Lukáš 24

první den týdne: Viz studijní poznámku k Mt 28:1.

hrob: Viz studijní poznámku k Mt 27:60.

připravené vonné látky: Viz studijní poznámku k Mr 16:1.

kámen: Viz studijní poznámku k Mr 15:46.

Pána Ježíše: Některé rukopisy tato slova neobsahují, ale delší znění má silnou podporu v raných autoritativních rukopisech.​—Pro více informací o tom, jak se starověké rukopisy používají k ustavení řeckého textu, viz Příloha A3.

dva muži v zářivém oděvu: Toto je nepřímá zmínka o andělech. (Srovnej Lk 24:23.) V Sk 1:10 jsou andělé označeni jako „muži v bílém oděvu“.

Není zde, ale byl vzkříšen: Některé rukopisy tato slova neobsahují, ale mají silnou podporu v raných autoritativních rukopisech.​—Viz Příloha A3.

popraven na kůl: Nebo „přibit na kůl (sloup).“​—Viz studijní poznámku k Mt 20:19 a Slovníček, „Kůl“; „Mučednický kůl.“

oznámily . . . všech těchto věcí jedenácti: Dva andělé, označení v Lk 24:4 jako „muži v zářícím rouchu“, mohli zprávu o Ježíšově vzkříšení oznámit nejprve jeho mužským učedníkům. Místo toho však byla ženám dána výsada být prvními, kdo se o jeho vzkříšení dozvěděli. (Lk 24:6-9; Jan 20:11-18) A ženám byla také dána čest oznámit vzkříšení „jedenácti a všem ostatním“ učedníkům. Kromě toho byla Marie Magdaléna mezi prvními učedníky, kteří spatřili vzkříšeného Ježíše.​—Jan 20:16; viz studijní poznámku k Mt 28:7.

od hrobu: Některé rukopisy tato slova neobsahují, ale mají silnou podporu v raných autoritativních rukopisech.

Marie Magdaléna: Viz studijní poznámku k Lu 8:2.

Johana: Toto je zkrácená ženská forma hebrejského jména Jehohanan, což znamená „Jehova projevil přízeň; Jehova byl milostivý“. Johana, kterou Ježíš uzdravil, byla manželkou Chuzy, jednoho z úředníků Heroda Antipy. V křesťanských řeckých písmech je zmíněna pouze dvakrát a pouze v Lukášově evangeliu.​—Lu 8:2, 3.

. . . co se stalo: Některé rukopisy neobsahují slova tohoto verše, ale verš má silnou podporu v raných autoritativních rukopisech.​—Viz Příloha A3.

asi sedm mil: Asi 11 km. Dosl., „60 stadií.“ Římské stadium odpovídalo 185 m (606,95 stop).​—Viz Slovníček, „Míle“, a Příloha B14.

vykládal: Řecké slovo di·er·me·neuʹo může být použito ve smyslu „přeložit z jednoho jazyka do druhého“. (Sk 9:36; 1K 12:30, pozn. pod čarou) Zároveň však znamená „objasnit význam; plně vysvětlit“. V tomto verši odkazuje na výklad významu proroctví.

hořelo: Tento výraz je přeložen z řeckého slova, které je zde použito metaforicky k popsání silných emocí, jako je radost a potěšení, a zahrnuje myšlenku intenzivního zájmu a nadšení. Zde popisuje reakci dvou učedníků, když jim Ježíš zcela otevíral, neboli pečlivě vysvětloval, inspirované hebrejské Písmo.

v nás: Některé rané rukopisy tato slova neobsahují, ale jsou zahrnuty v jiných raných autoritativních rukopisech.​—Viz Příloha A3.

zcela otevíral Písma: Řecké sloveso pro „zcela otevřít“ (di·a·noiʹgo) je v této kapitole použito třikrát. Nejprve v Lk 24:31 popisuje, jak se „oči“ dvou učedníků „zcela otevřely“, což jim umožnilo poznat, že mluví s Ježíšem. Za druhé, zde v Lk 24:32, je toto slovo použito ve smyslu „jasně vysvětlovat“. A za třetí, v Lk 24:45, je toto řecké slovo použito k popsání, jak Ježíš „otevřel“ mysl učedníků, aby mohli pochopit význam inspirovaných hebrejských Písem.​—Viz také Sk 7:56, „otevřel“; 16:14, „otevřel . . . dokořán“; a 17:3, „vysvětloval [dosl., „zcela otevíral“]“, kde je použito stejné řecké slovo.

a řekl jim: „Pokoj vám“: Některé rukopisy tato slova neobsahují, ale mají silnou podporu v raných autoritativních rukopisech.

duch: Ačkoli řecké slovo pneuʹma může odkazovat na neviditelné duchovní osoby, zde tento výraz zjevně označuje zjevení nebo vidění. Ježíš ukázal učedníkům své ruce a nohy a řekl jim: „Dotkněte se mě a vizte, vždyť duch nemá maso a kosti, jak vidíte, že já mám.“ (Lk 24:39) Tím chtěl dokázat, že stejně jako andělé v minulosti, i on se materializoval, aby ho učedníci mohli vidět.​—1Mo 18:1-8; 19:1-3.

moje ruce a moje nohy: Stejně jako v Ježíšově případě bylo u Římanů zvykem přibíjet obviněným ruce (a pravděpodobně také nohy) na kůl. (Ž 22:16; Jan 20:25, 27; Kol 2:14) Někteří učenci se domnívají, že hřeb nebo hřeby probodly Ježíšovy nohy, připevňujíce je přímo ke kůlu nebo k malé plošině připevněné ke kůlu.

. . . a jeho nohy: Některé rukopisy neobsahují slova tohoto verše, ale verš má silnou podporu v raných autoritativních rukopisech.​—Viz Příloha A3.

ryba: Některé pozdější rukopisy přidávají slova „a plást medu“, ale rané autoritativní rukopisy tato slova neobsahují.

v Mojžíšově zákoně a v Prorocích a Žalmech: Ježíš zde zjevně seskupil celé inspirované hebrejské Písmo způsobem, který přijali Židé a byl jim známý. „Zákon“ (hebrejsky Tóra) odkazuje na biblické knihy od Genesis po Deuteronomium. „Proroci“ (hebrejsky Nevi’im) odkazuje na prorocké knihy hebrejských Písem, včetně tzv. Předních proroků (biblických knih od Jozue po Královské). „Žalmy“ odkazuje na třetí oddíl, který obsahuje zbývající knihy hebrejských Písem a nazývá se Spisy, hebrejsky Ketuvim. Označení „Žalmy“ se používá, protože to byla první kniha třetího oddílu. Termín „Tanach“, židovské označení pro hebrejská Písma, vznikl spojením prvních písmen těchto tří oddílů (TaNaCh). Ježíšovo použití těchto tří termínů naznačuje, že kánon hebrejských Písem byl v době jeho pobytu na zemi dobře ustavený a schválený jím samotným.

Budete svědky: Toto je jeden z prvních případů, kdy Ježíš říká svým učedníkům, aby „byli svědky“ o jeho životě a službě, včetně jeho smrti a vzkříšení. (Srovnej Jan 15:27.) Jako věrní Židé byli Ježíšovi učedníci již svědky Jehovovými a dosvědčovali, že on je jediný pravý Bůh. (Iz 43:10–12; 44:8) Asi 40 dní po událostech zaznamenaných zde Ježíš opakuje a dále zdůrazňuje jejich nový úkol být jeho svědky.​—Viz studijní poznámku ke Sk 1:8.

co slíbil můj Otec: To znamená svatého ducha, jak bylo slíbeno v Jl 2:28, 29 a Jan 14:16, 17, 26. Tato činná síla měla dodat učedníkům energii, aby mohli sloužit jako svědkové po celé zemi.​—Sk 1:4, 5, 8; 2:33.

to město: To znamená Jeruzalém.

Potom: Sk 1:3-9 ukazuje, že k Ježíšovu nanebevstoupení došlo 40 dní od jeho vzkříšení. Mezi událostmi, které se odehrály v den Ježíšova vzkříšení (Nisan 16), jak je zaznamenáno v Lk 24:1-49, a událostmi, které nastaly v den jeho nanebevstoupení (Ijar 25), popsanými od tohoto verše do konce kapitoly, tedy uplynul určitý čas.​—Viz Příloha A7.

Betanie: Viz studijní poznámku k Mt 21:17.

a byl vzat do nebe: Některé rukopisy tato slova neobsahují, ale v raných autoritativních rukopisech mají silnou podporu. Lukáš také naznačil v Sk 1:1, 2, že ve svém „prvním vyprávění“, konkrétně ve svém evangeliu, popsal, co Ježíš učinil během svého života a služby „až do dne, kdy byl [Ježíš] vzat vzhůru“. Je tedy zcela na místě, že Lukáš ve svém inspirovaném záznamu zahrnul tato slova o Ježíšově nanebevstoupení.

klaněli se mu: Nebo „skláněli se před ním; padali před ním na tvář; prokazovali mu úctu“. Když je řecké sloveso pro·sky·neʹo použito ve vztahu k uctívání boha nebo božstva, překládá se jako „uctívat“. (Mt 4:10; Lk 4:8) V tomto kontextu však učedníci rozpoznali vzkříšeného Ježíše jako Božího zástupce. Klaněli se mu ne jako Bohu nebo božstvu, ale jako „Božímu Synu“, předpovězenému „Synu člověka“, Mesiáši s božskou autoritou. (Lk 1:35; Mt 16:13-16; Jan 9:35-38) Podobně jako lidé zmiňovaní v hebrejských Písmech se klaněli při setkání s proroky, králi nebo jinými Božími zástupci. (1Sa 25:23, 24; 2Sa 14:4; 1Kr 1:16; 2Kr 4:36, 37) V mnoha případech projevená úcta vůči Ježíši vyjadřovala vděčnost za Boží zjevení nebo uznání Boží přízně, jaká byla vyjadřována v dřívějších dobách.​—Mt 14:32, 33; 28:5-10, 16-18; Jan 9:35, 38; viz také studijní poznámky k Mt 2:2; 8:2; 14:33; 15:25.

klaněli se mu a: Některé rukopisy tato slova neobsahují, ale v raných autoritativních rukopisech jsou dobře doložena.​—Viz Příloha A3.

ustavičně byli v chrámu: Po Ježíšově popravě se učedníci báli svých nepřátel, a tak se scházeli za zavřenými dveřmi. (Jan 20:19, 26) Nicméně, učedníci získali sílu, když přijali osvícení od Ježíše (Sk 1:3) a také když byli svědky jeho nanebevstoupení 40. dne po jeho vzkříšení. Odvážně vyšli na veřejnost a chválili Boha. Lukáš navazuje na záznam, který začal ve svém evangeliu, a píše knihu Skutků, kde dokumentuje horlivou činnost učedníků.​—Viz studijní poznámku ke Sk 1:1.