zpět

Jan 9

otevřít originál
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
31 32 33 34 35 36 37 38

9:4

Přichází noc: V Bibli se slovo „noc“ někdy používá v přeneseném významu. Ježíš tady mluví o době svého soudu, popravy a smrti, kdy už nebude moct konat skutky svého Otce. (Job 10:21, 22; Ka 9:10) Srovnej studijní poznámku k Lk 22:53.

9:6

slina: Ve třech případech zaznamenaných v Bibli Ježíš při zázračném uzdravení někoho použil svou slinu. (Mr 7:31-37; 8:22-26; Jan 9:1-7) Sliny se běžně používaly v lidovém léčitelství, ale Ježíšovy zázraky se děly mocí Božího ducha. Neuzdravovala tedy jeho slina. Muži, který se narodil slepý, bylo řečeno: „Jdi se umýt do rybníka Siloam“, a teprve potom začal vidět. (Jan 9:7) To byla nepochybně zkouška jeho víry, podobně jako se Naaman musel vykoupat v řece Jordán, než byl zbaven malomocenství. (2Kr 5:10-14).

9:7

rybníka Siloe: Pozůstatky rybníka z prvního století n. l., o kterém se předpokládá, že je to rybník Siloe, byly nalezeny jižně od Chrámové hory. Leží u paty jižního výběžku, na kterém bylo původně postaveno starověké město, poblíž místa, kde se údolí Tyropoeon stýká s údolím Kidron. (Viz Dodatek B12.) Siloe je řecký ekvivalent hebrejského jména „Šiloach“, které může souviset s hebrejským slovesem ša·lachʹ, jež znamená „poslat (ven)“. Jan proto překládá význam jména Siloe jako „vyslaný“ (viz „což se překládá ‚vyslaný‘“). V Iz 8:6, kde hebrejské jméno Šiloach označuje vodní přivaděč nebo kanál jako součást jeruzalémského zásobování vodou, používá Septuaginta jméno Siloe. Rybník Siloe byl zásobován vodou z pramene Gichon, který v nepravidelných intervalech vyvěrá, neboli „vysílá“ vodu. Jméno Siloe s tím může souviset. V Jan 9:7 používá řada překladů Křesťanských řeckých písem do hebrejštiny (označovaných jako J7-14, 16-18, 22 v Dodatku C4) výraz „Šiloach“.

9:18

Židé: Zřejmě se tím myslí židovské úřady neboli náboženští vůdci. (Viz studijní poznámku k Jan 7:1).

9:21

Je dospělý: Nebo „Je už dost starý.“ Tento výraz může odkazovat na věk, kdy muži podle Mojžíšova Zákona splňovali podmínky pro vojenskou službu, což bylo 20 let. (4Mo 1:3) To odpovídá tomu, že je označen jako „muž“ (Jan 9:1), ne jako dítě, a také tomu, že byl žebrák (Jan 9:8). Někteří se domnívají, že tento výraz se vztahuje k věku právní dospělosti v židovské společnosti, který byl 13 let.

9:22

Židů: Zřejmě se tím myslí židovské úřady neboli náboženští vůdci. (Viz studijní poznámku k Jan 7:1).

bude vyloučen ze synagogy: Nebo „bude exkomunikován; dostane zákaz vstupu do synagogy“. Řecké přídavné jméno a·po·sy·naʹgo·gos se vyskytuje jen tady a v Jan 12:42 a 16:2. Člověka, který byl „vyloučen ze synagogy“, ostatní ignorovali a pohrdali jím jako společenským vyvrhelem. Takové přerušení styku s ostatními Židy mělo pro rodinu vážné ekonomické následky. Synagogy se používaly hlavně k vyučování, ale do určité míry sloužily i jako místa místních soudů, které měly pravomoc udělovat tresty, například bičování a exkomunikaci. (Viz studijní poznámku k Mt 10:17).

9:24

Vzdej slávu Bohu!: Idiomatický výraz, kterým se na člověka vyvíjel tlak, aby řekl pravdu. Smysl tohoto idiomu by se dal vyjádřit například takto: „Vzdej slávu Bohu tím, že budeš mluvit pravdu“ nebo „Řekni pravdu před Bohem“. — Srovnej Joz 7:19.

9:38

poklonil se mu: Nebo „sklonil se před ním; padl před ním na zem; vzdal mu poctu“. Když se řecké sloveso pro·sky·neʹo používá ve významu uctívání boha nebo božstva, překládá se jako „uctívat“. (Mt 4:10; Lk 4:8) V tomto kontextu ale uzdravený muž, který se narodil slepý, uznal Ježíše jako Božího zástupce a „poklonil se mu“. Nepovažoval ho za Boha ani za božstvo, ale za předpovězeného „Syna člověka“, Mesiáše s božskou autoritou. (Jan 9:35) Když se Ježíšovi poklonil, zřejmě to udělal podobně jako lidé zmiňovaní v Hebrejských písmech. Ti se klaněli, když se setkali s proroky, králi nebo jinými Božími zástupci. (1Sa 25:23, 24; 2Sa 14:4-7; 1Kr 1:16; 2Kr 4:36, 37) V mnoha případech bylo to, že se lidé Ježíšovi poklonili, projevem vděčnosti za božské zjevení nebo uznáním Boží přízně, podobně jako tomu bylo v dřívějších dobách. (Mt 14:32, 33; 28:5-10, 16-18; Lk 24:50-52; viz také studijní poznámky k Mt 2:2; 8:2; 14:33; 15:25).