Matouš 28

Sabat: Dosl., „sabaty“. V tomto verši se dvakrát vyskytuje množné číslo řeckého slova sabʹba·ton. V prvním případě odkazuje na jeden sabatní den, sedmý den v týdnu, a je přeloženo jako „sabat“. Ve druhém případě, kde odkazuje na období sedmi dnů, je přeloženo jako týdne. Sabatní den (15. nisanu) končil při západu slunce. Ačkoli někteří chápou Matoušovo vyprávění jako odkaz na čas za soumraku „po sabatu“, ostatní evangelijní zprávy jasně ukazují, že ženy přišly k hrobu „brzy“ ráno 16. nisanu, „když slunce vyšlo“.​—Mr 16:1, 2; Lu 24:1; Jan 20:1; viz také Slovníček a Příloha B12.

první den týdne: To znamená 16. nisanu. Pro Židy byl den bezprostředně po sabatu prvním dnem v týdnu.

druhá Marie: Viz studijní poznámku k Mt 27:61.

Jehovův anděl: Viz studijní poznámku k Mt 1:20 a Příl. C1 a úvod C3; Mt 28:2.

řekněte jeho učedníkům, že byl vzkříšen: Tyto ženy jsou nejen prvními učednicemi, které se dozvěděly o Ježíšově vzkříšení, ale také těmi, které dostaly pokyn informovat ostatní učedníky. (Mt 28:2, 5, 7) Podle neskripturální židovské tradice nebylo svědectví ženy v soudní síni přípustné. Naproti tomu Jehovův anděl tyto ženy povyšuje tím, že jim dává tuto radostnou úlohu.

hle!: Viz studijní poznámku k Mt 1:20.

klaněli se mu: Nebo „padli před ním na zem; prostrčili se před ním; vzdali mu poctu.“​—Viz studijní poznámky k Mt 8:2; 14:33; 15:25.

moji bratři: Zde Ježíš nazývá své učedníky „bratry“ kvůli duchovnímu vztahu, který sdílejí.​—Viz Mt 28:16; srovnej Mt 25:40; Jan 20:17; Žd 2:10-12.

starší: Viz studijní poznámku k Mt 16:21.

toto: To znamená jejich lež o tom, že spali. Římští vojáci mohli být popraveni, pokud usnuli na stráži.

správce: Správcem zde zmíněným je Pontius Pilát.

se setkat: Podle všeho se tohoto setkání v Galileji účastní více než 500 lidí.​—1K 15:6.

někteří pochybovali: Ve světle 1K 15:6 je pravděpodobné, že ti, kdo pochybovali, nebyli mezi apoštoly; spíše to byli učedníci v Galileji, kterým se Ježíš ještě nezjevil.

čiňte učedníky: Nebo „učte“. Řecké sloveso ma·the·teuʹo má základní význam „učit“ s cílem vytvořit žáky nebo učedníky. V Mt 13:52 je přeloženo jako „byl vyučován“ a v Mt 27:57 jako „stal se učedníkem“. V Sk 14:21 je použito k popsání toho, jak Pavel a Barnabáš „získali mnoho učedníků“ v Derbe. Slovesa „křtít“ a „učit“ použitá v tomto kontextu ukazují, co zahrnuje příkaz „čiňte učedníky“.​—Pro diskusi o souvisejícím řeckém podstatném jménu ma·the·tesʹ, viz studijní poznámka k Mt 5:1.

lidi ze všech národů: Doslovný překlad zní „všechny národy“, ale kontext naznačuje, že tento termín odkazuje na jednotlivce ze všech národů, protože řecké zájmeno „je“ ve výrazu křtěte je je v mužském rodě a vztahuje se na lidi, nikoli na „národy“, které jsou v řečtině středního rodu. Tento příkaz oslovit „lidi ze všech národů“ byl nový. Před Ježíšovou službou Písmo naznačuje, že pohané byli vítáni v Izraeli, pokud přišli sloužit Jehovovi. (1Kr 8:41-43) Tímto příkazem však Ježíš pověřuje své učedníky, aby rozšířili kazatelské dílo na lidi mimo přirozené Židy, čímž zdůrazňuje celosvětový rozsah křesťanského díla činění učedníků.​—Mt 10:1, 5-7; Zj 7:9; viz studijní poznámka k Mt 24:14.

ve jménu: Řecký termín pro „jméno“ (oʹno·ma) může odkazovat na více než osobní jméno. V tomto kontextu zahrnuje uznání autority a postavení Otce i Syna a také roli svatého ducha. Takové uznání vede k novému vztahu s Bohem.​—Srovnej studijní poznámku k Mt 10:41.

Otce . . . Syna . . . svatého ducha: Uznání Otce, Jehovy Boha, je přirozené, protože je naším Stvořitelem a Dárcem života. (Ža 36:7, 9; Zj 4:11) Bible však také ukazuje, že žádný člověk nemůže získat spásu, aniž by uznal roli Syna v Božím záměru. (Jan 14:6; Sk 4:12) Je také zásadní uznat roli Božího svatého ducha, protože mimo jiné Bůh používá svou činnou sílu, aby dával život (Jób 33:4), inspiroval své poselství lidem (2Pe 1:21) a posiloval je, aby konali jeho vůli (Ří 15:19). Ačkoli někteří věří, že tento výčet podporuje nauku o Trojici, Bible nikdy nenaznačuje, že tyto tři osoby jsou si rovny ve věčnosti, moci a postavení. To, že jsou zmíněny společně ve stejném verši, nedokazuje, že sdílejí božství, věčnost a rovnost.​—Mr 13:32; Ko 1:15; 1Ti 5:21.

svatého ducha: Nebo „svatou činnou sílu“. Termín „duch“ (v řečtině středního rodu) odkazuje na neosobní sílu v akci, vycházející od Boha.​—Viz Slovník, „Svatý duch“; „Duch“.

učte je: Řecké slovo přeložené jako „učit“ zahrnuje poučování, vysvětlování, dokazování věcí argumenty a nabízení důkazů. (Viz studijní poznámky k Mt 3:1; 4:23.) Učit je, aby zachovávali všechno, co Ježíš přikázal, bude průběžný proces, který zahrnuje vyučování tomu, co učil, uplatňování jeho učení a následování jeho příkladu.​—Jan 13:17; Ef 4:21; 1Pe 2:21.

hle: Viz studijní poznámka k Mt 1:20.

závěr: Viz studijní poznámka k Mt 24:3 a Slovníček, „Závěr systému věcí“.

systém věcí: Nebo „věk“.​—Viz Slovníček, „Systém(y) věcí“.