Lukáš 19

Zacheus: Z hebrejského jména, pravděpodobně odvozeného od kořenového slova s významem „čistý; ryzí“. Jako vrchní výběrčí daní to vypadá, že Zacheus měl na starosti další výběrčí daní v Jerichu a jeho okolí. Okolí tohoto města bylo úrodné a výnosné, přinášelo značné daňové příjmy. Zacheus byl bohatý a jeho vlastní slova (Lk 19:8) naznačují, že k nahromadění alespoň části svého bohatství používal pochybné praktiky.

vydíral: Nebo „vydíral falešným obviněním.“​—Viz studijní poznámku k Lk 3:14.

čtyřnásobně: Zacheus pravděpodobně dokázal ze svých daňových záznamů vypočítat, kolik od různých Židů získal, a slíbil, že jim vrátí čtyřnásobek. To je dokonce více, než vyžadoval Boží Zákon. V takových případech pokání a přiznání viny Zákon nařizoval, aby podvodník vrátil celou částku a „přidal k tomu pětinu [tedy 20 procent] její hodnoty“, ale Zacheus řekl, že vrátí čtyřnásobek. Jako plod svého pokání tak projevil nejen lásku k chudým, ale také spravedlnost vůči utlačovaným.​—3Moj 6:2-5; 4Moj 5:7.

ilustrace: Nebo „podobenství“.​—Viz studijní poznámku k Mt 13:3.

aby získal královskou moc: Nebo „aby získal království.“ Řecké slovo ba·si·leiʹa, nejčastěji překládané jako „království“, má široký význam a často odkazuje na královskou vládu stejně jako na území a lidi pod vládou krále. (Viz studijní poznámky k Mt 3:2; 25:34.) Může také znamenat královský úřad nebo postavení krále, včetně jeho důstojnosti, moci a autority. V Římské říši nebylo neobvyklé, že osoba urozeného původu cestovala do Říma, aby získala královskou moc. Ježíšovo podobenství mohlo jeho posluchačům připomenout Archelaa, syna Heroda Velikého. Před svou smrtí určil Herodes Veliký Archelaa za dědice vlády nad Judeou a dalšími oblastmi. Aby však Archelaos získal vládu, musel nejprve podniknout dlouhou cestu do Říma, aby získal souhlas císaře Augusta.

miny: Řecká mina nebyla mince, ale jednotka hmotnosti o přibližně 340 g (10,9 trojských uncí) a podle starověkých řeckých autorů měla peněžní hodnotu rovnající se 100 drachmám. Protože drachma měla téměř stejnou hodnotu jako denár, mina představovala značnou částku. (Viz Slovníček, „Denár.“) Řecká mina se lišila od hebrejské miny.​—Viz Slovníček, „Mina,“ a Příloha B14.

královská moc: Nebo „království.“​—Viz studijní poznámku k Lk 19:12.

peníze: Viz studijní poznámku k Mt 25:18.

peníze: Viz studijní poznámku k Mt 25:18.

bank: V podobenství o hřivnách v Lukášově evangeliu, stejně jako v podobenství o talentech v Matoušově evangeliu, Ježíš zmínil banku a bankéře, kteří vyplácejí úroky z peněz u nich uložených. (Mt 25:14-30; Lk 19:12-27) Řecké slovo traʹpe·za, zde přeložené jako „banka“, doslova znamená „stůl“. (Mt 15:27) Když je spojováno s finančními operacemi, jako u směnárníků, odkazuje toto slovo na stůl nebo pult pro vystavování mincí. (Mt 21:12; Mk 11:15; Jan 2:15) V prvním století n. l. byli věřitelé neboli bankéři významní v Izraeli a okolních národech.

úrok: Zákon zakazoval Izraelitům účtovat úrok z půjček potřebným spoluvěrcům. (Ex 22:25) Úrok však byl výslovně povolen u půjček cizincům, pravděpodobně pro obchodní účely. (5Mo 23:20) Zdá se, že v Ježíšových dobách bylo běžné dostávat úroky z prostředků uložených u věřitelů.

​—: Pomlčka pomáhá čtenáři rozpoznat změnu mluvčího, protože v textu to není výslovně uvedeno. V verši 26 mluví pán otroků.

Betfage: Viz studijní poznámku k Mt 21:1.

Betanie: Viz studijní poznámku k Mt 21:17.

oslátko: Viz studijní poznámky k Mt 21:2; Mr 11:2.

Jehovův: V tomto citátu z Žalmu 118:26 se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno, reprezentované čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisovanými jako YHWH).​—Viz Příloha C.

kameny by křičely: Jak ukazuje kontext, Ježíš mluvil o konkrétním prohlášení, které činili jeho učedníci a proti kterému farizeové protestovali. (Lk 19:37-39) Učedníci používali slova zaznamenaná v Ž 118:26. Toto prorocké žalmové proroctví se na této příležitosti muselo naplnit, protože Jehovova slova se k němu nevracejí „bez výsledků“. (Iz 55:11) Pokud by učedníci byli v této chvíli donuceni mlčet, doslovné kameny by vykřičely, aby se toto proroctví naplnilo.

zaplakal: Řecké slovo přeložené jako „zaplakal“ často odkazuje na hlasitý pláč.

opevnění z kůlů: Nebo „palisáda“. Řecké slovo khaʹrax se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze zde. Bylo definováno jako „špičatá tyč nebo sloupek používaný k ohrazení prostoru; kůl“ a také jako „vojenská stavba využívající kůly; palisáda“. Ježíšova slova se naplnila v roce 70 n. l., když Římané pod velením Tita postavili kolem Jeruzaléma obléhací zeď neboli palisádu. Titův cíl byl trojí​—zabránit Židům v útěku, přimět je ke kapitulaci a vyhladovět obyvatele k podrobení se. Aby zajistili materiál pro stavbu tohoto opevnění kolem Jeruzaléma, římské vojsko vykácelo okolní krajinu od stromů.

nezůstane kámen na kameni: Viz studijní poznámku k Mt 24:2.

čas tvého prozkoumání: Nebo „ustanovený čas tvé prohlídky.“ Řecké slovo e·pi·sko·peʹ (prozkoumání; návštěva) souvisí se slovy e·piʹsko·pos (dozorce) a e·pi·sko·peʹo (dohlížet; pečlivě sledovat) a může mít pozitivní nebo negativní význam. Pro nevěrné Židy, kteří tento čas prozkoumání v souvislosti s Ježíšovou pozemskou službou nerozpoznali, to mělo za následek nepříznivý Boží soud. Ti, kdo však tento čas prozkoumání rozpoznali a využili ho k pokání a projevení víry v Boha, získali Boží schválení. Stejné řecké slovo je použito v Septuagintě na Iz 10:3 a Jer 10:15 pro překlad hebrejského výrazu označujícího „den účtování (trestu).“

chrám: Viz studijní poznámku k Mt 21:12.

vyhnal ty, kdo prodávali: Dne 10. nisanu 33 n. l. Ježíš podruhé očistil chrám. Tato událost je popsána v evangeliích Matouše (21:12-17), Marka (11:15-18) a Lukáše. První očištění chrámu se odehrálo v souvislosti s velikonocemi roku 30 n. l. a je popsáno v Janovi 2:13-17.

doupě lupičů: Viz studijní poznámku k Mt 21:13.