9:3
posílám bratry: Viz studijní poznámku k 1Ko 16:3.
9:5
ne jako něco vynuceného: Řecké slovo, které je tady přeložené jako „něco vynuceného“, se obvykle překládá jako „chamtivost“ nebo „nenasytná touha po majetku“. (Lk 12:15; Ří 1:29; Ef 4:19; 5:3; Kol 3:5) Řecké vyjádření tedy naznačuje, že Pavel a jeho spolupracovníci neorganizovali sbírku se špatným motivem, v duchu chamtivosti. Pavel křesťany v Korintu netlačil do toho, aby na pomoc přispěli. Nedal jim žádný důvod, aby měli pocit, že je někdo využil nebo z nich ty prostředky vymámil. Darování mělo být dobrovolné, ze štědrého a radostného srdce. (2Ko 9:7).
9:6
kdo seje štědře, bude také štědře sklízet: Výraz „štědře“ popisuje setí v hojné míře, tedy poskytování velkého množství hmotných požehnání neboli užitku. Pavel křesťany v Korintu povzbuzuje, aby „seli štědře“, to znamená aby byli velkorysí v souvislosti s pomocnou službou pro bratry v Jeruzalémě. (Ří 15:26; 2Ko 8:4; 9:1, 7) Tito bratři zřejmě procházeli mnoha těžkostmi, možná přišli o značnou část svého majetku v důsledku pronásledování ze strany Židů. (1Te 2:14) Pavel naznačuje, že křesťané v Korintu budou také „štědře sklízet“ — dostanou taková požehnání, jako je Boží nezasloužená laskavost a přízeň, a také ujištění, že i o ně bude postaráno po hmotné stránce. (2Ko 9:8, 10) Všichni bratři budou vzdávat Bohu slávu a děkovat mu — ať už za výsadu dávat, nebo za pomoc, kterou dostali. (2Ko 9:11-14).
9:7
jak se rozhodl v srdci: Když Pavel mluvil o sbírce na pomoc křesťanům v nouzi v Judeji, byl si jistý, že křesťané v Korintu si přejí na ni přispět. (2Ko 8:4, 6, 10; 9:1, 2) Teď ale Korinťané potřebovali svou ochotu a horlivost převést do činů. (2Ko 9:3-5) Pavel na ně nechtěl tlačit, protože člověk sotva může být „radostný dárce“, když je k tomu nucen. Pavel věřil, že už se rozhodli dávat. Řecké slovo přeložené v tomto verši jako „rozhodl“ znamená „rozhodnout se předem; určit dopředu“. Pavel tedy ukazuje, že opravdový křesťan dává až poté, co si dopředu promyslí potřeby spoluvěřících a jak může přispět k jejich naplnění.
s nechutí: Nebo „neochotně“. Řecký výraz přeložený jako „s nechutí“ doslova znamená „ze smutku (zármutku)“.
z donucení: Řecký výraz pro „z donucení“ znamená „z nutnosti“ nebo „pod tlakem“. Dávání nemůže dárci přinést skutečnou radost, pokud je vynucené a člověk má pocit, že je k tomu tlačen. Pavel proto naznačuje, že v raném křesťanském sboru byly příspěvky úplně dobrovolné. – Srovnej 5Mo 15:10.
protože Bůh miluje radostného dárce: Bůh má velkou radost z křesťana, který dává se správným motivem – aby podpořil pravé uctívání nebo pomohl spoluvěřícím. „Radostný dárce“ je opravdu šťastný proto, že může dávat. V průběhu dějin měli Boží služebníci radost z toho, že se dávali k dispozici a že používali své prostředky na podporu Jehovova uctívání. Například Izraelité za Mojžíšových dnů s radostí podporovali stavbu svatostánku. Ti, kdo měli „ochotné srdce“, ochotně dávali zlato, stříbro, dřevo, len a další věci jako dobrovolný „příspěvek pro Jehovu“. (2Mo 35:4-35; 36:4-7) O staletí později král David spolu s knížaty, náčelníky a dalšími štědře přispěli na Jehovův chrám, který měl postavit Davidův syn Šalomoun. (1Pa 29:3-9).
9:9
rozsypával doširoka: Když Pavel mluví o poskytování pomoci spoluvěřícím v nouzi, cituje řecký překlad hebrejských Písem, Septuagintu, a to Ža 112:9 (111:9, LXX). Řecké slovo přeložené jako „Rozděloval doširoka“ odpovídá hebrejskému výrazu a jak řecký, tak hebrejský výraz doslova znamená „rozsypat“ nebo „rozptýlit“. V tomto kontextu ale vyjadřuje obraznou myšlenku štědrého, hojného dávání nebo rozdávání. Dalo by se tedy přeložit i jako „rozdával štědře“. Opravdu štědrý člověk se nebojí, že ho jeho ochotné dávání – i kdyby někdy přesahovalo jeho skutečné finanční možnosti – přivede k chudobě. (2Ko 9:8, 10).
Plody jeho správných skutků: Pavel dál cituje z hebrejských Písem. (Viz studijní poznámku k výrazu rozsypával doširoka v tomto verši.) Ten, kdo dělá laskavé a užitečné skutky, například štědře dává chudým, tím ukazuje, že má vlastnost „spravedlnosti“. Člověk, který se řídí Boží vůlí a spravedlivými měřítky, a ne svými vlastními, má naději, že tak bude jednat navždy.—Srovnej Mt 6:1, 2, 33.
9:12
veřejná služba: Pavel tento výraz používá pro službu neboli pomocnou činnost, která se vykonávala, aby „bylo … dobře postaráno o potřeby svatých“, tedy židovských křesťanů v Jeruzalémě a Judeji. Taková práce neboli služba byla pro spoluctitele opravdu velmi užitečná. Řecké slovo lei·tour·giʹa, které je tady použité, a související slova lei·tour·geʹo (vykonávat veřejnou službu) a lei·tour·gosʹ (veřejný služebník neboli pracovník) používali starověcí Řekové a Římané pro práci nebo službu pro stát či civilní úřady, která se dělala pro dobro lidí. V Křesťanských řeckých písmech se tyto výrazy často používají v souvislosti se službou v chrámu a s křesťanskou službou. K tomuto použití viz studijní poznámky k Lk 1:23; Sk 13:2; Ří 13:6; 15:16.
9:13
služba pomoci: Je to překlad řeckého výrazu, který se obvykle překládá jako „služba“. Ukazuje to, že poskytování pomoci věřícím v nouzi je důležitou součástí křesťanské služby, je to část „posvátné služby“. (Ří 12:1, 7; viz studijní poznámky ke Sk 11:29; Ří 15:31; 2Ko 8:4).
příspěvku: Řecké slovo koi·no·niʹa v základním významu vyjadřuje myšlenku sdílení a jeho význam se mění podle kontextu. (Viz studijní poznámky ke Sk 2:42; 1Ko 1:9.) Tady vyjadřuje myšlenku dávání, které je motivované pocitem sounáležitosti. Stejné slovo je podobně použité v Heb 13:16: „Nezapomínejte konat dobro a dělit se s druhými o to, co máte, protože takové oběti se Bohu líbí.“