Lukáš 21

pokladnice: Viz studijní poznámku k Mr 12:41.

potřebná: Nebo „chudá“. Řecké slovo pe·ni·khrosʹ použit zde může označovat osobu, které chybí základní životní potřeby, nebo někoho, pro koho je život velkým zápasem. V křesťanských řeckých písmech je použito pouze zde.

dva drobné mince velmi malé hodnoty: Doslova „dva lepta“, množné číslo řeckého slova le·ptonʹ, což znamená „něco malého a tenkého“. Lepton byla mince, která se rovnala 1/128 denáru a byla zjevně nejmenší měděnou nebo bronzovou mincí používanou v Izraeli.​—Viz Slovníček, „Lepton“, a Příloha B14.

všechny prostředky k životu, které měla: Jak ukazuje studijní poznámka k Lk 21:2, mince, které vdova vložila do pokladnice, byly „dvě lepta“, což odpovídá 1/64 denní mzdy. Lepton byla nejmenší mince používaná v té době v Izraeli. Podle Mt 10:29 za minci assarion (ekvivalent osmi lept) si člověk mohl koupit dva vrabce, kteří byli nejlevnějšími ptáky používanými k jídlu. Tato vdova tedy měla pouze polovinu částky potřebné k nákupu jednoho vrabce, což sotva stačilo na jedno jídlo.

nezůstane kámen na kameni: Viz studijní poznámku k Mt 24:2.

Já jsem to: Viz studijní poznámku k Mr 13:6.

vzrušení: Nebo „nepokoje; povstání.“ Řecké slovo a·ka·ta·sta·siʹa má základní význam nekázeň, ale může také odkazovat na odpor vůči ustavené autoritě; vzpouru; politický chaos. V 2K 6:5 je tento výraz přeložen jako „vzpoury“, když popisuje násilný odpor, kterému čelil Pavel.

konec: Nebo „úplný konec; konečný konec.“​—Viz studijní poznámku k Mt 24:6.

Národ: Viz studijní poznámka k Mt 24:7.

povstane: Viz studijní poznámka k Mt 24:7.

morové rány: Nebo „rozšířené nemoci; epidemie“. Ze tří pisatelů evangelií, kteří zaznamenali Ježíšovo velké proroctví o čase konce, pouze Lukáš zmiňuje tento prvek složeného „znamení“. (Lk 21:7; Mt 24:3, 7; Mr 13:4, 8) Tři zprávy se vzájemně doplňují. Jediný další výskyt řeckého slova pro „morové rány“ v Bibli je na Sk 24:5, kde je použito obrazně o osobě, která byla vnímána jako „mor“, někdo, kdo způsobuje problémy, výtržník nebo veřejné ohrožení.

strašná znamení: Odvozeno od řeckého slovesa pho·beʹo, což znamená „bát se“, toto slovo se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze zde. Zjevně odkazuje na děsivé události.

slova: Nebo „přesvědčivá řeč“. Dosl. „ústa“. Zde je řecké slovo stoʹma použito ve významu řeči nebo schopnosti mluvit.

ani vlas z vaší hlavy nezahyne: Použitím hyperboly Ježíš jasně ukázal, že jeho následovníci budou chráněni, přestože budou „všemi lidmi nenáviděni“. (Lk 21:17) Kontext naznačuje, že Ježíš má primárně na mysli ochranu před duchovní nebo věčnou újmou, nikoli před všemi fyzickými útrapami. (Lk 21:16) Jeho učedníci tedy neočekávají zázračné vysvobození od pronásledování nebo dokonce smrti. Mohou však být přesvědčeni o Jehovově moci vzkřísit je z mrtvých. (Mt 10:39) Použití dvojitého řeckého záporu s slovesem v tomto verši zdůrazňuje jistotu Ježíšova slibu. Podobný význam mají i Ježíšova slova adresovaná učedníkům o Boží péči: „Ani jeden vlas z vaší hlavy není zapomenut.“​—Lk 12:7; viz studijní poznámku k Mt 10:30.

vytrvalost: Řecké podstatné jméno hy·po·mo·neʹ se v Písmu používá k označení odvážné, neochvějné nebo trpělivé „vytrvalosti“, která neztrácí naději tváří v tvář překážkám, pronásledováním, zkouškám nebo pokušením. Související sloveso hy·po·meʹno, přeložené jako „vytrvat“, doslova znamená „zůstat (setrvat) pod“. Často se používá ve smyslu „zůstat místo útěku; stát pevně na svém; vytrvat; zůstat neochvějný“.​—Mt 10:22; Ř 12:12; Žd 10:32; Jk 5:11.

zachováte své životy: Nebo „získáte (zachováte) své životy (duše)“. Význam řeckého slova psy·kheʹ, tradičně překládaného jako „duše“, je třeba určit podle kontextu. (Viz Slovníček, „Duše.“) Často odkazuje na život člověka, ať už současný nebo budoucí. V tomto kontextu bylo přeloženo jako „váš budoucí život“ nebo „váš skutečný život“.

jí: To znamená město Jeruzalém. V tomto kontextu je jméno Jeruzalém v řečtině ženského rodu, ačkoli v některých jiných kontextech je středního rodu.

Judea: To znamená římská provincie Judea.

do hor: Podle Eusebia, historika ze čtvrtého století, křesťané v Judeji a Jeruzalémě uprchli přes řeku Jordán do Pelly, města v hornaté oblasti Dekapole.​—Viz Příloha B10.

ji: To znamená město Jeruzalém.​—Viz studijní poznámka k Lk 21:20.

dny vykonání spravedlnosti: Nebo „dny pomsty“, tedy Boží pomsty a soudu. Při dřívější příležitosti, v nazaretské synagoze, Ježíš citoval část Izajášova proroctví (Iz 61:1, 2) a vztáhl ho na sebe, ale záznam neuvádí, že by citoval část o „dni pomsty našeho Boha“. (Lk 4:16-21) Nicméně při této příležitosti Ježíš skutečně oznámil „dny pomsty“, když předpověděl, že Jeruzalém bude obklíčen vojsky. Boží pomsta patřila mezi napsané věci v hebrejských Písmech. Stejné řecké slovo zde přeložené jako „vykonání spravedlnosti“ nebo „pomsta“ se vyskytuje v Septuagintě na místech jako 5Mo 32:35; Jer 46:10 (26:10, LXX); a Oz 9:7. V těchto verších odpovídající hebrejské výrazy jsou překládány jako „pomsta“ nebo „účet“.

určené časy národů: Nebo „časy pohanů“. Řecké slovo kai·rosʹ (zde je množné číslo přeloženo jako „určené časy“) může odkazovat na určitý časový bod, pevně stanovené časové období nebo „období“ charakterizované určitými rysy. (Mt 13:30; 21:34; Mr 11:13) Používá se pro „určený čas“, kdy mělo začít Ježíšovo působení (Mr 1:15), a „určený čas“ jeho smrti (Mt 26:18). Termín kai·rosʹ se také používá ve vztahu k budoucím časům nebo obdobím v rámci Božího uspořádání nebo časového plánu, zejména ve spojení s Kristovou přítomností a jeho Královstvím. (Sk 1:7; 3:19; 1Te 5:1) S ohledem na to, jak je slovo kai·rosʹ použito v biblickém textu, výraz „určené časy národů“ zjevně neodkazuje na neurčitý čas, ale na pevně stanovené časové období, které má začátek a konec. Termín „národy“ nebo „pohané“ překládá množné číslo řeckého slova eʹthnos, které biblickí pisatelé často používali k označení konkrétně nežidovských národů.

obydlená země: Řecké slovo pro „obydlenou zemi“ (oi·kou·meʹne) odkazuje na zemi jako na místo, kde přebývá lidstvo.​—Lk 4:5; Sk 17:31; Ř 10:18; Zj 12:9; 16:14.

viz: Viz studijní poznámku k Mt 24:30.

Syn člověka: Viz studijní poznámku k Mt 8:20.

v oblaku: Viz studijní poznámku k Mt 24:30.

ilustrace: Nebo „podobenství; ponaučení.“​—Viz studijní poznámku k Mt 13:3.

Nebe a země pominou: Viz studijní poznámku k Mt 24:35.

moje slova rozhodně nepominou: Viz studijní poznámku k Mt 24:35.

stát: V Bibli se tento výraz někdy používá k označení, že jednotlivec nebo skupina zaujímá výsadní nebo schválené postavení u někoho, kdo má autoritu. (Ža 1:5; 5:5; Př 22:29; Lk 1:19) Například v Zj 7:9, 15 je velký zástup popsán jako ti, kdo „stojí před trůnem a před Beránkem“, což naznačuje, že jsou Bohem a Ježíšem příznivě přijímáni.

nocoval na hoře: Během posledních čtyř dnů svého pozemského života byl Ježíš přes den činný v Jeruzalémě. V noci on a jeho učedníci město opouštěli, aby nocovali v obci Betánie na východním svahu Olivové hory, pravděpodobně v domě Marty, Marie a Lazara.​—Mt 21:17; Mr 11:11.