Marek 6

svého domovského území: Viz studijní poznámku k Mt 13:54.

ten tesař: Ježíš byl známý jako „ten tesař“ i jako „syn tesaře“, což nám dává určitý vhled do jeho života v období mezi návštěvou chrámu ve 12 letech a začátkem jeho služby. (Viz studijní poznámka k Mt 13:55.) Zprávy u Matouše a Marka se navzájem doplňují.

syn Marie: Je to jediné místo, kde je Ježíš takto označen. Protože se tu Josef nezmiňuje, je možné, že už zemřel. Tuto možnost naznačuje i to, že Ježíš po své smrti požádal Jana, aby se postaral o jeho matku Marii. (Jan 19:26, 27).

bratr: V Bibli se řecké slovo a·del·phosʹ může vztahovat i na duchovní vztah, ale tady se používá pro Ježíšův vztah k jeho nevlastním bratrům, mladším synům Josefa a Marie. Někteří, kdo věří, že Marie zůstala pannou i po Ježíšově narození, tvrdí, že a·del·phosʹ tady znamená bratrance. Křesťanská řecká písma ale používají pro „bratrance“ odlišný výraz (řecky a·ne·psi·osʹ v Kol 4:10) a jiný výraz pro „syna Pavlovy sestry“ (Sk 23:16). Také Lk 21:16 používá množné tvary řeckých slov a·del·phosʹ a syg·ge·nesʹ (přeložené jako „bratři a příbuzní“). Tyto příklady ukazují, že výrazy označující rodinné vztahy se v Křesťanských řeckých písmech nepoužívají volně ani bez rozlišení.

Jakuba: Viz studijní poznámka k Mt 13:55.

Jidáše: Viz studijní poznámka k Mt 13:55.

neudělal tam tedy žádný zázrak: Ježíš nemohl udělat mnoho zázraků, ne proto, že by mu chyběla moc, ale protože to okolnosti nevyžadovaly. Lidé v Nazaretu neměli víru, a to Ježíšovi bránilo udělat tam mnoho mocných skutků. (Mt 13:58) Božská moc se neměla plýtvat na nepřístupné skeptiky.—Srovnej Mt 10:14; Lk 16:29-31.

Překvapilo ho, že neměli víru: Marek je jediný pisatel evangelia, který zmiňuje, jak silně Ježíš prožíval to, jak ho přijali lidé z jeho „domovského kraje“. (Mt 13:57, 58; viz také „Úvod k Markovi“.) Řecké sloveso přeložené jako „překvapilo“ se často používá pro to, jak lidé reagovali na Ježíšovy zázraky a učení (Mr 5:20; 15:5), ale ve dvou případech popisuje Ježíšovu reakci. Ježíše překvapilo, že jeden armádní důstojník projevil tak velkou víru (Mt 8:10; Lk 7:9), a tady jeho překvapení zahrnovalo i zklamání z toho, že lidé v Nazaretu neměli víru.

chodil po okolních vesnicích: Tím začíná Ježíšovo třetí kazatelské turné v Galileji. (Mt 9:35; Lk 9:1) Výraz „po okolních“ může naznačovat, že tu oblast prošel opravdu důkladně, a podle některých se nakonec vrátil na místo, odkud vyšel. Důležitou součástí Ježíšovy služby bylo vyučování. (Viz studijní poznámku k Mt 4:23).

zůstaňte tam, dokud se z toho místa nevydáte dál: Ježíš tím své učedníky poučoval, že když dorazí do nějakého města, mají zůstat v domě, kde je pohostinně přijmou, a ne „přecházet z domu do domu“. (Lk 10:1-7) Tím, že nebudou hledat ubytování tam, kde by jim hospodář mohl poskytnout větší pohodlí, zábavu nebo hmotné věci, dají najevo, že tyto věci jsou druhořadé ve srovnání s jejich pověřením kázat.

setřeste prach z nohou: Toto gesto znamenalo, že se učedníci zříkají odpovědnosti za následky, které od Boha na takové lidi přijdou. Podobné vyjádření je v Mt 10:14; Lk 9:5. Marek a Lukáš navíc přidávají výraz „jim na svědectví“ [nebo „proti nim“]. Pavel a Barnabáš tento pokyn uplatnili v pisidské Antiochii (Sk 13:51) a když Pavel udělal něco podobného v Korintu, když si vytřásl oděv, připojil vysvětlující slova: „Vaše krev ať je na vaší vlastní hlavě. Já jsem čistý.“ (Sk 18:6) Taková gesta už mohla být učedníkům známá; zbožní Židé, kteří cestovali pohanským územím, si před návratem na židovské území oklepávali ze sandálů to, co považovali za nečistý prach. Ježíš ale zjevně měl na mysli něco jiného, když tyto pokyny svým učedníkům dával.

potírali olejem spoustu nemocných lidí: Tento úkon byl symbolický. I když se vědělo, že olej má léčivé účinky (srovnej Lk 10:34), nemocní byli uzdravováni ne samotným olejem, ale zázračným působením Božího svatého ducha. (Lk 9:1, 6).

král Herodes: Tedy Herodes Antipas, syn Heroda Velikého. (Viz Slovníček, „Herodes“.) Matouš a Lukáš používají Antipasův oficiální římský titul „tetrarcha“ neboli „vládce oblasti“. (Viz studijní poznámky k Mt 14:1; Lk 3:1.) Jeho tetrarchií byla Galilea a Perea. Lidé mu ale běžně říkali „král“, což je titul, který Matouš použil jednou (Mt 14:9) a který Marek používá ve spojitosti s Herodem jako jediný. (Mr 6:22, 25, 26, 27).

lidé říkali: Doslova „říkali“. Některé rukopisy uvádějí: „říkal“.

Křtitel: Viz studijní poznámka k Mr 1:4.

dal totiž Jana zatknout, spoutat a uvěznit: Viz studijní poznámku k Mt 14:3.

Herodiadě, manželce svého bratra Filipa: Viz studijní poznámku k Mt 14:3.

věděl, že je to bezúhonný a svatý muž: Herodes Antipas Jana poslouchal a chránil ho, protože si uvědomoval, že je „bezúhonný a svatý muž“. I když se „ho… bál“, jeho strach z toho, že ztratí úctu svých hostů, a jeho nedostatek víry nakonec vedly k tomu, že se nechal zmanipulovat a Jana zavraždil. Židovský historik Josephus nazval Jana Křtitele „dobrým mužem“.

na své narozeniny: K této události pravděpodobně došlo v sídle Heroda Antipy v Tiberiadě, městě ležícím na západním břehu Galilejského moře. Jedním z důvodů pro tento závěr je, že Marek tady uvádí, že se hostiny účastnili „významné muže z Galileje“. (Viz studijní poznámky k Mt 14:3, 6.) Bible zmiňuje jen dvě oslavy narozenin – tu, o které je řeč tady a při které byl Jan sťat, a potom narozeniny jednoho faraona, při kterých byl popraven hlavní pekař egyptského panovníka. (1Mo 40:18-22) Tyto dvě zprávy jsou si podobné v tom, že obě příležitosti byly spojené s velkou hostinou a udělováním přízně a obě se připomínají kvůli popravám.

vojenské velitele: Řecký výraz khi·liʹar·khos (chiliarch) doslova znamená „vládce nad tisícem“, tedy nad tisícem vojáků. Vztahuje se na římského vojenského tribuna. V každé římské legii bylo šest tribunů. Legie se ale nedělila na šest různých velitelství; spíš každý tribun velel celé legii jednu šestinu času. Takový vojenský velitel měl velkou pravomoc, včetně práva jmenovat a přidělovat setníky. Řecké slovo se může vztahovat i na vysoce postavené vojenské důstojníky obecně. V přítomnosti takových mužů vysokého postavení se Herodes cítil nucen dodržet svou přísahu, a proto nařídil, aby byl Jan Křtitel sťat.

Herodiadina dcera: Dcera Heroda Filipa a jediná dcera své matky Herodiady. I když její jméno, Salome, není v Písmu uvedeno, dochovalo se ve spisech Josefa Flavia. Herod Antipas se časem oženil se Salominou matkou, když ji cizoložně odvedl od svého nevlastního bratra Filipa.

Křtitele: Viz studijní poznámku k Mr 1:4.

své přísaze: To, že je v původním textu použito množné číslo („přísahy“), může naznačovat, že Herodes to, co přísahal Herodiadině dceři (Mr 6:23), zdůraznil nebo potvrdil opakovanými přísahami. (Viz studijní poznámku k Mt 14:9).

osobního strážce: Použitý řecký výraz je spe·kou·laʹtor, přejaté slovo z latiny (speculator). Mohl označovat osobního strážce, posla a někdy i kata. V Křesťanských řeckých písmech se vyskytují řecké ekvivalenty asi 30 latinských slov z vojenské, soudní, peněžní a domácí oblasti, a to hlavně u Marka a Matouše. Marek je používá víc než kterýkoli jiný pisatel Bible, což podporuje názor, že své evangelium napsal v Římě a především pro nežidy, zvlášť pro Římany. (Viz studijní poznámku k Jan 19:20).

hrobky: Nebo „pamětní hrobky“. — Viz Slovníček, „Pamětní hrobka“.

bylo mu jich líto: Nebo „cítil soucit“. (Viz studijní poznámku k Mt 9:36).

Dejte jim najíst vy: To je jediný Ježíšův zázrak, který je zaznamenaný ve všech čtyřech evangeliích. (Mt 14:15-21; Mr 6:35-44; Lk 9:10-17; Jan 6:1-13).

denárů: Viz Slovníček, „Denár“ a Dodatek B14.

ryby: Viz studijní poznámku k Mt 14:17.

chleby lámal: Chléb se často pekl jako ploché bochníky, které byly upečené natvrdo. Proto bylo běžné, že se chléb při jídle lámal. (Mt 14:19; 15:36; 26:26; Mr 8:6; Lk 9:16).

košů: Mohlo jít o malé proutěné koše s provazovým uchem, které si cestovatel mohl vzít s sebou a používat je k nošení věcí. Předpokládá se, že měly objem přibližně 7,5 l (2 galony). (Viz studijní poznámky k Mr 8:19, 20).

5 000 mužů: I když je to jediný Ježíšův zázrak, který je zaznamenaný ve všech čtyřech evangeliích (Mt 14:15-21; Mr 6:35-44; Lk 9:10-17; Jan 6:1-13), jen Matouš zmiňuje ženy a malé děti. Je možné, že celkový počet těch, kdo byli zázračně nasyceni, byl mnohem vyšší než 15 000.

čtvrté noční hlídky: Viz studijní poznámku k Mt 14:25.

Vypadalo to ale, že je mine: Nebo „chystal se“. Zřejmě to znamená, že z pohledu učedníků to vypadalo, jako by je Ježíš chtěl minout.

nepochopili, jak to bylo s těmi chleby: Jen pár hodin předtím učedníci viděli, jak Ježíš zázračně rozmnožil chleby. Tahle událost jasně ukázala, jak velkou moc Ježíš dostal prostřednictvím svatého ducha. Učedníci ale nepochopili, co z toho zázraku vyplývá, a proto byli úplně ohromení, když Ježíš šel po vodě a utišil bouři. Zpočátku si dokonce mysleli, že jeho chůze po vodě je jen „přízrak“, tedy něco neskutečného, pouhá iluze. (Mr 6:49).

Genezaret: Viz studijní poznámku k Mt 14:34.