Marek 16

Sobota: Sobotní den (15. nisanu) skončil při západu slunce. Všechny čtyři evangelijní zprávy obsahují záznam o Ježíšově vzkříšení.​—Mt 28:1-10; Mr 16:1-8; Lk 24:1-12; Jan 20:1-29.

Marie Magdaléna: Viz studijní poznámku k Mt 27:56.

Jakub: To znamená Jakub Mladší.​—Viz studijní poznámku k Mr 15:40.

Salome: Viz studijní poznámku k Mr 15:40.

koupily vonné látky . . . aby ho pomazaly: Ježíšovo tělo již bylo připraveno k pohřbu „podle židovského pohřebního zvyku“. (Jan 19:39, 40) Protože však Ježíš zemřel asi tři hodiny před začátkem soboty a Židé během soboty nesměli takovou práci vykonávat, byl tento úkol pravděpodobně proveden ve spěchu. Nyní, první den po sobotě, tedy třetí den od Ježíšovy popravy, ženy možná přišly přidat další vonné látky a oleje, snad jako prostředek k delšímu uchování těla. (Lk 23:50–24:1) Pravděpodobně by vonné látky a oleje nanášely přes zabalené tělo.

první den týdne: Viz studijní poznámku k Mt 28:1.

hrob: Viz studijní poznámku k Mt 27:60.

kámen: Zřejmě kruhový kámen, protože tento verš říká, že ženy přemýšlely, kdo by jim „odvalil kámen“, a verš 4 uvádí, že „byl odvalen“. Mohl vážit tunu nebo více. Matoušovo vyprávění jej nazývá „velkým kamenem“.​—Mt 27:60.

řekněte jeho učedníkům: Viz studijní poznámku k Mt 28:7.

a Petrovi: Marek je jediný pisatel evangelia, který uvádí detail, že Petr byl v andělově poselství výslovně jmenován. (Srovnej paralelní zprávu v Mt 28:7.) Jan 20:2 říká, že Marie Magdaléna přinesla zprávu „Šimonu Petrovi a tomu druhému učedníkovi“, tedy Janovi. Někdy předtím, než se Ježíš zjevil svým učedníkům jako skupině, se zřejmě zjevil Petrovi, když byl sám. (Lk 24:34; 1K 15:5) Tato osobní pozornost spolu se specifickým zmíněním Petra v tomto andělském poselství nepochybně Petra ujistila, že mu bylo odpuštěno za trojí zapření jakéhokoli spojení se svým přítelem.​—Mt 26:73-75.

neboť se bály: Podle nejstarších dostupných rukopisů poslední části Markova evangelia končí evangelium slovy uvedenými v 8. verši. Někteří tvrdí, že takový závěr je příliš náhlý, než aby byl původním zakončením knihy. Vzhledem k Markovu obecně stručnému stylu psaní však toto tvrzení nemusí být platné. Navíc učenci ze čtvrtého století Jeronym a Eusebius uvádějí, že autentický záznam končí slovy „neboť se bály“.

Existuje řada řeckých rukopisů a překladů do jiných jazyků, které za 8. verš přidávají buď dlouhý, nebo krátký závěr. Dlouhý závěr (obsahující 12 dodatečných veršů) se nachází v Codexu Alexandrinus, Codexu Ephraemi Syri rescriptus a Codexu Bezae Cantabrigiensis, všechny z pátého století n. l. Objevuje se také v latinské Vulgátě, kuretonské syrštině a syrské Pešittě. Nicméně neobjevuje se ve dvou starších řeckých rukopisech ze čtvrtého století, Codexu Sinaiticus a Codexu Vaticanus, ani v Codexu Sinaiticus Syriacus ze čtvrtého nebo pátého století, ani v nejstarším sahidickém koptském rukopisu Markova evangelia z pátého století. Podobně nejstarší rukopisy Markova evangelia v arménštině a gruzínštině končí u 8. verše.

Některé pozdější řecké rukopisy a překlady do jiných jazyků obsahují krátký závěr (sestávající jen z několika vět). Codex Regius z osmého století n. l. má oba závěry, přičemž uvádí nejprve kratší závěr. Každý závěr uvozuje poznámkou, že tyto pasáže jsou v některých kruzích užívány, ačkoli zjevně ani jeden z nich nepovažuje za autoritativní.

KRÁTKÝ ZÁVĚR

Krátký závěr po Mr 16:8 není součástí inspirovaných Písem. Zní takto:

Všechny věci, které byly přikázány, však krátce oznámili těm, kdo byli kolem Petra. Poté, po těchto událostech, sám Ježíš skrze ně rozeslal od východu na západ svaté a neporušitelné poselství věčné spásy.

DLOUHÝ ZÁVĚR

Dlouhý závěr po Mr 16:8 není součástí inspirovaných Písem. Zní takto:

⁹ Když časně ráno prvního dne v týdnu vstal z mrtvých, ukázal se nejprve Marii Magdalské, z níž vyhnal sedm démonů. ¹⁰ Ta šla a oznámila to těm, kdo s ním bývali, když truchlili a plakali. ¹¹ Když však uslyšeli, že žije a že ho spatřila, nevěřili. ¹² Potom se v jiné podobě ukázal dvěma z nich, když šli do vesnice. ¹³ Ti se vrátili a oznámili to ostatním. Ani těm však nevěřili. ¹⁴ Později se ukázal samotným jedenácti, když byli u stolu, a vyčítal jim jejich nevěru a tvrdost srdce, protože nevěřili těm, kdo ho viděli vzkříšeného. ¹⁵ A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte dobrou zprávu všemu stvoření. ¹⁶ Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen. ¹⁷ Tato znamení budou provázet ty, kdo uvěří: V mém jménu budou vyhánět démony, budou mluvit novými jazyky, ¹⁸ budou brát hady do rukou, a když vypijí něco smrtelného, neublíží jim to. Na nemocné budou vkládat ruce a ti se uzdraví.“

¹⁹ Potom, když k nim Pán Ježíš promluvil, byl vzat do nebe a usedl po pravici Boží. ²⁰ Oni pak vyšli a kázali všude, zatímco Pán s nimi působil a potvrzoval slovo doprovodnými znameními.