Skutky 5

ti Satan dodal odvahu: Doslova „naplnil ti srdce“. V tomto kontextu řecký výraz vyjadřuje význam „odvážit se něco udělat; dodat odvahu“. Může odrážet hebrejský idiom se stejným významem. Například v Es 7:5 je hebrejské spojení „naplnil své srdce, aby“ přeloženo jako „odvážil se“ a v Ka 8:11 je tento idiom přeložen jako „srdce . . . se odhodlá dělat špatné věci“.

Jehovova ducha: Výraz „Jehovova duch“ (nebo „Jehovův duch“) se v Hebrejských písmech objevuje několikrát. (Některé příklady jsou v Sd 3:10; 6:34; 11:29; 13:25; 14:6; 15:14; 1Sa 10:6; 16:13; 2Sa 23:2; 1Kr 18:12; 2Kr 2:16; 2Pa 20:14; Iz 11:2; 40:13; 63:14; Ez 11:5; Mi 2:7; 3:8.) Výraz „Jehovův duch“ se vyskytuje v Lk 4:18 jako součást citátu z Iz 61:1. Tam i v dalších výskytech v Hebrejských písmech původní hebrejský text používá tetragram spolu se slovem pro „ducha“. Důvody, proč Překlad nového světa v hlavním textu používá výraz „Jehovova ducha“, i když dostupné řecké rukopisy ve Sk 5:9 mají „ducha Pána“, jsou vysvětleny v Dodatku C1 a v úvodu k dodatku C3; Sk 5:9.

sbor: Tohle je první výskyt řeckého slova ek·kle·siʹa v knize Skutky. Ten výraz pochází ze dvou řeckých slov, ek, které znamená „ven“, a ka·leʹo, které znamená „volat“. Označuje skupinu lidí svolaných dohromady kvůli určitému účelu nebo činnosti, takže se tímto slovem dobře popisuje nově založený křesťanský sbor. (Viz Slovníček.) Slovo ek·kle·siʹa je použito v Mt 16:18 (viz studijní poznámku), kde Ježíš předpovídá vznik křesťanského sboru složeného z pomazaných křesťanů. Jsou to živé kameny, které jsou „budovány ve duchovní dům“. (1Pe 2:4, 5) V Křesťanských řeckých písmech se tento výraz nevztahuje jen na souhrnnou skupinu pomazaných křesťanů, ale také na všechny křesťany žijící v určité zeměpisné oblasti nebo na křesťany tvořící místní sbor. V kontextu Sk 5:11 se tento výraz vztahuje na křesťanský sbor v Jeruzalémě. (Viz studijní poznámku ke Sk 7:38).

zázraků: Nebo „předzvěstí“. (Viz studijní poznámku ke Sk 2:19).

Jehovův anděl: Počínaje 1Mo 16:7 se toto spojení v Hebrejských písmech často objevuje jako kombinace hebrejského slova pro „anděla“ a tetragramu. Když se vyskytuje v Ze 3:5, 6 v jednom raném opisu Septuaginty, je po řeckém slově agʹge·los (anděl; posel) uvedeno Boží jméno zapsané hebrejskými znaky. Tento fragment, nalezený v jeskyni v Nachal Chever v Izraeli v Judské poušti, se datuje do období mezi rokem 50 př. n. l. a 50 n. l. Důvody, proč Překlad nového světa používá v hlavním textu výraz „Jehovův anděl“, i když dostupné řecké rukopisy Sk 5:19 uvádějí „Pánův anděl“, jsou vysvětleny v Dodatku C1 a v úvodu k dodatku C3; Sk 5:19.

celé shromáždění izraelských starších: Nebo „celý sbor (sněm) starších“. Řecké slovo ge·rou·siʹa, které je tady použité, souvisí s výrazem geʹron (doslova „starý muž“), který se vyskytuje v Jan 3:4. Oba výrazy jsou v Křesťanských řeckých písmech použité jen jednou. Někteří považují výraz „shromáždění starších“ za synonymum pro Sanhedrin, židovský nejvyšší soud v Jeruzalémě, který se skládal z předních kněží, znalců Zákona a starších. (Viz studijní poznámku k Lk 22:66.) V tomto kontextu by se ale na dva výrazy, „Sanhedrin“ a „shromáždění starších“, zřejmě mělo pohlížet jako na dvě skupiny, které se navzájem nevylučovaly. Někteří členové „shromáždění starších“ mohli být oficiálně členy Sanhedrinu, zatímco jiní mohli Sanhedrinu sloužit v poradní roli.

synů Izraele: Nebo „izraelského lidu; Izraelitů“. — Viz Slovníček, „Izrael“.

velitel chrámové stráže: Viz studijní poznámku ke Sk 4:1.

kůl: Nebo „strom“. Řecké slovo xyʹlon (dosl. „dřevo“) se tady používá jako synonymum k řeckému slovu stau·rosʹ (překládá se „mučednický kůl“) a označuje popravčí nástroj, na který byl Ježíš přibit. V Křesťanských řeckých písmech použili Lukáš, Pavel a Petr slovo xyʹlon v tomto významu celkem pětkrát. (Sk 5:30; 10:39; 13:29; Ga 3:13; 1Pe 2:24) V Septuagintě se xyʹlon používá v 5Mo 21:22, 23 jako překlad odpovídajícího hebrejského slova ʽets (znamená „strom; dřevo; kus dřeva“) ve větě „a pověsil jsi ho na kůl“. Když Pavel cituje tento text v Ga 3:13, použije xyʹlon ve větě: „Prokletý je každý člověk pověšený na kůl.“ Toto řecké slovo se v Septuagintě používá také v Ezr 6:11 (1. Ezdráš 6:31, LXX) jako překlad aramejského slova ʼaʽ, které odpovídá hebrejskému výrazu ʽets. V souvislosti s těmi, kdo by porušili nařízení perského krále, se tam říká: „Trám bude vytažen z jeho domu a on bude zvednut a přibit na něj.“ Skutečnost, že pisatelé Bible používali xyʹlon jako synonymum pro stau·rosʹ, je dalším důkazem, že Ježíš byl popraven na vzpřímeném kůlu bez příčného břevna, protože právě to v tomto zvláštním významu slovo xyʹlon označuje.

Hlavního vůdce: Řecký výraz použitý na tomto místě (ar·khe·gosʹ) v podstatě znamená „hlavní vůdce; ten, kdo jde první“. V Bibli se vyskytuje čtyřikrát a ve všech případech se vztahuje na Ježíše. (Sk 3:15; 5:31; Heb 2:10; 12:2) Tady je použit spolu s titulem „Zachránce“. (Viz studijní poznámku ke Sk 3:15).

rozzuřili se: Nebo „cítili se bodnuti (dotčeni)“. Tento řecký výraz se vyskytuje jen tady a ve Sk 7:54. Doslova znamená „být proříznut (jako pilou)“, ale v obou výskytech je použit v přeneseném smyslu, aby popsal silnou emocionální reakci.

Gamaliel: Učitel Zákona, který je ve Skutcích zmíněn dvakrát, tady a ve Sk 22:3. Předpokládá se, že jde o Gamaliela Staršího, jak je známý z nebiblických pramenů. Gamaliel byl vnukem, nebo možná synem, Hillela Staršího, kterému se připisuje, že mezi farizeji rozvinul liberálnější směr uvažování. Gamaliela si lidé natolik vážili („kterého si všichni lidé vážili“), že se o něm říká, že byl první, komu se začalo říkat čestným titulem „rabban“. Měl proto velký vliv na židovskou společnost své doby, protože vyučoval mnoho synů farizeů, například Saula z Tarsu. (Sk 22:3; 23:6; 26:4, 5; Ga 1:13, 14) Zákon a tradice často vykládal způsobem, který se zdá být poměrně velkorysý. Například se uvádí, že prosadil zákony, které chránily manželky před bezohlednými manžely a zastávaly se vdov proti bezohledným dětem. Také se říká, že zastával názor, že chudí nežidé by měli mít stejné právo paběrkovat jako chudí Židé. Tento tolerantní postoj je vidět i z toho, jak Gamaliel jednal s Petrem a ostatními apoštoly. (Sk 5:35-39) Rabínské záznamy ale ukazují, že Gamaliel kladl větší důraz na rabínskou tradici než na Svatá písma. Celkově se tedy jeho učení podobalo učení většiny jeho rabínských předků i náboženských vůdců jeho doby.—Mt 15:3-9; 2Ti 3:16, 17; viz Slovníček, „Farizeové“; „Sanhedrin“.

zmrskali: Nebo „zbili“. Toto bití se pravděpodobně vztahuje k židovskému trestu „40 ran bez jedné“. (2Ko 11:24; 5Mo 25:2, 3).

dům od domu: Tento výraz překládá řecké slovní spojení katʼ oiʹkon, doslova „podle domu“. Několik slovníků a komentátorů uvádí, že řecká předložka ka·taʹ se tady dá chápat v rozdělovacím (distributivním) významu. Například jeden slovník říká, že tenhle obrat se vztahuje na „místa vnímaná postupně, rozdělovací užití . . . dům od domu“. (A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature, 3. vydání) Jiný zdroj uvádí, že předložka ka·taʹ je „rozdělovací (Sk 2:46; 5:42: . . . dům od domu/v [jednotlivých] domech“. (Exegetical Dictionary of the New Testament, ed. Horst Balz a Gerhard Schneider) Biblista R. C. H. Lenski k tomu napsal: „Apoštolové ani na okamžik nepřestali se svou požehnanou prací. ‚Každý den‘ pokračovali, a to veřejně ‚v chrámu‘, kde je Sanhedrin i chrámová stráž mohli vidět a slyšet, a samozřejmě také κατ’ οἴκον, což je rozdělovací, ‚dům od domu‘, a ne jen příslovečné ‚doma‘.“ (The Interpretation of the Acts of the Apostles, 1961) Tyto zdroje podporují význam, že kázání učedníků probíhalo postupně od jednoho domu k druhému. Podobné užití ka·taʹ je ve Lk 8:1, kde se o Ježíšovi říká, že kázal „od města k městu a od vesnice k vesnici“. Tento způsob, jak oslovovat lidi tím, že se za nimi jde přímo domů, přinášel vynikající výsledky. (Sk 6:7; srovnej Sk 4:16, 17; 5:28).

oznamovali dobrou zprávu: Řecké sloveso eu·ag·ge·liʹzo·mai, které je tady použité, souvisí s podstatným jménem eu·ag·geʹli·on, „dobrá zpráva“. V Křesťanských řeckých písmech je důležitá stránka dobré zprávy úzce spojená s Božím Královstvím, které bylo hlavním tématem Ježíšova kázání a vyučování, a také se záchranou díky víře v Ježíše Krista. V knize Skutků se řecké sloveso eu·ag·ge·liʹzo·mai objevuje mnohokrát, což zdůrazňuje kazatelskou činnost. (Sk 8:4, 12, 25, 35, 40; 10:36; 11:20; 13:32; 14:7, 15, 21; 15:35; 16:10; 17:18; viz studijní poznámky k Mt 4:23; 24:14).