobná slova se objevují ve verši 48, kde o znění textu není pochyb. Důkazy naznačují, že jeden nebo více písařů zopakovalo slova z verše 48 ve verších 44 a 46. (Viz Dodatek A3).

9:45

svádí k hříchu: Viz studijní poznámku k Mr 9:43.

gehenna: Viz studijní poznámku k Mt 5:22 a Slovníček.

9:46

Viz studijní poznámku k Mr 9:44.

9:47

svádí k hříchu: Viz studijní poznámku k Mr 9:43.

gehenna: Viz studijní poznámku k Mt 5:22 a Slovníček.

9:48

kde: Odkazuje na „gehennu“, o které se mluví v předchozím verši. Jak je vysvětleno ve studijní poznámce k Mt 5:22, v Ježíšově době se údolí Hinnom (od kterého je odvozený výraz „gehenna“) stalo místem, kde se spalovaly odpadky. Když Ježíš zmiňuje, že „larvy neumírají a oheň nehasne“, zjevně naráží na prorocká slova z Iz 66:24. Toto proroctví nepopisuje mučení živých lidí; spíš říká, co se stane s „mrtvolami těch mužů“, kteří se bouří proti Jehovovi. Tam, kam se oheň nedostal, se množili červi neboli larvy a požírali všechno, co oheň nezničil. Z toho vyplývá, že Ježíšova slova znamenají, že Boží nepříznivý rozsudek nepovede k mučení, ale k úplnému zničení.

9:49

osolen ohněm: Tento obrazný výraz se dá chápat dvěma způsoby. (1) Pokud se spojí s tím, co Ježíš právě řekl, jak je to zapsáno v Mr 9:43-48, vztahoval by se na zničení ohněm gehenny. Ježíš mohl narážet na to, co se stalo Sodomě a Gomoře v oblasti Mrtvého (Solného) moře, když Bůh na ta města „seslal déšť síry a ohně“. (1Mo 19:24) V tomto kontextu by Ježíšova slova „Každý totiž musí být osolen ohněm“ znamenala, že všichni, kdo dovolí, aby je jejich ruce, nohy nebo oči přivedly je nebo druhé k nevěrnosti, budou „osoleni“ ohněm gehenny, tedy věčným zničením. (2) Pokud se výraz „osolen ohněm“ spojí s tím, co následuje, jak je to zapsáno v Mr 9:50, pak Ježíš možná mluvil o ohni, který přijde na jeho následovníky a bude jim k dobru, protože bude podporovat pokojné vztahy mezi nimi. V tomto kontextu by každý — tedy všichni jeho učedníci — byli očišťováni a zbavováni nečistot Jehovovým Slovem, které spaluje každou lež a omyl, a také ohněm pronásledování nebo zkoušek, které prověřují a čistí něčí věrnost a oddanost Jehovovi. (Jer 20:8, 9; 23:29; 1Pe 1:6, 7; 4:12, 13) Ježíš mohl mít klidně na mysli obě právě uvedené myšlenky.

9:50

Sůl: Minerál používaný k uchovávání a ochucování jídla. (Viz studijní poznámku k Mt 5:13).

ztratí svou slanost: Nebo „ztratí svou sílu“. V Ježíšově době se sůl často získávala z oblasti Mrtvého moře a bývala znečištěná jinými minerály. Když se z této směsi odstranila slaná část, zůstala jen nechutná, bezcenná usazenina.

Mějte sůl v sobě: Ježíš tady zjevně používá „sůl“ jako označení pro vlastnost křesťanů, která je vede k tomu, aby dělali a říkali věci, které jsou taktní, ohleduplné a prospěšné a které přispívají k zachování života druhých. Apoštol Pavel používá „sůl“ podobným způsobem v Kol 4:6. Je možné, že Ježíš měl na mysli hádky apoštolů o to, kdo z nich je největší. Obrazná sůl může způsobit, že to, co člověk říká, druzí snáz přijmou, a tak může pomáhat zachovávat pokoj.