20:1
najmout dělníky: Někteří dělníci byli najati na celé období sklizně; jiní jen na den podle potřeby.
20:2
denár: Římská stříbrná mince, která vážila asi 3,85 g (0,124 trojské unce) a na jedné straně nesla obraz císaře. Jak ukazuje tento verš, zemědělští dělníci v Ježíšových dnech běžně dostávali denár za 12hodinový pracovní den.—Viz Slovníček a Příloha B14.
20:3
kolem třetí hodiny: To znamená kolem 9:00 dopoledne. V prvním století n. l. Židé počítali den jako 12 hodin počínaje východem slunce kolem 6:00 ráno (Jan 11:9). Třetí hodina tedy byla kolem 9:00 dopoledne, šestá hodina kolem poledne a devátá hodina kolem 15:00 odpoledne. Protože lidé neměli přesné časoměrné přístroje, obvykle uváděli pouze přibližný čas události.—Jan 1:39; 4:6; 19:14; Sk 10:3, 9.
20:5
kolem šesté hodiny: To je kolem 12:00 v poledne.—Viz studijní poznámku k Mt 20:3.
devátá hodina: To je kolem 15:00.—Viz studijní poznámku k Mt 20:3.
20:6
kolem jedenácté hodiny: To znamená kolem 17:00—Viz studijní poznámku k Mt 20:3.
20:15
závidíš okem: Řecké slovo zde přeložené jako „závidíš“ doslova znamená „špatný; zlý“. (Viz studijní poznámku k Mt 6:23.) Výraz „oko“ je zde použito obrazně pro člověkovu pohnutku, povahu nebo city.—Srovnej výraz „závistivé oko“ v Mr 7:22.
dobrý: Nebo „štědrý“. V tomto kontextu je dobrota přímo spojena s projevem štědrosti.
20:17
Když vystupoval: Ačkoli několik rukopisů vyjadřuje myšlenku „chystal se vystoupit“, současné znění má silnější podporu v rukopisech.
vystupoval do Jeruzaléma: Město leželo asi 750 m (2 500 stop) nad mořem, proto Písmo často mluví o tom, jak ctitelé „vystupovali do Jeruzaléma“. (Mr 10:32; Lk 2:22; Jan 2:13; Sk 11:2) Ježíš a jeho učedníci se chystali vystoupit z údolí Jordánu (viz studijní poznámka k Mt 19:1), které v nejnižším bodě leží asi 400 m (1 300 stop) pod hladinou moře. Museli by vystoupat asi 1 000 m (3 330 stop), aby dosáhli Jeruzaléma.
20:18
Syn člověka: Viz studijní poznámku k Mt 8:20.
20:19
popraven na kůl: Nebo „přibit na kůl (sloup).“ Toto je první z více než 40 výskytů řeckého slovesa stau·roʹo v křesťanských řeckých písmech. Toto sloveso odpovídá řeckému podstatnému jménu stau·rosʹ, přeloženému jako „mučednický kůl“. (Viz studijní poznámky k Mt 10:38; 16:24; 27:32 a Slovníček, „Kůl“; „Mučednický kůl“.) Slovesný tvar je použit v Septuagintě v E 7:9, kde byl vydán rozkaz pověsit Hamana na kůl vysoký přes 20 m (65 stop). V klasické řečtině toto slovo znamenalo „ohradit kůly, vytvořit palisádu nebo plot z kůlů“.
20:20
matka synů Zebedeových: To znamená matka apoštolů Jakuba a Jana. Podle Markova vyprávění jsou to právě Jakub a Jan, kdo přistupují k Ježíšovi. (Mr 10:35) Je zřejmé, že oni jsou zdrojem této žádosti, ale předkládají ji prostřednictvím své matky Salome, která možná byla Ježíšovou tetou.—Mt 27:55, 56; Mr 15:40, 41; Jan 19:25.
projevovala úctu: Nebo „poklonila se; poklekla s úctou“.—Viz studijní poznámky k Mt 8:2; 18:26.
20:21
jednoho po tvé pravici a druhého po tvé levici: Viz studijní poznámku k Mr 10:37.
20:22
Nevíte, oč prosíte: Použité řecké sloveso v množném čísle a kontext naznačují, že Ježíš se nyní obrací nikoli na ženu, ale na její dva syny.—Mr 10:35-38.
vypít kalich: V Bibli se „kalich“ často používá obrazně pro Boží vůli nebo „určený úděl“ člověka. (Ža 11:6; 16:5; 23:5) „Vypít kalich“ zde znamená podřídit se Boží vůli. V tomto případě „kalich“ zahrnoval nejen Ježíšovo utrpení a smrt pod falešným obviněním z rouhání, ale také jeho vzkříšení k nesmrtelnému životu v nebi.
20:25
panovat nad nimi: Viz studijní poznámku k Mr 10:42.
20:26
sloužící: Nebo „sluha“. Bible často používá řecké slovo di·aʹko·nos k označení toho, kdo nepřestává pokorně sloužit druhým. Tento termín se používá k popsání Krista (Ří 15:8), služebníků nebo sluhů Kristových (1K 3:5-7; Ko 1:23), služebníků ve sboru (Fp 1:1; 1Tm 3:8), stejně jako domácích sluhů (Jan 2:5, 9) a vládních úředníků (Ří 13:4).
20:28
ne aby mu sloužili, ale aby sloužil: Nebo „ne aby byl obsluhován, ale aby obsluhoval.“—Viz studijní poznámku k Mt 20:26.
život: Řecké slovo psy·kheʹ, tradičně překládané jako „duše“, je zde použito ve významu „život“.—Viz Slovníček, „Duše“.
výkupné: Řecké slovo lyʹtron (od slovesa lyʹo, což znamená „uvolnit; osvobodit“) používali mimobibličtí řečtí autoři k označení ceny zaplacené za propuštění těch, kdo byli v poutech nebo v otroctví, nebo za výkup válečných zajatců. V křesťanských řeckých písmech se vyskytuje dvakrát, zde a v Mr 10:45. Příbuzné slovo an·tiʹly·tron se objevuje v 1Ti 2:6 a je přeloženo jako „odpovídající výkupné“. Další příbuzná slova jsou ly·troʹo·mai, což znamená „osvobodit; vykoupit“ (Tit 2:14; 1Pe 1:18; také pozn. pod čarou), a a·po·lyʹtro·sis, často překládané jako „osvobození výkupem“ (Ef 1:7; Kol 1:14; Žd 9:15; 11:35; Ř 3:24; 8:23).—Viz Slovníček.
20:29
Jericho: První kenaanské město na západ od řeky Jordán, které dobili Izraelité. (4Mo 22:1; Joz 6:1, 24, 25) V Ježíšově době bylo nové město postaveno asi 2 km (necelá míle) jižně od původního města. To může vysvětlovat, proč Lk 18:35 o téže události říká, že „Ježíš se blížil k Jerichu“. Je možné, že Ježíš vykonal zázrak, když odcházel, nebo vycházel z židovského města a přibližoval se k římskému městu, nebo naopak.—Viz Příloha B4 a B10.
20:30
dva slepí muži: Marek a Lukáš zmiňují jednoho slepého muže, zjevně se zaměřují na Bartimaia, který je v Markově zprávě jmenován. (Mr 10:46; Lk 18:35) Matouš je konkrétnější, pokud jde o počet přítomných slepých mužů.
Syn Davidův: Oslovením Ježíše jako „Syna Davidova“ oba slepí muži veřejně uznávají, že je Mesiášem.—Viz studijní poznámky k Mt 1:1, 6; 15:25.
20:34
lítost: Nebo „soucítění.“—Viz studijní poznámku k Mt 9:36.