Lukáš 20

vrchní kněží: Viz studijní poznámku k Mt 2:4.

zákoníci: Viz studijní poznámku k Mt 2:4.

starší: Viz studijní poznámku k Mt 16:21.

ilustrace: Nebo „podobenství“.​—Viz studijní poznámku k Mt 13:3.

pronajal: Viz studijní poznámku k Mt 21:33.

na dlouhou dobu: Pouze Lukáš přidává tento výraz v podobenství o vinařích, kteří vraždili.​—Srovnejte paralelní záznamy v Mt 21:33 a Mr 12:1.

úhelný kámen: Viz studijní poznámku k Mt 21:42.

Císař: Viz studijní poznámku k Mt 22:17.

denár: Tato římská stříbrná mince s nápisem císaře byla „daňovou mincí“, kterou Římané vyžadovali od Židů. (Mt 22:17, 19; Lk 20:22) V Ježíšových dobách běžně dostávali zemědělští dělníci denár za 12hodinový pracovní den a křesťanská řecká písma často používají denár jako základ pro výpočet jiných měnových hodnot. (Mt 20:2; Mk 6:37; 14:5; Zj 6:6) V Izraeli se používala řada měděných a stříbrných mincí, včetně stříbrných mincí ražených v Tyru, které se používaly na chrámovou daň. Přesto pro placení daní Římu lidé zjevně používali stříbrný denár s obrazem císaře.​—Viz Slovníček a Příloha B14.

obraz a nápis: Viz studijní poznámku k Mt 22:20.

odplaťte: Viz studijní poznámku k Mt 22:21.

co je císařovo, císaři: Ježíšova odpověď zde a v paralelních záznamech v Mt 22:21 a Mr 12:17 je jeho jediná zaznamenaná zmínka o římském císaři. „Císařovy věci“ zahrnují platby za služby poskytované světskou vládou, stejně jako úctu a relativní podřízenost, která má být těmto autoritám projevována.​—Ř 13:1-7.

co je Boží, Bohu: Viz studijní poznámku k Mt 22:21.

Saduceové: Toto je jediná zmínka o saducejích v evangeliu podle Lukáše. (Viz Slovníček.) Jméno (řecky Sad·dou·kaiʹos) pravděpodobně souvisí se Sádokem (často psáno Sad·doukʹ v Septuagintě), který byl ustanoven veleknězem za dnů Šalomounových a jehož potomci zřejmě po staletí sloužili jako kněží.​—1Kr 2:35.

vzkříšení: Řecké slovo a·naʹsta·sis doslova znamená „povstání; vstání“. V křesťanských řeckých písmech je použito asi 40krát v souvislosti se vzkříšením mrtvých. (Mt 22:23, 31; Lk 20:33; Sk 4:2; 24:15; 1K 15:12, 13) V Septuagintě v Iz 26:19 je slovesný tvar a·naʹsta·sis použit k překladu hebrejského slovesa „žít“ ve výrazu „Tví mrtví ožijí.“​—Viz Slovníček.

oženil se s ní: Viz studijní poznámku k Mr 12:21.

děti: Nebo „lidé.“ Dosl., „synové.“ V tomto kontextu je řecké slovo pro „syna“ použito v širším smyslu než pouze pro označení přímého mužského potomka. To, že jsou zahrnuti muži i ženy, je zřejmé z použití řeckého slova pro dávány za manželky, což je termín používaný o ženách. V tomto kontextu je celý výraz „děti tohoto systému věcí“ zjevně idiom pro lidi, jejichž postoje a životní styl odrážejí charakteristiky tohoto současného systému věcí.

tento systém věcí: Řecké slovo ai·onʹ, které má základní význam „věk“, může odkazovat na stav věcí nebo na rysy, které charakterizují určité časové období, epochu či věk. V tomto kontextu odkazuje na současný systém věcí.​—Viz studijní poznámky k Mt 12:32; Mr 10:30 a Slovníček, „Systém(y) věcí.“

tento systém věcí: Řecké slovo ai·onʹ, které má základní význam „věk“, může odkazovat na stav věcí nebo na rysy, které charakterizují určité časové období, epochu či věk. Zde odkazuje na nadcházející systém věcí pod Boží vládou, kdy dojde k vzkříšení z mrtvých.​—Viz studijní poznámky k Mt 12:32; Mr 10:30 a Slovníček, „Systém(y) věcí“.

dětmi: Dosl., „syny“. Řecké slovo pro „syna“ se v tomto verši vyskytuje dvakrát. V některých kontextech se používá v širším smyslu než jen pro označení přímého mužského potomka.​—Viz studijní poznámku k Lk 20:34.

i Mojžíš dal najevo: Viz studijní poznámku k Mr 12:26.

když nazývá Jehovu ‚Bohem Abrahama‘: Nebo „když říká: ‚Jehova, Bůh Abrahama.‘“ Ježíš zde vysvětluje, že Mojžíš odkazuje na Jehovu jako na Boha patriarchů ještě dlouho poté, co zemřeli. Citát v tomto verši je převzat z Ex 3:6. Předcházející verše (Ex 3:4, 5) ukazují, že mluvícím je „Jehova“, a v Ex 3:6 Jehova říká Mojžíšovi: „Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahama, Bůh Izáka a Bůh Jákoba.“ V té době byl Abraham po smrti již 329 let, Izák 224 let a Jákob 197 let. Přesto Jehova neřekl: ‚Já jsem byl Bohem.‘ Řekl: „Já jsem Bohem.“ Toto pozadí z hebrejských Písem je jedním z důvodů, proč Překlad nového světa používá v hlavním textu jméno Jehova. — Viz Příloha C1 a úvod k C3; Lk 20:37.

neboť všichni jsou pro něho živí: Nebo „neboť všichni jsou živí z jeho pohledu.“ Bible ukazuje, že ti, kteří jsou naživu, ale jsou odcizeni od Boha, jsou z jeho pohledu mrtví. (Ef 2:1; 1Tm 5:6) Podobně schválení služebníci Boží, kteří zemřou, jsou stále živí z Jehovova pohledu, protože jeho záměr vzkřísit je je jistý.​—Ří 4:16, 17.

Jehova: Boží jméno, reprezentované čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisovanými jako YHWH), se vyskytuje v původním hebrejském textu na Ž 110:1, který je zde citován. Jak je však vysvětleno v Dodatku A5, většina biblických překladů nepoužívá Boží jméno v tzv. Novém zákoně, dokonce ani v citacích z Hebrejských písem. Většina Biblí jednoduše používá „Pán“. Nicméně, jak je ukázáno v Dodatku C, některé biblické překlady používají v hlavním textu křesťanských řeckých písem výrazy jako Jehova, Jahve, Yahweh, יהוה (YHWH, neboli Tetragrammaton), HOSPODIN a ADONAJ velkými písmeny (což naznačuje, že jde o náhradu za Boží jméno). Některá vydání King James Version ze 17. století používají výraz „HOSPODIN“ velkými písmeny zde a na třech dalších místech, kde je v křesťanských řeckých písmech citován Ž 110:1. (Mt 22:44; Mk 12:36; Sk 2:34) Pozdější vydání v této praxi pokračovala. Protože „HOSPODIN“ je v Hebrejských písmech tohoto překladu použit tam, kde původní hebrejský text obsahuje Boží jméno, stejný způsob zápisu „HOSPODIN“ v křesťanských řeckých písmech by naznačoval, že překladatelé měli za to, že odkaz je na Jehovu. Za zmínku také stojí, že New King James Version, poprvé vydaná v roce 1979, rozšiřuje toto použití „HOSPODIN“ na všechny výskyty tohoto slova, když odkazuje na Boží jméno v citacích z Hebrejských písem.

tržiště: Viz studijní poznámka k Mt 23:7.

přední sedadla: Viz studijní poznámka k Mt 23:6.