Marek 15

Sanhedrin: Viz studijní poznámku k Mt 26:59.

Pilát: Římský místodržitel (prefekt) Judeje, kterého jmenoval císař Tiberius roku 26 n. l. Jeho vláda trvala asi deset let. Piláta zmiňují i mimobiblické prameny, včetně římského historika Tacita, který napsal, že Pilát za vlády Tiberia nařídil Kristovu popravu. V antickém římském divadle v izraelské Caesareji byla nalezena latinská nápisná deska se slovy „Pontius Pilatus, prefekt Judeje“.​—Viz Přílohu B10 pro území spravované Pontiem Pilátem.

Ty jsi král Židů?: Viz studijní poznámku k Mt 27:11.

Sám to říkáš: Viz studijní poznámku k Mt 27:11.

bývalo zvykem jim propouštět jednoho vězně: Tuto událost zmiňují všichni čtyři evangelisté. (Mt 27:15-23; Lk 23:16-25; Jan 18:39, 40) V hebrejských Písmech pro tento zvyk neexistuje žádný základ ani precedens. Zdá se však, že v Ježíšových dnech si Židé tuto tradici vypěstovali. Tato praxe by se Římanům nezdála zvláštní, protože existují důkazy, že propouštěli vězně, aby potěšili davy.

Ještě jednou: Jak je uvedeno v Lk 23:18-23, zástup křičel alespoň třikrát a žádal Piláta, aby Ježíše popravil. Zpráva zde u Marka naznačuje, že Pilát se zástupu třikrát ptal na otázky týkající se Ježíše.​—Mr 15:9, 12, 14.

zbičoval: Viz studijní poznámku k Mt 27:26.

místodržitelovo sídlo: Viz studijní poznámku k Mt 27:27.

oblekli ho do purpuru: Toto bylo učiněno, aby se Ježíšovi vysmívali a zesměšňovali jeho království. Matoušovo podání (27:28) uvádí, že vojáci oblékli Ježíše „do šarlatového pláště“, oděvu, který nosili králové, úředníci nebo vojenskí důstojníci. Marek a Jan (19:2) píší, že šlo o purpurový oděv, ale v dávných dobách se pojem „purpur“ používal pro jakoukoli barvu, která byla směsí červené a modré. Také úhel pohledu, odraz světla a pozadí mohly ovlivnit vnímání přesného odstínu. Tato odlišnost v popisu barvy ukazuje, že pisatelé evangelií si své zprávy prostě neopisovali.

koruna: Spolu s purpurovým rouchem (zmíněným dříve v tomto verši) dostal Ježíš posměšné královské atributy​—trnovou korunu a podle Mt 27:29 „rákos“ jako žezlo.

Pozdravy: Viz studijní poznámku k Mt 27:29.

plivali na něj: Toto pohrdavé zacházení s Ježíšem naplnilo Ježíšova vlastní slova v Mr 10:34 i proroctví o Mesiáši v Iz 50:6.​—Viz studijní poznámku k Mr 10:34.

klaněli se mu: Nebo „prokazovali mu poctu; vzdávali mu hold.“ Zde je řecké sloveso pro·sky·neʹo použito o vojácích, kteří se posměšně klaněli Ježíšovi a oslovovali ho „Králi židovský“.​—Mr 15:18; viz studijní poznámku k Mt 2:2.

přibili ho na kůl: Nebo „připevnili ho na kůl (sloup).“​—Viz studijní poznámku k Mt 20:19 a Slovníček, „Kůl“; „Mučednický kůl.“

přinucen k službě: Odkaz na nucenou službu, kterou mohly římské úřady požadovat od občana. Mohly například nařídit službu mužům nebo zvířatům nebo zabavit cokoli, co bylo považováno za nezbytné pro urychlení úředních záležitostí.​—Viz studijní poznámka k Mt 5:41.

Kyrenský: Viz studijní poznámka k Mt 27:32.

otec Alexandra a Rufa: Pouze Marek zmiňuje tuto skutečnost o Šimonovi z Kyrény.

mučedlnický kůl: Viz studijní poznámka k Mt 27:32.

Golgota: Viz studijní poznámku k Mt 27:33.

Místo Lebky: Řecký výraz Kra·niʹou Toʹpos odpovídá hebrejskému slovu Golgota. (Viz studijní poznámky k Jan 19:17.) Termín Kalvárie se používá v Lk 23:33 v některých anglických překladech Bible. Pochází z latinského slova pro „lebku“, calvaria, použitého v Vulgátě.

víno s příměsí myrhy: Paralelní zpráva v Mt 27:34 uvádí, že víno bylo „smíšeno se žlučí“. Nápoj pravděpodobně obsahoval jak myrhu, tak hořkou žluč. Tato směs byla zjevně podávána k utišení bolesti.​—Viz studijní poznámku k nechtěl ho přijmout v tomto verši a studijní poznámku k Mt 27:34.

nechtěl ho přijmout: Ježíš zjevně chtěl mít plnou kontrolu nad svými smysly během této zkoušky své víry.

rozdělili si jeho svrchní oděvy: Viz studijní poznámku k Mt 27:35.

metajíce losy: Viz Slovníček, „Losy“.

třetí hodina: To znamená asi 9:00 dopoledne. Někteří poukazují na zdánlivý rozpor mezi tímto záznamem a Janem 19:14-16, kde se uvádí, že „byla asi šestá hodina“, když Pilát vydal Ježíše k popravě. Ačkoli Písmo tento rozdíl plně nevysvětluje, zde jsou některé faktory k zamyšlení: Evangelijní záznamy jsou obecně v souladu, pokud jde o časování událostí během Ježíšova posledního dne na zemi. Všechny čtyři záznamy naznačují, že kněží a starší se sešli po úsvitu a poté nechali Ježíše odvést k římskému místodržiteli Pontiu Pilátovi. (Mt 27:1, 2; Mr 15:1; Lu 22:66–23:1; Jan 18:28) Matouš, Marek a Lukáš všichni uvádějí, že když byl Ježíš již na kůlu, temnota pokryla zemi od „šesté hodiny... až do deváté hodiny“. (Mt 27:45, 46; Mr 15:33, 34; Lu 23:44) Faktor, který může mít vliv na časování Ježíšovy popravy, je tento: Bičování bylo některými považováno za součást popravního procesu. Někdy bylo bičování tak strašné, že oběť zemřela. V Ježíšově případě bylo dostatečně silné, aby bylo nutné, aby jiný muž nesl mučicí kůl poté, co Ježíš začal nést sám. (Lu 23:26; Jan 19:17) Pokud bylo bičování považováno za začátek popravního procesu, uběhl by nějaký čas, než byl Ježíš skutečně přibit na mučicí kůl. To podporují Mt 27:26 a Mr 15:15, které zmiňují bičování a popravu na kůlu společně. Proto různí jedinci mohli uvádět různé časy popravy, v závislosti na jejich pohledu na čas, kdy proces začal. To může vysvětlovat, proč byl Pilát překvapen, když se dozvěděl, že Ježíš zemřel tak brzy poté, co byl přibit na kůl. (Mr 15:44) Kromě toho pisatelé Bible často odrážejí praxi rozdělení dne na čtyři části po třech hodinách, stejně jako to bylo u noci. Toto rozdělení dne vysvětluje, proč se často objevují odkazy na třetí, šestou a devátou hodinu, počítáno od východu slunce kolem 6:00 ráno. (Mt 20:1-5; Jan 4:6; Sk 2:15; 3:1; 10:3, 9, 30) Také lidé obecně neměli přesné časoměrné přístroje, takže čas dne byl často kvalifikován termínem „asi“, jak to nacházíme v Janovi 19:14. (Mt 27:46; Lu 23:44; Jan 4:6; Sk 10:3, 9) Shrnutí: Marek mohl zahrnout jak bičování, tak přibití na kůl, zatímco Jan se odkazoval pouze na přibití na kůl. Oba pisatelé mohli zaokrouhlit čas dne na nejbližší tříhodinové období a Jan použil „asi“, když odkazoval na uvedený čas. Tyto faktory mohou vysvětlovat rozdíl v časech uvedených v záznamech. Nakonec skutečnost, že Jan, píšíc o desetiletí později, zahrnul čas, který se zdá být odlišný od toho, který uvedl Marek, ukazuje, že Jan jednoduše nekopíroval Markův záznam.

lupiči: Viz studijní poznámka k Mt 27:38.

Několik pozdějších rukopisů zde přidává slova: „A naplnilo se Písmo, které říká: ‚A byl počítán mezi nezákonné,‘“ což cituje část Iz 53:12. Ale tato slova se neobjevují v nejstarších a nejspolehlivějších rukopisech a zjevně nejsou součástí původního textu Marka. Podobné tvrzení je součástí inspirovaného textu v Lk 22:37. Někteří jsou názoru, že písař vložil do Markova vyprávění výraz z Lukášova záznamu.​—Viz Příloha A3.

potřásali hlavami: Viz studijní poznámku k Mt 27:39.

mučednický kůl: Viz studijní poznámku k Mt 27:32.

mučednický kůl: Viz studijní poznámka k Mt 27:32.

šestá hodina: To znamená přibližně 12:00 poledne.​—Viz studijní poznámku k Mt 20:3.

tma: Lukášův paralelní záznam dodává pozorování, že „sluneční světlo pohaslo“. (Lk 23:44, 45) Tato tma byla zázračná, způsobená Bohem. Nemohla být způsobena zatměním Slunce. K těm dochází v době novoluní, ale toto bylo období Paschy, kdy je měsíc v úplňku. A tato tma trvala tři hodiny, což je mnohem déle než nejdelší možné úplné zatmění, které trvá méně než osm minut.

devátá hodina: To znamená přibližně 15:00.​—Viz studijní poznámku k Mt 20:3.

Eli, Eli, lama sabachthani?: Viz studijní poznámku k Mt 27:46.

Můj Bože, můj Bože: Viz studijní poznámku k Mt 27:46.

Eliáš: Z hebrejského jména, které znamená „Můj Bůh je Jehova“.

octové víno: Viz studijní poznámku k Mt 27:48.

třtina: Viz studijní poznámku k Mt 27:48.

vydechl naposled: Nebo „vydechl naposledy“.​—Viz studijní poznámku k Mt 27:50.

opona: Viz studijní poznámku k Mt 27:51.

svatyně: Viz studijní poznámku k Mt 27:51.

vojenský důstojník: Nebo „centurion“, tedy velitel asi 100 vojáků v římské armádě. Tento důstojník možná byl přítomen Ježíšovu procesu před Pilátem a slyšel Židy říkat, že Ježíš tvrdí, že je Božím Synem. (Mr 15:16; Jan 19:7) Marek zde používá řecké slovo ken·ty·riʹon, přejaté z latiny, které se vyskytuje také v Mr 15:44, 45.​—Viz „Úvod k Markovi“ a studijní poznámky k Mr 6:27; Jan 19:20.

Marie Magdaléna: Viz studijní poznámku k Mt 27:56.

Jakub Menší: Jeden z Ježíšových apoštolů a syn Alfeův. (Mt 10:2, 3; Mr 3:18; Lk 6:15; Sk 1:13) Označení „Menší“ může naznačovat, že tento Jakub byl buď mladší, nebo nižší postavy než druhý apoštol Jakub, syn Zebedeův.

Josés: Z hebrejštiny, zkrácená forma jména Josifjáh, což znamená „Ať Jah přidá (zvětší); Jah přidal (zvětšil).“ Ačkoli několik rukopisů zde uvádí „Josef“, většina starověkých rukopisů čte „Josés“.​—Srovnej paralelní zprávu v Mt 27:56.

Salome: Pravděpodobně z hebrejského slova znamenajícího „pokoj“. Salome byla Ježíšovou učednicí. Srovnání Mt 27:56 s Mr 3:17 a 15:40 může naznačovat, že Salome byla matkou apoštolů Jakuba a Jana; Matouš zmiňuje „matku synů Zebedeových“, zatímco Marek ji nazývá „Salome“. Dále srovnání s Jan 19:25 ukazuje, že Salome byla možná tělesnou sestrou Marie, Ježíšovy matky. Pokud ano, pak Jakub a Jan byli Ježíšovými bratranci. Kromě toho, jak naznačují Mt 27:55, 56, Mr 15:41 a Lk 8:3, Salome patřila mezi ženy, které Ježíše doprovázely a sloužily mu ze svých prostředků.

Příprava: Protože Marek evidentně píše především pro nežidovské čtenáře, vysvětluje, že tento výraz odkazuje na den před sobotou, což je vysvětlení, které se v ostatních evangelijních záznamech nenachází. (Mt 27:62; Lk 23:54; Jan 19:31) V tento den se Židé připravovali na sobotu tím, že chystali další jídla a dokončovali veškerou práci, která nemohla počkat až po sobota. V tomto případě den přípravy připadl na Nisan 14.​—Viz Slovníček.

Josef: Individualita evangelistů je patrná z různých detailů, které o Josefovi uvádějí. Výběrčí daní Matouš poznamenává, že byl „zámožný muž“; Marek, píšící především pro Římany, říká, že byl „vážený člen Rady“, který očekával Boží Království; Lukáš, soucitný lékař, uvádí, že byl „dobrý a spravedlivý muž“, který nehlasoval pro rozhodnutí Rady proti Ježíšovi; pouze Jan zmiňuje, že byl „tajný [učedník] ze strachu před Židy“.​—Mt 27:57-60; Mr 15:43-46; Lk 23:50-53; Jan 19:38-42.

Arimatie: Viz studijní poznámku k Mt 27:57.

člen Rady: Nebo „radní“, tedy člen Sanhedrinu, židovského nejvyššího soudu v Jeruzalémě.​—Viz studijní poznámku k Mt 26:59 a Slovníček, „Sanhedrin“.

hrob: Viz studijní poznámku k Mt 27:60.

kámen: Zřejmě kruhový kámen, protože tento verš říká, že byl přivalen na místo a Mr 16:4 uvádí, že „byl odvalen“, když byl Ježíš vzkříšen. Mohl vážit tunu i více. Matoušovo vyprávění jej nazývá „velkým kamenem“.​—Mt 27:60.