Skutky 21

levá strana: Nebo „levobok“. Zdá se, že loď míjela jihozápadní cíp ostrova Kypr, když plula na východ směrem k Tyru. Při své první misijní cestě asi před devíti lety se Pavel spolu s Barnabášem a Janem Markem setkali na Kypru s kouzelníkem Elymou, který se postavil proti jejich kázání. (Sk 13:4-12) Když Pavel znovu uviděl Kypr a zamyslel se nad tím, co se tam stalo, možná to v něm posílilo odvahu a připravilo ho na to, co ho čekalo.

evangelista: Základní význam řeckého výrazu eu·ag·ge·li·stesʹ, přeloženého jako „evangelista“, je „ten, kdo oznamuje dobrou zprávu“. (Viz studijní poznámku k Mt 4:23.) Ačkoli všichni křesťané mají za úkol oznamovat dobrou zprávu (Mt 24:14; 28:19, 20; Sk 5:42; 8:4; Ř 10:9, 10), kontext tří veršů, kde se tento řecký výraz vyskytuje, ukazuje, že „evangelista“ může být použit ve zvláštním smyslu (Sk 21:8; Ef 4:11; pozn. pod čarou; 2Tm 4:5; pozn. pod čarou). Například když je použit o osobě, která otevírá nová území, kde nebyla dobrá zpráva nikdy kázána, může být řecký výraz také přeložen jako „misionář“. Po Letnicích Filip průkopnicky působil v městě Samaří s velkým úspěchem. Také byl andělem veden, aby kázal dobrou zprávu o Kristu etiopskému dvořanovi, kterého pokřtil. Poté byl Filip veden duchem, aby kázal v Ašdodu a všech městech na cestě do Cesareje. (Sk 8:5, 12, 14, 26-40) Asi o 20 let později, když nastaly události zaznamenané ve Sk 21:8, je Filip stále označován jako „evangelista“.

nesezdané dcery: Dosl., „dcery, panny“. V Bibli řecký výraz par·theʹnos, často překládaný jako „panna“, odkazuje na „osobu, která nikdy neměla pohlavní styk“ a může se vztahovat jak na svobodné muže, tak na svobodné ženy. (Mt 25:1–12; Lk 1:27; 1K 7:25, 36–38) V tomto kontextu řecký výraz zdůrazňuje, že čtyři dcery Filipovy nikdy nebyly vdané.

prorokovaly: Prorok Joel předpověděl, že prorokovat budou jak muži, tak ženy. (Jl 2:28, 29) Původní slova přeložená jako „prorokovat“ mají základní význam oznamování zpráv z božského zdroje; nemusí nutně zahrnovat předpovídání budoucnosti. (Viz studijní poznámku ke Sk 2:17.) Zatímco všichni v křesťanském sboru mohou mluvit o naplňování proroctví zaznamenaných v Božím Slově, „prorokování“ zmíněné v 1K 12:4, 10 patřilo mezi zázračné dary ducha udělené některým členům nově vytvořeného křesťanského sboru. Někteří, kdo měli zázračný dar prorokování, dokázali předpovídat budoucí události, jako to dělal Agabus. (Sk 11:27, 28) Ženy, které si Jehova vybral, aby tento dar přijaly, nepochybně prokázaly svou hlubokou úctu k němu tím, že zůstaly podřízeny vedení mužských členů sboru.​—1K 11:3–5.

snaží se oslabit mé odhodlání: Nebo „činí mě slabým v srdci“. Použitý řecký slovesný výraz doslova znamená „drtit; lámat na kusy“. Zde je použit obrazně spolu s řeckým slovem pro „srdce“.

Jehovova vůle: Řecký výraz pro „vůli“ (theʹle·ma), jak je používán v křesťanských řeckých písmech, je nejčastěji spojován s Boží vůlí. (Mt 7:21; 12:50; Mr 3:35; Ř 12:2; 1Ko 1:1; Heb 10:36; 1Pe 2:15; 4:2; 1J 2:17) V Septuagintě, se řecký výraz theʹle·ma často používá k překladu hebrejských výrazů pro Boží vůli nebo zalíbení a lze jej nalézt v pasážích, kde se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno. (Ž 40:8, 9 [39:9, 10, LXX]; 103:21 [102:21, LXX]; 143:9-11 [142:9-11, LXX]; Iz 44:24, 28; Jer 9:24 [9:23, LXX]; Mal 1:10) Ježíš vyjádřil podobnou myšlenku, když se podle Mt 26:42 modlil ke svému Otci: „Staň se tvá vůle.“​—Viz Dodatek C3 úvod; Sk 21:14.

Jakub: Pravděpodobně odkaz na Ježíšova nevlastního bratra a Jakuba zmíněného v Sk 12:17; 15:13.​—Viz studijní poznámky k Mt 13:55; Sk 12:17; 15:13.

a všichni starší: Viz studijní poznámky ke Sk 15:2; 16:4. Žádní apoštolové nejsou zmíněni v souvislosti s touto schůzkou, která se konala v roce 56 n. l. Bible nevysvětluje proč. Nicméně ohledně doby předcházející zničení Jeruzaléma historik Eusebius (narozen kolem roku 260 n. l.) řekl: „Zbývající apoštolové, neustále ohrožováni vražednými spiknutími, byli vyhnáni z Judeje. Ale aby mohli kázat své poselství, cestovali do všech zemí v Kristově moci.“ (Církevní dějiny, kniha III, V, v. 2) Ačkoli Eusebiova slova nejsou součástí inspirovaného záznamu, jsou v souladu s tím, co říká Bible. Například do roku 62 n. l. byl Petr v Babyloně​—daleko od Jeruzaléma. (1Pt 5:13) Nicméně Jakub, bratr Ježíše, byl stále v Jeruzalémě a pravděpodobně vedl tuto schůzku, když „všichni starší“ byli s Pavlem přítomni.

tisíce: Dosl., „myriády; desetitisíce“. Řecké slovo doslovně odkazuje na skupinu 10 000, myriádu, ale může být také použito pro velmi velký, nespecifikovaný počet.

odpadlictví: Řecké podstatné jméno a·po·sta·siʹa, použité zde, pochází ze slovesa a·phiʹste·mi, které doslova znamená „stát stranou“ a v závislosti na kontextu může být přeloženo jako „odstoupit; zříci se“. (Sk 19:9; 2Tm 2:19) Podstatné jméno má význam „dezertování; opuštění; vzpoura“. V křesťanských řeckých písmech se objevuje dvakrát, zde a v 2Te 2:3. V klasické řečtině bylo toto podstatné jméno používáno k označení politické dezertace a sloveso je zjevně použito v tomto smyslu ve Sk 5:37 v souvislosti s Judou Galilejským, který „strhl [tvar slovesa a·phiʹste·mi] za sebou lidi“. Septuaginta používá sloveso v 1Mo 14:4 s odkazem na takovou politickou vzpouru a podstatné jméno a·po·sta·siʹa je použito v Joz 22:22; 2Pa 29:19 a Jer 2:19 k překladu hebrejských výrazů pro „vzpoura“ a „nevěrnost“. V křesťanských řeckých písmech je podstatné jméno a·po·sta·siʹa použito ve vztahu k náboženskému odpadlictví, odstoupení od nebo opuštění pravého uctívání a služby Bohu, opuštění toho, co člověk dříve vyznával, totální dezertování zásad nebo víry.

co je udušeno: Viz studijní poznámka ke Sk 15:20.

sexuální nemravnost: Viz studijní poznámka ke Sk 15:20.

velitel: Řecký výraz khi·liʹar·khos (chiliarchos) doslova znamená „vládce tisíce“, tedy vojáků. Odkazuje na římského vojenského velitele zvaného tribun. (Viz studijní poznámka k Jan 18:12.) Kolem roku 56 n. l. byl Claudius Lysias vojenským velitelem jeruzalémské posádky. (Sk 23:22, 26) Jak je popsáno v Skutcích kapitolách 21 až 24, byl to on, kdo zachránil Pavla jak před pouličním davem, tak před bouřícím se Sanhedrinem, a kdo napsal vysvětlující dopis místodržiteli Felixovi, když byl Pavel tajně převezen do Cesareje.

velitelé vojska: Nebo „centurioni“. Centurion velel přibližně 100 vojákům v římské armádě.

vojenská kasárna: To znamená kasárna pro římské vojáky, umístěná ve věži neboli pevnosti Antonia v Jeruzalémě. Tato pevnost stála na severozápadním rohu chrámového nádvoří a přehlížela celý chrámový areál. Pravděpodobně se nacházela na místě, kde Nehemjáš dříve postavil „pevnost Chrámu“, zmíněnou v Ne 2:8. Herodes Veliký na ní provedl rozsáhlé a nákladné opravy a zesílil její opevnění. Herodes ji pojmenoval Antonia na počest římského vojenského velitele Marka Antonia. Před Herodovou dobou pevnost sloužila především k obraně proti vpádům ze severu. Později sloužila hlavně jako kontrolní bod nad Židy a prostředek k dohledu nad děním v chrámovém areálu. S tímto místem byla spojena průchodem. (Josephus, Židovské starožitnosti, XV, 424 [xi, 7]) Římská posádka tak mohla rychle získat přístup do oblasti kolem chrámu, což se pravděpodobně stalo, když vojáci zachránili Pavla před davem.​—Sk 21:31, 32; viz Příloha B11 pro umístění pevnosti Antonia.

v hebrejském jazyce: Viz studijní poznámku k Jan 5:2.