Skutky 12

Herodes: Tedy Herodes Agrippa I., vnuk Heroda Velikého. (Viz Slovníček.) Narodil se v roce 10 př. n. l. a byl vychován v Římě. Navázal přátelství s různými členy císařské rodiny. Jedním z jeho přátel byl Gaius, známější jako Caligula, který se stal císařem v roce 37 n. l. Brzy potom prohlásil Agrippu králem nad oblastmi Iturea, Trachónitis a Abiléna. Později Caligula rozšířil Agrippovo území o Galileu a Pereu. Agrippa byl v Římě, když byl Caligula v roce 41 n. l. zavražděn. Podle zpráv sehrál Agrippa důležitou roli při řešení krize, která potom nastala. Účastnil se napjatých jednání mezi dalším vlivným přítelem, Claudiem, a římským senátem. Výsledkem bylo, že Claudius byl prohlášen císařem a občanské válce se předešlo. Jako odměnu za Agrippovo zprostředkování mu Claudius udělil královskou moc také nad Judskem a Samařskem, které od roku 6 n. l. spravovali římští prokurátoři. Agrippa se tak dostal do čela území, která byla stejně rozsáhlá jako území Heroda Velikého. Agrippovým hlavním městem byl Jeruzalém, kde si získal přízeň náboženských vůdců. Říká se o něm, že pečlivě dodržoval židovský Zákon a tradice – mimo jiné tím, že každý den přinášel v chrámu oběti a veřejně předčítal Zákon. Také se o něm říká, že horlivě chránil židovskou víru. Svým jednáním ale popíral, že je ctitelem Boha, protože pořádal gladiátorské zápasy a pohanské podívané v divadle. Agrippova povaha byla popsána jako zrádná, povrchní a rozhazovačná. Jeho vláda byla náhle ukončena, když ho popravil Jehovův anděl, jak je popsáno ve Sk 12:23. Odborníci kladou smrt krále Heroda Agrippy I. do roku 44 n. l. V té době mu bylo 54 let a nad celým Judskem vládl tři roky.

Mečem popravil Janova bratra Jakuba: Poprava se pravděpodobně odehrála kolem roku 44 n. l. Jakub se tak stal prvním z 12 apoštolů, který zemřel jako mučedník. Herodes si možná vybral Jakuba proto, že bylo známo, že měl k Ježíšovi obzvlášť blízko, nebo proto, že Jakub měl pověst člověka s „ohnivou“ horlivostí. Nejspíš i proto dostal Jakub a jeho bratr Jan příjmení Boanerges, což znamená „Synové hromu“. (Mr 3:17) Herodův zbabělý, politicky motivovaný čin sice nezastavil šíření dobré zprávy, ale připravil sbor o milovaného apoštola, pastýře a zdroj povzbuzení. Výraz »mečem« může naznačovat, že Jakub byl sťat.

Svátku nekvašených chlebů: Svátek nekvašených chlebů začínal 15. nisanu, den po Pesachu (14. nisanu), a trval sedm dní. (Viz Slovníček, „Svátek nekvašených chlebů“, a Dodatek B15.) Časté zmínky v evangeliích a v knize Skutků o různých svátečních obdobích ukazují, že Židé i v době Ježíše a apoštolů dál dodržovali židovský kalendář. Tato sváteční období slouží jako vodítko k určení přibližné doby, kdy se tehdy odehrály biblické události. (Mt 26:2; Mr 14:1; Lk 22:1; Jan 2:13, 23; 5:1; 6:4; 7:2, 37; 10:22; 11:55; Sk 2:1; 12:3, 4; 20:6, 16; 27:9).

Jehovův anděl: Viz studijní poznámku ke Sk 5:19 a úvod k dodatku C3; Sk 12:7.

Obleč se: Nebo „Přepásej se“. Zřejmě to znamená, že si měl Petr upevnit volný spodní oděv opaskem nebo pruhem látky. (Viz studijní poznámku ke Lk 12:35.)

Jehova poslal svého anděla: Spojení „poslal svého anděla“ připomíná podobné skutky vysvobození, o kterých se mluví v Hebrejských písmech. Například v Da 3:28; 6:22 se říká, že Bůh „poslal svého anděla“, aby zachránil Daniela a jeho společníky. — Srovnej Ža 34:7; viz Dodatek C3 – úvod; Sk 12:11.

dům Marie: Sbor v Jeruzalémě se zřejmě scházel v soukromém domě, a to v domě Marie, matky Jana zvaného Marek. Dům byl dost prostorný, aby se do něj vešlo „mnozí učedníci“, a pracovala tam služebná. Marie tedy možná byla poměrně bohatá žena. (Sk 12:13) Navíc se o tomto místě mluví jako o „domě Marie“ a manžel se vůbec nezmiňuje, takže je možné, že byla vdova.

Jan zvaný Marek: Jeden z Ježíšových učedníků, „bratranec Barnabáše“ (Kol 4:10), a pisatel Markova evangelia. (Viz studijní poznámku k Mr Title.) Anglické jméno John odpovídá hebrejskému jménu Jehochanan neboli Jochanan, které znamená „Jehova projevil přízeň; Jehova byl milostivý“. Ve Sk 13:5, 13 je tento učedník označen jednoduše jako Jan. Tady a také ve Sk 12:25; 15:37 je ale uvedeno i jeho římské příjmení Marek. Jinde v Křesťanských řeckých písmech se o něm mluví už jen jako o Markovi. (Kol 4:10; 2Ti 4:11; Fm 24; 1Pe 5:13).

Je to jeho anděl: Hebrejský i řecký výraz přeložený jako „anděl“ znamená „posel“. (Viz studijní poznámku k Jan 1:51.) Ti, kdo mluvili o „jeho [Petrově] andělovi“, si možná mysleli, že u brány stojí andělský posel, který apoštola zastupuje. Zdá se, že někteří Židé věřili, že každý Boží služebník má svého vlastního anděla – v podstatě strážného anděla. Takový názor ale Boží slovo přímo neučí. Ježíšovi učedníci však věděli, že andělé v průběhu dějin Božímu lidu osobně pomáhali. Například Jákob mluvil o „andělovi, který mě vysvobozuje ze všeho neštěstí“. (1Mo 48:16) Ježíš také o svých učednících řekl, že „jejich“ andělé v nebi „stále vidí tvář mého Otce“, což ukazuje, že andělé se o každého Ježíšova učedníka aktivně zajímají. (Viz studijní poznámku k Mt 18:10.) Ti, kdo byli shromáždění v Mariině domě, si nemysleli, že se Petr zjevuje v nějaké andělské podobě, jako by zemřel a teď byl duchem. Věděli, co Hebrejská písma říkají o stavu mrtvých. (Ka 9:5, 10).

Jehova: Většina řeckých rukopisů tady používá výraz „Pán“ (řecky ho Kyʹri·os). Jak je ale vysvětleno v Dodatku C, existuje řada důvodů se domnívat, že v tomto verši bylo původně použito Boží jméno a později bylo nahrazeno titulem Pán. Proto je v hlavním textu použito jméno Jehova. (Viz úvod k Dodatku C3; Sk 12:17).

Jakubovi: S největší pravděpodobností jde o Ježíšova nevlastního bratra. Možná byl Ježíšovi věkem nejblíž, protože je uveden jako první ze čtyř přirozených synů Marie: Jakub, Josef, Šimon a Juda. (Mt 13:55; Mr 6:3; Jan 7:5) Jakub byl očitým svědkem o Letnicích roku 33 n. l., kdy na dobrou zprávu zareagovaly tisíce Židů z diaspory, kteří byli na návštěvě, a dali se pokřtít. (Sk 1:14; 2:1, 41) Petr učedníkům řekl: „Oznamte to Jakubovi a bratrům“, což naznačuje, že Jakub měl ve sboru v Jeruzalémě vedoucí postavení. Zřejmě je to také ten Jakub, o kterém se mluví ve Sk 15:13; 21:18; 1Ko 15:7; Ga 1:19 (kde je nazýván „bratr Pána“); 2:9, 12 a také ten, kdo napsal biblickou knihu, která nese jeho jméno. (Jk 1:1; Juda 1).

který měl na starost královu domácnost: Doslova „muž nad královou ložnicí“. Zřejmě to byl vysoce vážený člověk, kterému byla svěřena značná odpovědnost za králův dům a jeho osobní záležitosti.

Jehovův anděl: Viz studijní poznámku ke Sk 5:19 a Dodatek C3 – úvod; Sk 12:23.

Jehovovo slovo: Viz studijní poznámku ke Sk 8:25 a Dodatek C3 – úvod; Sk 12:24.

hmotnou pomoc: Nebo „službu hmotné pomoci“. (Viz studijní poznámku ke Sk 11:29).