Matouš 22

ilustrace: Nebo „podobenství“.​—Viz studijní poznámku k Mt 13:3.

svatební šat: Protože šlo o královskou svatbu, je možné, že zvláštní šat poskytoval královský hostitel svým hostům. Pokud ano, odmítnutí jej obléci by bylo projevem velké neúcty.

skřípání zubů: Viz studijní poznámku k Mt 8:12.

aby ho chytili do léčky: Dosl., „aby ho polapili“, jako ptáka do sítě. (Srovnej Kaz 9:12, kde Septuaginta používá stejný řecký lovecký výraz pro překlad hebrejského slova s významem „chytit do pasti; polapit“.) Farizeové použili lichotky a neupřímné otázky (Mt 22:16, 17), které měly jediný cíl – vylákat odpověď, kterou by mohli použít proti Ježíšovi.

stoupenci Herodovy strany: Viz Slovníček.

daň z hlavy: Roční daň, pravděpodobně ve výši denáru, tedy jednodenní mzdy, kterou Římané vybírali od všech zapsaných v sčítání lidu.​—Lk 2:1-3.

císař: Nebo „vládce“. Římským císařem během Ježíšovy pozemské služby byl Tiberius, ale tento výraz nebyl omezen pouze na vládnoucího císaře. „Císař“ mohl označovat římskou světskou autoritu, neboli stát, a jeho řádně ustanovené zástupce, které Pavel nazývá „nadřazené autority“ a Petr „král“ a jeho „místodržitelé“.​—Ří 13:1-7; 1Pt 2:13-17; Tit 3:1; viz Slovníček.

pokrytci: Viz studijní poznámku k Mt 6:2.

denár: Tato římská stříbrná mince s nápisem císaře byla „daňovou“ mincí, kterou Římané vybírali od Židů. (Mt 22:17) V Ježíšových dobách běžně dostávali zemědělští dělníci denár za 12hodinový pracovní den a křesťanská řecká písma často používají denár jako základ pro výpočet jiných měnových hodnot. (Mt 20:2; Mr 6:37; 14:5; Zj 6:6) V Izraeli se používala řada měděných a stříbrných mincí, včetně stříbrných mincí ražených v Tyru, které sloužily k placení chrámové daně. Pro placení daní Římu však lidé zjevně používali stříbrný denár s vyobrazením císaře.​—Viz Slovníček a Příloha B14.

obraz a nápis: Na přední straně běžného denáru té doby byl obraz vavřínem korunované hlavy římského císaře Tiberia, který vládl od roku 14 do 37 n. l., a nápis v latině: „Tiberius Caesar Augustus, syn zbožštěného Augusta.“​—Viz také Příloha B14.

Odevzdejte: Dosl., „Dejte zpět.“ Caesar razil mince, takže měl právo požadovat jejich část zpět. Ale Caesar neměl právo žádat, aby se mu člověk zasvětil nebo oddal svým životem. Bůh dal lidem „život, dech a všechno“. (Sk 17:25) Člověk tedy může „odevzdat“ svůj život a oddanost pouze Bohu, tomu, kdo má právo vyžadovat výhradní oddanost.

Co je císařovo, císaři: Ježíšova odpověď zde a v paralelních záznamech na Mr 12:17 a Lu 20:25 je jeho jediným zaznamenaným odkazem na římského císaře. „Císařovy věci“ zahrnují platbu za služby poskytované světskou vládou, stejně jako úctu a relativní podřízenost, která má být těmto autoritám projevována.​—Ří 13:1-7.

Co je Boží, Bohu: To zahrnuje celosrdečnou zbožnost člověka, lásku celou duší a úplnou, věrnou poslušnost.​—Mt 4:10; 22:37, 38; Sk 5:29; Ří 14:8.

vzkříšení: Řecké slovo a·naʹsta·sis doslova znamená „povstání; vstání“. V křesťanských řeckých písmech je použito asi 40krát v souvislosti se vzkříšením mrtvých. (Mt 22:31; Sk 4:2; 24:15; 1K 15:12, 13) V Septuagintě na místě Iz 26:19 je slovesný tvar a·naʹsta·sis použit k překladu hebrejského slovesa „ožít“ ve výrazu „Tví mrtví ožijí.“​—Viz Slovníček.

zanechal svou manželku svému bratrovi: Viz studijní poznámku k Mr 12:21.

Písma: Výraz často používaný k označení inspirovaných hebrejských spisů jako celku.

vzkříšení: Viz studijní poznámku k Mt 22:23.

Bůh, který řekl: Ježíš zde odkazuje na rozhovor mezi Mojžíšem a Jehovou, který se odehrál kolem roku 1514 př. n. l. (Ex 3:2, 6) V té době byl Abraham po smrti již 329 let, Izák 224 let a Jákob 197 let. Přesto Jehova neřekl: ‚Já jsem býval jejich Bohem.‘ Řekl: ‚Já jsem jejich Bohem.‘​—Mt 22:32.

On je Bůh, ne mrtvých: Nejstarší a nejspolehlivější rukopisy podporují toto čtení, ale některé rukopisy opakují slovo „Bůh“ a mohly by být přeloženy: „Bůh není Bohem mrtvých.“ Toto čtení se odráží v některých biblických překladech. Jeden překlad křesťanských řeckých písem do hebrejštiny (označovaný jako J¹⁸ v Příloze C) zde používá Tetragrammaton a mohl by být přeložen: „Jehova není Bohem mrtvých.“​—Srovnej Ex 3:6, 15.

ale živých: Viz studijní poznámku k Mr 12:27.

umlčel: Řecké sloveso by se také dalo přeložit jako „učinit němým“ (doslova „nasadit náhubek“). Tento výraz byl vzhledem k pokrytecké otázce vhodný. Ježíšova odpověď byla tak účinná, že saduceové nebyli schopni reagovat.​—1Pe 2:15, pozn. pod čarou.

Musíš milovat: Řecké slovo zde přeložené jako „milovat“ je a·ga·paʹo. Toto sloveso a související podstatné jméno a·gaʹpe (láska) se v křesťanských řeckých písmech vyskytují více než 250krát. V 1J 4:8 je podstatné jméno a·gaʹpe použito ve frázi „Bůh je láska“ a Písmo uvádí Boha jako vrcholný příklad nezištné lásky vedené zásadami. Boží láska je vyjádřena promyšleně a aktivně. Zahrnuje závazek a činy, nejen emoce a pocity. Lidé, kteří projevují takovou lásku, tak činí jako vědomou volbu v napodobování Boha. (Ef 5:1) Proto lze lidem přikázat, aby projevovali lásku, jako v případě dvou největších přikázání zmíněných v tomto kontextu. Ježíš zde cituje z 5Mo 6:5. V hebrejských písmech jsou hebrejské sloveso ʼa·hevʹ nebo ʼa·havʹ (milovat) a podstatné jméno ʼa·havahʹ (láska) slova, která se primárně používají k označení lásky. Přenášejí podobný rozsah významů jako výše zmíněná řecká slova. Ve spojení s láskou k Jehovovi tyto výrazy vyjadřují touhu člověka být zcela oddán Bohu a sloužit mu výhradně. Ježíš dokonale předvedl tento druh lásky. Ukázal, že láska k Bohu vyžaduje více než jen citové zalíbení v Jehovovi. Řídí celý život člověka, ovlivňuje všechny jeho myšlenky, slova a činy.​—Viz studijní poznámku k Jan 3:16.

Jehova: V tomto citátu z 5Mo 6:5 se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno, reprezentované čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisovanými jako YHWH).​—Viz Příloha C.

srdce: Když se tento termín používá v obrazném smyslu, obecně odkazuje na celou vnitřní bytost člověka. Když je však zmíněn spolu s „duší“ a „myslí“, zřejmě nabývá konkrétnějšího významu a odkazuje hlavně na emoce, touhy a pocity člověka. Tři zde použité termíny (srdce, duše a mysl) se vzájemně nevylučují; jsou použity v překrývajícím se smyslu, aby co nejvíce zdůraznily potřebu úplné a totální lásky k Bohu.

duše: Nebo „celá bytost“.​—Viz Slovníček.

mysl: Tedy intelektuální schopnosti. Člověk musí použít své duševní schopnosti, aby poznal Boha a rostl v lásce k němu. (Jan 17:3; Ří 12:1) V tomto citátu z 5Mo 6:5 původní hebrejský text používá tři termíny: ‚srdce, duše a síla.‘ Podle Matoušova záznamu v řečtině je však místo „síly“ použito slovo pro „mysl“. Pro toto použití různých termínů může být několik důvodů. Za prvé, ačkoli starověká hebrejština neměla konkrétní slovo pro „mysl“, tento pojem byl často zahrnut do hebrejského slova pro „srdce“. Tento termín, když je použit obrazně, odkazuje na celou vnitřní bytost člověka, včetně jeho myšlení, pocitů, postojů a motivací. (5Mo 29:4; Ža 26:2; 64:6; viz studijní poznámka k srdce v tomto verši.) Z tohoto důvodu, kde hebrejský text používá slovo „srdce“, řecká Septuaginta často používá řecký ekvivalent pro „mysl“. (1Mo 8:21; 17:17; Př 2:10; Iz 14:13) Dalším důvodem, proč Matouš mohl použít řecké slovo pro „mysl“ místo „síly“, když citoval 5Mo 6:5, je, že hebrejské slovo přeložené jako „síla [nebo „životní síla“, pozn. pod čarou]“ mohlo zahrnovat jak fyzickou sílu, tak duševní nebo intelektuální schopnosti. Ať už je to jakkoli, toto překrývání významů mezi hebrejskými a řeckými termíny může pomoci vysvětlit, proč evangelisté při citování Deuteronomia nepoužívají přesně stejná slova.​—Viz studijní poznámky k Mr 12:30; Lk 10:27.

Druhé: V Mt 22:37 je zaznamenána Ježíšova přímá odpověď farizeovi, ale nyní Ježíš překračuje původní otázku a cituje druhé přikázání (3. Mojžíšova 19:18), čímž učí, že tato dvě přikázání jsou neoddělitelně spojena a že celý Zákon i Proroci jsou jimi shrnuty.​—Mt 22:40.

bližní: Toto řecké slovo pro „bližního“ (doslova „ten, který je blízko“) může zahrnovat více než jen ty, kteří bydlí poblíž. Může odkazovat na kohokoli, s kým člověk přichází do styku.​—Lukáš 10:29-37; Římanům 13:8-10; viz studijní poznámka k Mt 5:43.

celý Zákon . . . a Proroci: Viz studijní poznámku k Mt 5:17.

závisí: Řecké sloveso s doslovným významem „viset na“ je zde použito v přeneseném smyslu „být závislý na; být založen na“. Ježíš tím ukázal, že nejen Zákon s Deseti přikázáními, ale celé Hebrejské písmo je založeno na lásce.​—Ř 13:9.

Kristus: Nebo „Mesiáš“.​—Viz studijní poznámky k Mt 1:1; 2:4.

pod vlivem inspirace: Dosl., „v duchu“. To znamená inspirován nebo pod vlivem Božího ducha.​—Viz Slovníček, „Duch“.

Jehova: V tomto citátu z Žalmu 110:1 se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno, reprezentované čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisováno jako YHWH).​—Viz Příloha C.

pod tvýma nohama: To znamená pod tvou autoritou.