Marek 13

Nezůstane tady kámen na kameni: Viz studijní poznámku k Mt 24:2.

naproti chrámu: Nebo „naproti (proti) chrámu“. Marek vysvětluje, že z Olivové hory byl chrám vidět, což by pro většinu židovských čtenářů nebylo potřeba vysvětlovat.—Viz „Úvod k Markovi“.

spěje ke konci: Je to překlad řeckého slovesa syn·te·leʹo, které souvisí s řeckým podstatným jménem syn·teʹlei·a. To znamená „společný konec; kombinovaný konec; společné ukončení“ a vyskytuje se v paralelní zprávě v Mt 24:3. (Řecké slovo syn·teʹlei·a se také objevuje v Mt 13:39, 40, 49; 28:20; Heb 9:26.) Tento „konec“, o kterém se mluví ve verši „co bude znamením, že to všechno spěje ke konci?“, se vztahuje na určité časové období, během něhož by souhra (kombinace) událostí vedla k úplnému „konci“ zmíněnému v Mr 13:7, 13. Tam je použito jiné řecké slovo, teʹlos.—Viz studijní poznámky k Mr 13:7, 13 a Slovníček „Závěr systému věcí“.

Jsem to já: Tedy Kristus neboli Mesiáš. – Srovnej paralelní záznam u Mt 24:5.

konec: Nebo „úplný konec“. Řecké slovo (teʹlos), které je tady přeložené jako „konec“ (v tomto verši: „ale ještě to nebude konec“), se liší od řeckého podstatného jména přeloženého jako „závěr“ (syn·teʹlei·a) v Mt 24:3 a také se liší od řeckého slovesa přeloženého jako „dospět k závěru“ (syn·te·leʹo) v Mr 13:4.—Viz studijní poznámky k Mt 24:3; Mr 13:4 a Slovníček, „Závěr systému věcí“.

národ: Řecké slovo eʹthnos má široký význam. Může označovat lidi žijící v určitých politických nebo zeměpisných hranicích, například v nějaké zemi, ale může se vztahovat i na etnickou skupinu. (Viz studijní poznámku k Mr 13:10).

povstane: Viz studijní poznámku k Mt 24:7.

mnoha utrpení: Řecké slovo doslova odkazuje na silnou bolest, jakou žena prožívá při porodu. I když se tady používá v obecném smyslu pro tíseň, bolest a utrpení, může naznačovat, že podobně jako porodní bolesti budou předpovězené problémy a utrpení v období před „dny velkého soužení“, o kterých se mluví v Mr 13:19, přibývat na četnosti, intenzitě i délce trvání.

místním soudům: V Křesťanských řeckých písmech se řecké slovo sy·neʹdri·on, které je tady použité v množném čísle a přeložené jako „místním soudům“, nejčastěji vztahuje na židovský nejvyšší soud v Jeruzalémě, Sanhedrin. (Viz Slovníček, „Sanhedrin“, a studijní poznámky k Mt 5:22; 26:59.) Bylo to ale také obecné označení pro shromáždění nebo zasedání a tady se tím myslí místní soudy, které byly připojené k synagogám a měly pravomoc udělovat tresty, jako bylo bičování a vyloučení. (srov. „Lidé vás budou vydávat místním soudům“ a „budete … biti v synagogách“.) (Mt 10:17; 23:34; Lk 21:12; Jan 9:22; 12:42; 16:2).

všem národům: Tento výraz ukazuje, jaký rozsah bude mít kazatelská činnost, a dává učedníkům najevo, že se nebude omezovat jen na kázání jejich spoluvěřícím Židům. V obecném smyslu se řecké slovo pro „národ“ (eʹthnos) vztahuje na skupinu lidí, kteří jsou do určité míry spříznění pokrevně a mají společný jazyk. Taková národní nebo etnická skupina často obývá určité vymezené zeměpisné území.

dobrá zpráva: Viz studijní poznámku k Mt 24:14.

když vás povedou: Řecké sloveso aʹgo je tady použité jako právnický odborný výraz ve významu „zatknout; vzít do vazby“. Může naznačovat použití síly.

vytrvá: Nebo „vytrvává“. Řecké sloveso přeložené jako „vytrvat“ (hy·po·meʹno) doslova znamená „zůstat (setrvat) pod“. Často se používá ve významu „zůstat, místo aby člověk utekl; držet se svého; vytrvale pokračovat; zůstat pevný“. (Mt 10:22; Ří 12:12; Heb 10:32; Jk 5:11) V této souvislosti to znamená dál jednat jako Kristův učedník i přes odpor a zkoušky, tedy i když „kvůli mému jménu vás budou všichni nenávidět“. (Mr 13:11-13).

konce: Nebo „úplného konce; konečného konce“. (Viz studijní poznámku k Mr 13:7).

Judea: Viz studijní poznámku k Mt 24:16.

do hor: Viz studijní poznámku k Mt 24:16.

na střeše domu: Viz studijní poznámku k Mt 24:17.

v zimě: Viz studijní poznámku k Mt 24:20.

kdyby Jehova ty dny nezkrátil: Ježíš svým učedníkům vysvětluje, co jeho Otec udělá během velkého soužení. Znění Ježíšova proroctví je tady podobné prorockým výrokům v Hebrejských písmech, ve kterých se používá Boží jméno. (Iz 1:9; 65:8; Jer 46:28 [26:28, Septuagint]; Am 9:8) I když většina řeckých rukopisů tady používá výraz „Pán“ (řecky Kyʹri·os), existují dobré důvody se domnívat, že v tomto verši bylo původně použito Boží jméno a později bylo nahrazeno titulem Pán. Proto je v hlavním textu použito jméno Jehova. (Viz Dodatek C1 a úvod k dodatku C3; Mr 13:20).

falešní Kristové: Nebo „falešní Mesiášové“. Řecké slovo pseu·doʹkhri·stos se vyskytuje jen tady a v paralelní zprávě v Mt 24:24. Vztahuje se na každého, kdo si neprávem přisvojuje úlohu Krista neboli Mesiáše (doslova „Pomazaného“). (Viz studijní poznámky k Mt 24:5; Mr 13:6).

uvidí: Viz studijní poznámku k Mt 24:30.

Syn člověka: Viz studijní poznámku k Mt 8:20.

oblacích: Oblaka obvykle brání ve výhledu, spíš než aby ho usnadňovala. Pozorovatelé ale můžou „uvidět“ očima porozumění. (Sk 1:9)

čtyř světových stran: Viz studijní poznámku k Mt 24:31.

znázornění: Viz studijní poznámku k Mt 24:32.

Nebe a země pominou: Jiné biblické verše ukazují, že nebe a země budou trvat navždy. (1Mo 9:16; Ža 104:5; Ka 1:4) Ježíšova slova tady se proto dají chápat jako hyperbola – tedy že i kdyby se stalo něco nemožného a nebe a země opravdu pominuly, Ježíšova slova by se stejně splnila. (Srovnej Mt 5:18.) Je ale také možné, že „nebe a země“ tady označují obrazná nebesa a zemi, které jsou ve Zj 21:1 nazvané „dřívější nebe a dřívější země“.

ale má slova rozhodně nepominou: Nebo „má slova určitě nepominou“. V řečtině je u slovesa použita dvojitá negace, která velmi důrazně odmítá danou myšlenku a živě tak zdůrazňuje trvalost Ježíšových slov. I když některé řecké rukopisy mají jen jednu ze dvou negací, důrazné znění použité v hlavním textu má silnou oporu v rukopisných dokladech.

vrátnému: Ve starověku vrátní neboli strážci bran sloužili u vstupů do měst, chrámů a někdy i do soukromých domů. Kromě toho, že dbali na to, aby se brány a dveře na noc zavíraly, fungovali také jako hlídači. (2Sa 18:24, 26; 2Kr 7:10, 11; Es 2:21-23; 6:2; Jan 18:17) Když Ježíš přirovnal křesťana k vrátnému domu, zdůraznil, jak je důležité, aby křesťané byli ve střehu a „aby byl bdělý“ v souvislosti s jeho budoucím příchodem, kdy vykoná soud. (Mr 13:26).

Buďte bdělí: Řecký výraz má základní význam „zůstat (být) vzhůru“, ale v mnoha souvislostech znamená „být ve střehu; být ostražitý“. Kromě tohoto verše Marek tento výraz používá v Mr 13:34, 37; 14:34, 37, 38. (Viz studijní poznámky k Mt 24:42; 26:38; Mr 14:34).

večer: V tomto verši se mluví o čtyřech nočních hlídkách, z nichž každá trvala asi tři hodiny, a podle řeckého a římského rozdělení noci probíhaly od 18:00 do 6:00. (Viz také následující studijní poznámky k tomuto verši.) Hebrejci dříve dělili noc na tři hlídky, z nichž každá trvala asi čtyři hodiny (2Mo 14:24; Sd 7:19), ale v Ježíšově době už převzali římský systém. Výraz „večer“ v tomto verši se vztahuje na první noční hlídku, tedy od západu slunce asi do 21:00. (Viz studijní poznámku k Mt 14:25).

o půlnoci: To se podle řeckého a římského rozdělení vztahuje na druhou noční hlídku, tedy přibližně od 21:00 do půlnoci.—Viz studijní poznámku k výrazu večer v tomto verši.

před svítáním: Doslova „když zakokrhá kohout“. Podle řeckého a římského rozdělení se tak říkalo třetí noční hlídce. Vztahuje se na dobu od půlnoci asi do 3:00. (Viz předchozí studijní poznámky k tomuto verši.) Pravděpodobně právě v této době „zakokrhal kohout“. (Mr 14:72) Obecně se uznává, že kokrhání kohoutů už dlouho slouží a dodnes slouží jako ukazatel času v zemích na východ od Středozemního moře. (Viz studijní poznámky k Mt 26:34; Mr 14:30, 72).

brzy ráno: To se podle řeckého a římského rozdělení noci vztahuje na čtvrtou noční hlídku, tedy přibližně od 3:00 do východu slunce.—Viz předchozí studijní poznámky k tomuto verši.