Skutky 10

důstojník: Nebo „setník“. Setník velel v římské armádě asi 100 vojákům.

takzvaného italského oddílu: Pravděpodobně šlo o kohortu, která tak byla nazvaná, aby se odlišila od běžných římských legií. Kohorta v plném stavu měla asi 600 mužů, tedy zhruba jednu desetinu počtu v legii. (Viz studijní poznámku k Mt 26:53.) Existují doklady, že v Sýrii byla v roce 69 n. l. přítomná Druhá italská kohorta dobrovolníků z řad římských občanů (latinsky Cohors II Italica voluntariorum civium Romanorum), a někteří se domnívají, že právě to byl „italský oddíl“, o kterém se tady mluví.

Kolem deváté hodiny dne: To znamená asi ve 3:00 odpoledne. (Viz studijní poznámku k Mt 20:3).

Šimon, koželuh: Koželuh zpracovával zvířecí kůže. Používal vápenný roztok, aby odstranil srst a zbytky masa a tuku. Potom kůži ošetřil silným roztokem, aby se dala použít k výrobě kožených předmětů. Koželužský proces nepříjemně zapáchal a vyžadoval velké množství vody, což možná vysvětluje, proč měl Šimon dům u moře – pravděpodně na okraji Joppe. Podle Mojžíšova Zákona byl člověk, který pracoval s mršinami zvířat, obřadně nečistý. (3Mo 5:2; 3Mo 11:39) Proto se mnoho Židů na koželuha dívalo svrchu a váhalo by u něj přenocovat jako host. Talmud později dokonce hodnotil koželužské řemeslo jako horší než práci sběrače hnoje. Petr ale nedovolil, aby mu předsudky bránily zůstat u Šimona jako host. Jeho otevřenost v tomto případě je zajímavou předehrou k úkolu, který následoval – navštívit pohana v jeho domě. Někteří badatelé se domnívají, že řecké slovo pro „koželuha“ (byr·seusʹ) mohlo být Šimonovým příjmením.

střechu: Střechy domů byly ploché a používaly se k mnoha účelům, například ke skladování (Joz 2:6), k odpočinku (2Sa 11:2), ke spaní (1Sa 9:26), k slavnostem spojeným s uctíváním (Ne 8:16-18) a také jako soukromé místo k modlitbě. Když se Petr modlil „na střechu“, nejednal jako pokrytci, kteří se při modlitbě snažili, aby je ostatní viděli. (Mt 6:5) Nízká zídka kolem ploché střechy ho pravděpodobně chránila před pohledy. (5Mo 22:8) Střecha byla také místem, kde se člověk mohl večer uvolnit a uniknout hluku z ulice. (Viz studijní poznámku k Mt 24:17).

kolem poledne: Doslova „kolem šesté hodiny“, tedy asi ve 12:00. (Viz studijní poznámku k Mt 20:3).

vytržení: Řecké slovo ekʹsta·sis (z ek, „z, ven z“, a staʹsis, „stání“) označuje stav, kdy je člověk vytržen ze svého normálního rozpoložení mysli v důsledku úžasu, ohromení nebo vidění od Boha. Toto řecké slovo je přeloženo jako „extáze“ (Mr 5:42), „úžas“ (Lk 5:26) a „přemoženi emocemi“ (Mr 16:8). V knize Skutky je toto slovo spojeno s Božím působením. Zřejmě se stávalo, že svatý duch člověku v době hlubokého soustředění nebo ve stavu podobném spánku „promítl“ do mysli vidění neboli obraz Božího záměru. Člověk, který byl „ve vytržení“, nevnímal své fyzické okolí a byl vnímavý k vidění. (Viz studijní poznámku ke Sk 22:17).

předal pokyn od Boha: Řecké sloveso khre·ma·tiʹzo se v Křesťanských řeckých písmech objevuje devětkrát. (Mt 2:12, 22; Lk 2:26; Sk 10:22; 11:26; Ří 7:3; Heb 8:5; 11:7; 12:25) Ve většině výskytů je to slovo zjevně spojené s něčím, co má božský původ. Například tady je to sloveso použité spolu s výrazem „svatý anděl“. V Mt 2:12, 22 se používá v souvislosti se sny, které byly inspirované Bohem. Příbuzné podstatné jméno khre·ma·ti·smosʹ se objevuje v Ří 11:4 a většina slovníků a překladů ho překládá například jako „božské prohlášení; božská odpověď; Boží odpověď; Boží odpověď na dotaz“. Tady ve Sk 10:22 jeden hebrejský překlad Křesťanských řeckých písem (v Dodatku C4 označený jako J¹⁸) uvádí: „dostal příkaz od Jehovy“. (Viz studijní poznámku ke Sk 11:26).

poklonil se mu: Nebo „sklonil se před ním; padl před ním na zem; vzdal mu poctu“. Když byl Ježíš na zemi, lidé se mu klaněli a on je za to nekáral. (Lk 5:12; Jan 9:38) Bylo to proto, že Ježíš byl dědicem Davidova trůnu a právem mu byla prokazována čest jako králi. (Mt 21:9; Jan 12:13-15) Také v Hebrejských písmech se píše, že se lidé klaněli, když se setkali s proroky, králi nebo jinými Božími zástupci, kteří takovou poctu přijali. (1Sa 25:23, 24; 2Sa 14:4-7; 1Kr 1:16; 2Kr 4:36, 37) Když se ale Kornélius „padl mu k nohám a poklonil se mu“, Petr odmítl takovou poctu přijmout a řekl mu: „Vstaň; i já jsem jen člověk.“ (Sk 10:26) Zdá se, že Kristovo učení zavedlo mezi Božími lidskými služebníky nové měřítko chování. Ježíš své učedníky učil: „Jeden je váš Učitel a vy všichni jste bratři. . . . Váš Vůdce je jeden, Kristus.“ (Mt 23:8-12).

jak nezákonné je pro Žida: Židovští náboženští vůdci v Petrovo době učili, že kdokoli vstoupí do domu pohana, stane se obřadně nečistým. (Jan 18:28) Zákon, který byl dán prostřednictvím Mojžíše, ale neobsahoval žádný konkrétní příkaz, který by takový styk zakazoval. Kromě toho byla zeď, která oddělovala Židy od pohanů, odstraněna, když Ježíš dal svůj život jako výkupné a byla ustanovena nová smlouva. Tím Ježíš udělal „z obou skupin jednu“. (Ef 2:11-16) Přesto i po Letnicích roku 33 n. l. učedníci zpočátku jen pomalu chápali, jaký význam má to, co Ježíš udělal. Židovským křesťanům dokonce trvalo mnoho let, než se oprostili od postojů, které podporovali jejich dřívější náboženští vůdci a které byly hluboce zakořeněné v jejich kultuře.

v devět hodin: To znamená asi ve tři hodiny odpoledne. (Viz studijní poznámku k Mt 20:3).

Jehova: Většina řeckých rukopisů tady používá výraz „Pán“ (řecky tou Ky·riʹou). Jak je ale vysvětleno v Dodatku C, existuje několik důvodů se domnívat, že v tomto verši bylo původně použito Boží jméno a později bylo nahrazeno titulem Pán. Proto je v hlavním textu použito jméno Jehova. (Viz úvod k Dodatku C3; Sk 10:33).

Bůh je nestranný: Řecké spojení přeložené jako „Bůh je nestranný“ by se dalo doslova vyjádřit jako „není ten, kdo bere (přijímá; uznává) tváře“. Bůh, který je nestranný, nesoudí podle vnějšího vzhledu a nestraní lidem kvůli jejich rase, národnosti, společenskému postavení ani kvůli žádným jiným vnějším faktorům. Napodobovat Boží nestrannost znamená nedělat ukvapené závěry podle toho, co je na povrchu, ale všímat si povahy a vlastností druhých – zvlášť těch, které odrážejí vlastnosti našeho nestranného Stvořitele.

izraelským synům: Nebo „izraelskému lidu; Izraelitům“. — Viz Slovníček, „Izrael“.

kůl: Viz studijní poznámku ke Sk 5:30.

svatý duch přišel na všechny, kdo ta slova slyšeli: Je to jediný zaznamenaný případ, kdy byl svatý duch vylit na učedníky před křtem. Petr tu navíc hraje aktivní roli při obrácení Kornélia a jeho rodiny, z nichž nikdo nebyl Žid. Petr tedy použil třetí z „klíčů Království nebes“, a otevřel tak kazatelské dílo a vyhlídku vstupu do Božího Království obrovskému poli pohanů – tedy těm, kdo nebyli Židé, židovští proselyté ani Samařané. První z těchto klíčů Petr použil, aby stejnou naději otevřel Židům a židovským proselytům, a druhý Samařanům. (Sk 2:22-41; 8:14-17; viz studijní poznámku k Mt 16:19).

věřící z obřezaných: Nebo „věrní z obřezaných“. Tedy židovští křesťané. (Sk 10:23).

různými jazyky: Dosl. „jazyky“. Tenhle zázrak poskytl viditelný důkaz, že Bůh teď rozšiřuje nebeské povolání i na lidi z národů. Stejně jako o Letnicích Jehova použil svatého ducha, aby jasně ukázal, že tohle nové uspořádání má jeho podporu. Tenhle přesvědčivý důkaz bylo možné jak vidět, tak i slyšet. (Viz studijní poznámku ke Sk 2:4).