Lukáš 12

tolika tisíců: Dosl. „miriád“. Řecké slovo doslovně označuje skupinu 10 000, miriádu, ale může být použito i pro velmi velký, nespecifikovaný počet.

kvas: Nebo „droždí“. V Bibli často používáno k označení zkaženosti a hříchu, „kvas“ zde odkazuje na zkažené učení a vliv.​—Mt 16:6, 11, 12; 1K 5:6-8.

ve světle: To znamená na veřejnosti; otevřeně.

budete kázat ze střech: Viz studijní poznámka k Mt 10:27.

Gehenna: Viz studijní poznámka k Mt 5:22.

vrabci: Viz studijní poznámku k Mt 10:29.

za dva malé peníze: Dosl., „za dva assaria.“ Dříve, během své třetí galilejské cesty, Ježíš řekl, že dva vrabci se dají koupit za jedno assarion. (Mt 10:29) Assarion byla mzda, kterou muž vydělal za 45 minut práce. (Viz Příloha B14.) Nyní, pravděpodobně asi o rok později během své služby v Judeji, Ježíš uvádí výrok, který zaznamenal Lukáš, a říká, že pět vrabců lze získat za dvě assaria. Porovnáním těchto zpráv se dozvídáme, že vrabci měli tak malou hodnotu, že obchodníci přidávali pátého zdarma.

i vlasy na vaší hlavě jsou všechny sečteny: Viz studijní poznámku k Mt 10:30.

veřejná shromáždění: Nebo možná „synagogy“. Řecké podstatné jméno sy·na·go·geʹ použité zde doslova znamená „shromáždění; shromáždění“. Ve většině výskytů v křesťanských řeckých písmech odkazuje na budovu nebo místo, kde se Židé scházeli ke čtení Písma, výuce, kázání a modlitbám. (Viz Slovníček, „Synagoga“.) Slovo v tomto kontextu může odkazovat na „synagogy“, ke kterým byly připojeny místní židovské soudy (viz studijní poznámka k Mt 10:17), ale zdá se, že je zde použito v širším smyslu k označení typu shromáždění, která byla přístupná veřejnosti, židovské i nežidovské. Tato shromáždění byla organizována za účelem právního stíhání křesťana a možná i vynesení nějakého druhu soudního rozhodnutí proti němu kvůli jeho víře.

rozděl s nímě dědictví: Mojžíšův zákon byl v otázce dělení dědictví mezi sourozence zcela jasný. Nejstarší syn dostal dvojnásobný podíl, protože měl převzít odpovědnost hlavy rodiny. (5Mo 21:17) Zbytek dědictví měl být rozdělen mezi ostatní dědice. Zdá se pravděpodobné, že muž zmíněný v tomto verzi chamtivě chtěl víc, než mu zákonně náleželo. To by mohlo vysvětlovat jeho nevhodné chování, když přerušil Ježíšovo duchovní vyučování žádostí o vyřešení této světské záležitosti. Ježíš moudře odmítl do sporu zasáhnout, ale pokračoval varováním před chamtivostí.

rozhodčí: Nebo „rozdělovač; přidělovatel.“ Ježíš zde uznává, že nebylo třeba, aby se zapojoval do záležitosti, která byla jasně definována v Mojžíšově Zákoně. Dále, tento Zákon určoval starší, aby rozhodovali o jakýchkoli peněžních sporech. Ježíš také chápal, že byl poslán na zem, ne aby se zapojoval do světských záležitostí, ale aby kázal dobrou zprávu o Božím Království.

chtivost: Nebo „lakomství“. Řecké slovo ple·o·ne·xiʹa doslova znamená „mít více“ a označuje nenasytnou touhu mít stále víc. Tento řecký výraz se také používá v Ef 4:19; 5:3. Poté, co Pavel zmínil „chtivost“ v Ko 3:5, dodává: „což je modlářství“.

ilustrace: Viz studijní poznámku k Mt 13:3.

sobe: Nebo „mé duši.“ Řecké slovo psy·kheʹ, tradičně překládané jako „duše“, se v verších 19 a 20 vyskytuje třikrát. Význam tohoto termínu je třeba určit podle kontextu. (Viz Slovníček, „Duše.“) Zde odkazuje na samotného člověka – hmotnou, viditelnou, hmatatelnou osobu – a ne na neviditelnou, nehmotnou podstatu uvnitř lidského těla. Proto výrazy „moje duše“ a „já“ v podstatě znamenají totéž.​—Viz studijní poznámku k Máš v tomto verši a studijní poznámku k Lk 12:20.

Máš: Nebo „Duše, máš.“ Pošetilý muž zde oslovuje sám sebe. Jak je vysvětleno v poznámce k sobe v tomto verši, řecké slovo psy·kheʹ, tradičně překládané jako „duše“, zde odkazuje na samotného člověka.​—Viz Slovníček, „Duše.“

Nerozumný: Nebo „Blázne“. Spíše než označení osoby postrádající mentální schopnosti, výrazy jako „nerozumný“ nebo „blázen“, jak jsou používány v Bibli, obecně odkazují na jedince, který odmítá rozum a následuje morálně bezcitnou cestu, která je v rozporu s Božími spravedlivými měřítky.

žádají tvou duši od tebe: V tomto přirovnání není zmíněna žádná skupina lidí nebo andělů. Řecké sloveso pro „žádat“ je ve třetí osobě množného čísla („oni“), což jednoduše naznačuje, co se s tímto mužem stane. Ježíš nespecifikoval, jak bohatý muž v přirovnání zemře nebo kdo mu vezme život. Pointa byla, že nějakým způsobem ten muž té noci zemře. Proto by se tato fráze mohla také přeložit jako „tvá duše bude od tebe vyžádána“.

tvou duši: Nebo „tvůj život“. Jak je zmíněno v studijní poznámce k Lk 12:19, význam řeckého slova psy·kheʹ, tradičně překládaného jako „duše“, musí být určen kontextem. Zde odkazuje na život, který člověk má.​—Viz Slovníček, „Duše“.

bohatý vůči Bohu: Nebo „bohatý v Božích očích“, to znamená bohatý v tom, co je důležité z Božího pohledu.

přestaňte si dělat starosti: Nebo „přestaňte se znepokojovat.“ Způsob řeckého slovesa me·ri·mnaʹo v tomto zákazu ukazuje, že je třeba přestat s činností, která již probíhá. Řecký výraz pro „dělat si starosti“ může odkazovat na obavy, které rozdělují mysl člověka a rozptylují ho, připravujíce ho o radost. Lukáš používá stejné řecké slovo v Lk 12:11, 25, 26. Toto sloveso používá Pavel v 1K 7:32-34 a Fp 4:6.​—Viz studijní poznámku k Mt 6:25.

své životy: Nebo „své duše.“ Řecké slovo psy·kheʹ, tradičně překládané jako „duše,“ zde odkazuje na život člověka.​—Viz Slovníček, „Duše.“

život: Nebo „duše“. Stejně jako v předchozím verši se zde řecké slovo psy·kheʹ vztahuje k životu, který člověk má. V tomto kontextu spojení život (duše) a tělo představuje celého člověka.

havrani: V křesťanských řeckých písmech je tento pták zmíněn pouze zde. Když Ježíš podal podobné napomenutí v Kázání na hoře, neodkazoval se na konkrétního ptáka. (Mt 6:26) Lukášovo vyprávění se odehrává během Ježíšovy služby v Judeji, asi 18 měsíců poté, co pronesl Kázání na hoře v Galileji. Zde Ježíš zdůrazňuje napomenutí poukazem na havrana, ptáka, který byl podle Zákona smlouvy nečistý. (3Mo 11:13, 15) Zřejmě poučení je, že pokud Bůh poskytuje obživu i nečistým havranům, můžeme si být jisti, že nikdy neopustí lidi, kteří v něj důvěřují.

loket: Viz studijní poznámku k Mt 6:27.

délku svého života: Viz studijní poznámku k Mt 6:27.

takovou maličkost: Nebo „takovou nepatrnou věc“. Dosl. „tou nejmenší věcí“. To se zřejmě vztahuje k předchozímu verši, který mluví o přidání jediného lokte k délce života. Pokud lidé nedokážou prodloužit svůj život ani o trochu, dokonce ani o loket, proč by se měli tolik znepokojovat a starat o shromažďování velkého bohatství, jídla, oblečení a o vlastnění mnoha domů a majetků?

lilie: Někteří tuto květinu ztotožňují s anemónou, ale mohlo jít o různé druhy liliím podobných květin, jako jsou tulipány, hyacinty, kosatce a mečíky. Někteří navrhují, že Ježíš měl na mysli prostě mnohé divoce rostoucí květiny v dané oblasti, a proto překládají řecké slovo obecnějšími výrazy, jako jsou „květiny“ nebo „polní kvítí“. To lze vyvodit, jelikož tento výraz je použit paralelně s „polní trávou“.​—Lk 12:28; Mt 6:28-30.

vegetace . . . pec: Viz studijní poznámku k Mt 6:30.

vy malověrní: Viz studijní poznámku k Mt 6:30.

přestaňte být v úzkostlivém napětí: Nebo „přestaňte se znepokojovat.“ Řecké slovo me·te·o·riʹzo·mai se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze zde. V klasické řečtině mělo význam „vznést do výše; zavěsit“; dokonce se v tomto smyslu používá i ve vztahu k lodím zmítaným na moři. V tomto kontextu je však použito obrazně pro znepokojení nebo neklid, jako by člověk byl zmítán nebo kolísal kvůli pochybnostem a úzkosti.

stále hledejte: Tvar řeckého slovesa použitý zde naznačuje průběžné jednání a mohl by být přeložen jako „neustále hledejte“. Ježíšovi praví následovníci by nehledali Království jen po určitou dobu a pak se věnovali jiným věcem. Místo toho by to vždy mělo být jejich hlavní životní starostí. Stejnou radu od Ježíše najdeme zaznamenanou v Mt 6:33 jako součást jeho Kázání na hoře v Galileji. Lukášovo vyprávění zde zaznamenává události asi o rok a půl později, během závěrečné části Ježíšovy služby, pravděpodobně v Judeji. Ježíš zjevně považoval za vhodné zopakovat své předchozí varování.

dary milosrdenství: Viz studijní poznámku k Mt 6:2.

Buďte oblečeni a připraveni: Dosl., „majíce svá bedra přepásaná.“ Tento idiom odkazuje na svázání volných okrajů spodního oděvu opaskem, aby usnadnil fyzickou práci, běh a podobně. Začal označovat stav připravenosti na jakoukoli činnost. Podobné výrazy se mnohokrát vyskytují v hebrejských Písmech. (Například: 2Mo 12:11, pozn. pod čarou; 1Kr 18:46, pozn. pod čarou; 2Kr 3:21, pozn. pod čarou; 4:29; Př 31:17, pozn. pod čarou; Jer 1:17, pozn. pod čarou.) V tomto kontextu tvar slovesa naznačuje trvalý stav připravenosti Božích služebníků na duchovní činnost. V Lk 12:37 je stejné řecké sloveso přeloženo jako „připravit se k službě“. V 1Pt 1:13 výraz „připravte svou mysl k činnosti“ doslova znamená „přepásejte bedra své mysli“.

opáše se, aby jim sloužil: Dosl., „opáše se“.​—Viz studijní poznámky k Lk 12:35; 17:8.

druhá hlídka: To znamená přibližně od 21:00 do půlnoci. Toto rozdělení odpovídá řeckému a římskému systému čtyř nočních hlídek. Hebrejci původně dělili noc na tři hlídky po zhruba čtyřech hodinách (2Mo 14:24; Sd 7:19), ale v 1. století n. l. již přejali římský systém.​—Viz studijní poznámky k Mt 14:25; Mr 13:35.

třetí hlídka: To znamená od půlnoci do přibližně 3:00 ráno.​—Viz studijní poznámka k Mr 13:35.

správce: Nebo „správce domu; domácí správce“. Řecké slovo oi·ko·noʹmos označuje osobu postavenou nad služebníky, ačkoli i ona sama je služebníkem. Ve starověku tuto pozici často zastával věrný otrok, který měl na starosti pánovy záležitosti. Byla to tedy pozice velké důvěry. Abrahamův služebník, „který spravoval vše, co [Abraham] měl“, byl právě takovým správcem neboli domácím manažerem. (1Mo 24:2) Totéž platilo o Josefovi, jak je popsáno v 1Mo 39:4. „Správce“ v Ježíšově ilustraci je uveden v jednotném čísle, ale to nutně neznamená, že tento správce představoval pouze jednu konkrétní osobu. Písmo obsahuje příklady, kdy jednotné podstatné jméno odkazuje na skupinu, jako když Jehova oslovil izraelský národ a řekl jim: „Jste moji svědkové [množné číslo], . . . ano, můj služebník [jednotné číslo], kterého jsem si vyvolil.“ (Iz 43:10) Podobně tato ilustrace odkazuje na složeného správce. V paralelní ilustraci v Mt 24:45 je tento správce nazván „věrným a rozvážným otrokem“.

rozvážný: Nebo „moudrý“. Řecké přídavné jméno phroʹni·mos použité zde vyjadřuje myšlenku porozumění spojeného s vhledem, předvídavostí, rozlišováním, obezřetností a moudrostí v praktickém smyslu. Lukáš používá stejné řecké slovo v Lu 16:8, kde je přeloženo jako „moudřejší v praktickém ohledu“. Stejné řecké slovo je použito v Mt 7:24; 25:2, 4, 8, 9. Septuaginta toto slovo používá v 1Mo 41:33, 39 v souvislosti s Josefem.

jeho služebnictvo: Nebo „jeho domácí služebníci; jeho domácí personál“. Stejně jako termín „čeleď“ (řecky oi·ke·teiʹa), použitý v Mt 24:45, tento termín (řecky the·ra·peiʹa) odkazuje na všechny jednotlivce, kteří slouží v pánově domácnosti. Lukáš používá termín běžný v klasické řečtině se stejným obecným významem jako termín, který použil Matouš. Lukášovo použití tohoto termínu může odrážet jeho vzdělání a původ.

ten otrok: Správce zmíněný v verši 42 je zde označen jako „otrok“. (Viz studijní poznámka k Lk 12:42.) Pokud bude „ten otrok“ věrný, bude odměněn. (Lk 12:44) V paralelním podobenství v Mt 24:45-47 je tento správce nazván „věrným a rozvážným otrokem“.​—Viz studijní poznámka k Lk 12:45.

ten otrok: Otrok zmíněný zde odkazuje na správce popsaného v Lk 12:42. Pokud bude „ten otrok“ věrný, bude odměněn. (Lk 12:43, 44) Na druhou stranu, pokud bude „ten otrok“ nevěrný, bude potrestán „s největší přísností“. (Lk 12:46) Ježíšova slova zde jsou ve skutečnosti varováním určeným věrnému správci. Podobně v paralelním podobenství v Mt 24:45-51, když Ježíš říká: „Jestliže si ten ničemný otrok řekne ve svém srdci“, neprorokuje ani neurčuje „ničemného otroka“, ale varuje věrného otroka před tím, co by se stalo, kdyby začal projevovat vlastnosti ničemného otroka.

potrestá ho nejpřísněji: Viz studijní poznámku k Mt 24:51.

zapálit oheň: Symbolicky řečeno, Ježíšův příchod přinesl Židům ohnivé období. Ježíš oheň zapálil tím, že nastolil otázky, které vyvolaly prudké spory a vedly ke spálení mnoha falešných učení a tradic. Například na rozdíl od nacionalistických očekávání Židů, když byl Mesiáš na zemi, neosvobodil doslovný Izrael od římské nadvlády, ale podstoupil potupnou smrt. Svou horlivou kazatelskou činností učinil Ježíš Boží Království prvořadou otázkou před lidmi, čímž rozpoutal prudké spory po celém národě.​—1K 1:23.

tvé poslední drobné: Dosl., „poslední lepton“. Řecké slovo le·ptonʹ znamená něco malého a tenkého. Lepton byla mince, která se rovnala 1/128 denáru a zřejmě to byla nejmenší měděná nebo bronzová mince používaná v Izraeli.​—Viz Slovníček, „Lepton“, a Příloha B14.