Jan 12

Šest dní před Pasachem: Ježíš pravděpodobně dorazil kolem doby, kdy začínal sabat 8. nisanu (při západu slunce). Po skončení sabatu (tedy na začátku 9. nisanu) se zúčastnil večerního jídla v domě Šimona malomocného spolu s Martou, Marií a Lazarem.​—Jan 12:2-11; viz studijní poznámku k Mt 26:6 a Přílohy A7 a B12.

Betanie: Viz studijní poznámku k Mt 21:17.

Lazarus: Viz studijní poznámku k Lk 16:20.

večeře: To znamená jídlo konané v domě Šimona malomocného po západu slunce, na začátku měsíce nisanu 9.​—Mt 26:6; Mr 14:3.

Marie: To znamená sestra Marty a Lazara. (Jan 11:1, 2) V paralelních záznamech v Mt 26:7 a Mr 14:3 je označena jako „žena“.

libra: Řecký výraz liʹtra se obvykle rovná římské libře (latinsky, libra). Činila tedy asi 327 g (11,5 unce).​—Viz Příloha B14.

olej vonný, . . . velmi drahý: Janův záznam uvádí, že Jidáš Iškariotský řekl, že olej by se mohl prodat za „300 denárů“. (Jan 12:5) Tato částka představovala asi roční mzdu obyčejného dělníka. Původ takového vonného oleje se obecně připisuje aromatické rostlině (Nardostachys jatamansi) rostoucí v Himálajích. Nard byl často falšován, dokonce padělán, ale Marek i Jan říkají, že tento olej byl pravý nard.​—Mr 14:3; viz Slovníček, „Nard“.

vylila mu ji na nohy: Viz studijní poznámka k Mr 14:3.

který ho měl zradit: Spojení dvou řeckých sloves použitých zde (jedno přeloženo jako „měl“ a druhé jako „zradit“), oba v přítomném čase, umožňuje myšlenku, že Jidášova zrada Ježíše nebyla impulzivní, ale promyšlená. Toto porozumění podporuje i výrok v Jan 6:64.​—Viz studijní poznámku k Jan 6:64.

300 denárů: Viz studijní poznámka k Mr 14:5.

tento projev s ohledem na . . . můj pohřeb: Viz studijní poznámku k Mt 26:12.

tam: To znamená v Betanii.​—Jan 12:1.

následující den: To znamená ráno 9. nisanu 33 n. l. 9. nisan začal západem slunce předchozího večera. Toho večera Ježíš povečeřel v domě Šimona malomocného.​—Viz studijní poznámka k Janovi 12:1 a Příloha B12.

svátek: Jak ukazuje kontext, jedná se o svátek Pasach (Velikonoce). (Jan 11:55; 12:1; 13:1) V Ježíšově době se Pasach, slavený 14. nisanu, a Svátek nekvašených chlebů, který trval od 15. do 21. nisanu (3. Mojžíšova 23:5, 6; 4. Mojžíšova 28:16, 17; viz Příloha B15), staly tak úzce spojenými, že všech osm dní od 14. do 21. nisanu bylo považováno za jeden svátek. (Lukáš 22:1) Josephus mluví o „osmidenním svátku, který se nazývá svátek nekvašených chlebů“.​—Viz Příloha B12.

Zachraň, prosíme tě: Viz studijní poznámku k Mt 21:9.

Jehovův: V tomto citátu z Ža 118:25, 26 se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno, reprezentované čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisováno jako JHVH).​—Viz Příloha A5 a C.

jak je napsáno: Citát, který následuje v Jan 12:15, je převzat z Zach 9:9.

dcera Siónu: Viz studijní poznámku k Mt 21:5.

oslátko: To znamená mladý osel. Zprávy Marka (11:2), Lukáše (19:35) a Jana zmiňují pouze jedno zvíře, oslátko, když popisují tuto událost. Matoušova zpráva (21:2-7) dodává podrobnost, že byl přítomen také oslice, matka oslátka.​—Viz studijní poznámky k Mt 21:2, 5.

hrob: Nebo „pamětní hrob.“​—Viz Slovníček, „Pamětní hrob.“

Řekové: V prvním století existovalo v Palestině mnoho řeckých kolonií, ale v tomto kontextu se výraz zřejmě vztahuje na řecké proselyty neboli konvertity k židovskému náboženství. Všimněte si, že v Jan 12:32 Ježíš prorocky řekl: „Já . . . přitáhnu všechny lidi k sobě.“

svůj život: Nebo „svou duši.“​—Viz Slovníček, „Duše.“

sloužit: Nebo „služebník“. Řecké podstatné jméno di·aʹko·nos, přeložené zde jako služebník (nebo „ministr“), souvisí s řeckým slovesem di·a·ko·neʹo použitým v tomto verši. Bible často používá řecké slovo di·aʹko·nos k označení někoho, kdo nepřestává pokorně sloužit druhým.​—Viz studijní poznámku k Mt 20:26.

Jsem: Nebo „moje duše je“. Řecké slovo psy·kheʹ, tradičně překládané jako „duše“, zde odkazuje na celou bytost člověka. Takže „moje duše“ může být přeloženo jako „celá moje bytost“ nebo jednoduše „já“.​—Viz Slovníček, „Duše“.

hlas: Třetí ze tří případů v evangelijních záznamech, kdy je zaznamenáno, že Jehova mluví přímo k lidem. První případ nastal při Ježíšově křtu v roce 29 n. l. a je zaznamenán v Mt 3:16, 17; Mr 1:11; a Lk 3:22. Druhý případ se odehrál v souvislosti s Ježíšovým proměněním v roce 32 n. l. a je zaznamenán v Mt 17:5; Mr 9:7; a Lk 9:35. Třetí případ, zmíněný pouze v Janově evangeliu, se stal v roce 33 n. l., krátce před Ježíšovou poslední paschou. Jehova reagoval na Ježíšovu prosbu, aby jeho Otec oslavil své vlastní jméno.

vládce tohoto světa: Podobný výraz se vyskytuje v Jan 14:30 a 16:11 a odkazuje na Satana Ďábla. V tomto kontextu termín „svět“ (řecky koʹsmos) označuje lidskou společnost, která je odcizená od Boha a jejíž chování není v souladu s jeho vůlí. Bůh tento nespravedlivý svět nestvořil; je „v moci toho ničemného“. (1Jan 5:19) Satan a jeho „ničemné duchovní síly v nebeských místech“ působí jako neviditelní „vládci tohoto světa [forma řeckého slova ko·smo·kraʹtor] temnoty.“​—Ef 6:11, 12.

bude vyvržen: Ježíšova prorocká slova poukazují na budoucí čas, kdy bude Satan vyhnán ze své pozice vládce tohoto světa.

Já budu vyvýšen ze země: Zřejmě odkazuje na Ježíšovo popravení na kůl, jak naznačuje následující verš.

lidi všeho druhu: Nebo „všechny druhy lidí“. Ježíš prohlašuje, že přitáhne lidi všech prostředí k sobě, bez ohledu na národnost, rasu nebo ekonomické postavení. (Sk 10:34, 35; Zj 7:9, 10; viz studijní poznámku k Jan 6:44.) Stojí za zmínku, že při této příležitosti chtěli vidět Ježíše „někteří Řekové“, kteří uctívali v chrámu. (Viz studijní poznámku k Jan 12:20.) Mnoho překladů vykládá řecké slovo pas („všichni; všichni [lidé]“) způsobem, který naznačuje, že každý člověk bude nakonec přitáhnut k Ježíšovi. Tato myšlenka by však nebyla v souladu se zbytkem inspirovaných Písem. (Ža 145:20; Mt 7:13; Lk 2:34; 2Te 1:9) Ačkoli řecké slovo doslova znamená „všichni; každý“ (Ří 5:12), Mt 5:11 a Sk 10:12 jasně ukazují, že může znamenat „každý druh“ nebo „všechny druhy“; v těchto verších mnoho překladů používá výrazy jako „každý druh; všechny druhy“.​—Jan 1:7; 1Ti 2:4.

Jehova: V tomto citátu z Iz 53:1 původní hebrejský text používá Boží jméno pouze jednou, ve výrazu „Jehovova paže“. Jan však zřejmě cituje z řeckého překladu Izajášova proroctví známého jako Septuaginta, kde řecký text začíná tvarem slova Kyʹri·os (Pán) používaným pro přímý oslovování. (Viz Ří 10:16, kde je také citován Iz 53:1.) Překladatelé možná vložili Boží jméno do tohoto prvního výskytu, aby čtenáři objasnili, že prorok klade své otázky Bohu. Jak již bylo uvedeno, Kyʹri·os v pozdějších opisech Septuaginty často nahrazuje Tetragrammaton v původním hebrejském textu (což je případ i druhého výskytu Kyʹri·os v tomto citátu). Proto bylo v hlavním textu použito Boží jméno. Řada překladů křesťanských řeckých písem do hebrejštiny (označovaných jako J^{12, 14, 16-18, 22, 23} v Příloze C4) používá Boží jméno při jeho prvním výskytu v Jan 12:38.

Jehovova paže: V tomto citátu z Iz 53:1 se Boží jméno, reprezentované čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisovanými jako YHWH), v původním hebrejském textu vyskytuje jednou. (Viz studijní poznámka k prvnímu výskytu Jehova v tomto verši a Příloha A5 a C.) Hebrejské a řecké výrazy pro paži se v Bibli často používají obrazně k vyjádření schopnosti projevit sílu nebo moc. Prostřednictvím znamení a zázraků, které Ježíš konal, Jehova odhalil svou „paži“, svou moc a schopnost vykonávat moc.

Izajáš . . . viděl jeho slávu: Když Izajáš spatřil vidění nebeských dvorů, kde Jehova seděl na svém vyvýšeném trůnu, Jehova se Izajáše zeptal: „Kdo půjde za nás?” (Iz 6:1, 8–10) Použití množného zájmena „nás“ naznačuje, že v tomto vidění byl s Bohem přinejmenším ještě jeden další. Je tedy rozumné usoudit, že když Jan napsal, že Izajáš „viděl jeho slávu“, odkazuje to na Ježíšovu předlidskou slávu po boku Jehovy. (Jan 1:14) To je v souladu s takovými verši, jako je 1Mo 1:26, kde Bůh řekl: „Učiňme člověka k našemu obrazu.“ (Viz také Př 8:30, 31; Jan 1:1–3; Kol 1:15, 16.) Jan dodává, že Izajáš mluvil o něm, tedy o Kristu, protože velká část Izajášových spisů se zaměřuje na předpověděného Mesiáše.

vládci: Zde řecké slovo pro „vládce“ zřejmě odkazuje na členy židovského nejvyššího soudu, Sanhedrinu. Tento termín je použit v Jan 3:1 s odkazem na Nikodéma, člena tohoto soudu.​—Viz studijní poznámka k Jan 3:1.

vyloučen ze synagogy: Viz studijní poznámka k Jan 9:22.

soudit: Nebo „odsuzovat.“​—Viz studijní poznámku k Jan 3:17.