zpět

Jan 16

otevřít na jw.org

16:2

vás vyloučí ze synagogy: Nebo „vás exkomunikují; zakážou vám vstup do synagogy“. Řecké přídavné jméno a·po·sy·naʹgo·gos (doslova „mimo synagogu“) se používá pouze třikrát, zde a v Jan 9:22 a 12:42. Vyloučený člověk by byl odmítán a pohrdán jako společenský vyvrhel. Takové přerušení společenství s ostatními Židy by mělo pro rodinu vážné ekonomické důsledky. Synagogy, které sloužily především k vzdělávání, byly zřejmě někdy využívány jako místa pro místní soudy, které měly pravomoc ukládat tresty bičování a vyloučení. (Viz studijní poznámka k Mt 10:17.) Ježíšovo předpovězení, že jeho následovníci budou vyloučeni ze synagog, je varovalo před možnými důsledky následování jeho. Ačkoli Ježíš již dříve řekl, že svět bude jeho následovníky nenávidět, toto bylo poprvé, kdy přímo řekl, že někteří z nich budou zabiti.

posvátnou službu: Použité řecké slovo je la·treiʹa a odkazuje na akt uctívání. V křesťanských řeckých písmech se tento podstatný název objevuje výhradně ve vztahu ke službě Bohu. (Ří 9:4; 12:1; Heb 9:1, 6)​—Pro diskusi o souvisejícím řeckém slovesu la·treuʹo, viz studijní poznámka k Lk 1:74.

16:7

pomocník: Viz studijní poznámku k Jan 14:16.

16:8

ten: Jak „ten“, tak „on“ v tomto verši odkazují na „pomocníka“, zmíněného v předchozím verši. (Viz studijní poznámku k Jan 16:13.) Ježíš použil řečnickou figuru zvanou personifikace, když mluvil o svatém duchu, neosobní síle, jako o pomocníkovi. Řekl, že tento pomocník bude „učit“, „svědčit“, ‚podávat důkazy‘, „vést“, „mluvit“, ‚slyšet‘ a „přijímat“. (Jan 14:26; 15:26; 16:7-15) Personifikace popisuje něco neosobního nebo neživého, jako by to bylo živé. V tomto kontextu by duch podal světu přesvědčivé důkazy o hříchu, protože by odhalil, že svět neprojevuje víru v Božího Syna. Duch by také podal světu přesvědčivé důkazy o spravedlnosti, protože Ježíšovo nanebevstoupení dokazovalo, že je spravedlivý. Duch by ukázal, proč si Satan, „vládce tohoto světa“, zaslouží nepříznivý soud. (Jan 16:9-11) Řecké slovo použité zde pro „podat ... přesvědčivé důkazy“ je e·legʹkho, které se také překládá jako „kárát“.​—1Tm 5:20; Tit 1:9.

16:13

ten: Jak „ten“, tak „on“ v verších 13 a 14 odkazují zpět na „pomocníka“ zmíněného v Janovi 16:7. Ježíš použil „pomocníka“ (který je v řečtině mužského rodu) jako personifikaci svatého ducha, neosobní síly, která je v řečtině středního rodu.​—Viz studijní poznámku k Janovi 14:16.

16:20

svět: V tomto kontextu řecké slovo koʹsmos odkazuje na svět lidstva oddělený od Božích služebníků, nespravedlivou lidskou společnost odcizenou od Boha.​—Srovnej studijní poznámku k Jan 15:19.

16:21

narodí se na svět: Zde Ježíš použil narození člověka jako ilustraci, aby ukázal, jak se „utrpení a zármutek mohou proměnit v radost“. (Jan 16:20) Žena při porodu prožívá bolest, ale radost z přivedení nového života na svět tuto bolest zastíní a způsobí, že na ni zapomene. V tomto kontextu výraz „svět“ (řecky koʹsmos) odkazuje na organizovanou lidskou společnost neboli sféru lidského života a okolností, do níž se dítě narodí. V Bibli má výraz „svět“ někdy tento význam.​—1Ko 14:10; 1Ti 6:7; viz studijní poznámka k Lk 9:25.

16:23

cokoli: Kromě témat zmíněných v Ježíšově vzorovém modlitebním vzoru (Mt 6:9-13) Písmo uvádí širokou škálu okolností, které ovlivňují Boží služebníky a které jsou vhodnými předměty modlitby. Osobní modlitby tedy mohou zahrnovat prakticky každou stránku života.​—Fp 4:6; 1Pt 5:7; 1J 5:14.

16:25

přirovnání: Nebo „obrazná řeč; symbolický jazyk.“​—Viz studijní poznámku k Jan 10:6.

16:27

má k vám náklonnost: Řecké sloveso phi·leʹo je přeloženo jako „mít náklonnost“, „mít rád“, „být oddán“ a „líbat“. (Mt 23:6; Jan 12:25; Mr 14:44) Tento řecký výraz může popisovat velmi blízké pouto, jako je vztah mezi opravdovými přáteli. Když Ježíš „propukl v pláč“ při přiblížení k Lazarovu hrobu, přihlížející řekli: „Hle, jakou k němu měl náklonnost [tvar řeckého slovesa phi·leʹo]!“ (Jan 11:35, 36) Tento řecký výraz může také popisovat blízké pouto, které může existovat mezi rodičem a dítětem. (Mt 10:37) Jak je zde ukázáno v Jan 16:27, toto řecké slovo popisuje silnou, vřelou a osobní náklonnost, kterou Jehova chová k následovníkům svého Syna, stejně jako vřelé city, které měli učedníci k Božímu Synu. V Jan 5:20 je toto stejné řecké slovo použito k popsání Otcovy blízké náklonnosti k Synovi.

16:33

skrze mne: Nebo „v jednotě se mnou“. V tomto kontextu může řecká předložka (en) označovat jak prostřednictví („skrze“), tak těsnou spojitost a jednotu („v jednotě s“).​—Viz studijní poznámku k Jan 10:38.

já jsem přemohl svět: V tomto kontextu řecké slovo koʹsmos („svět“) odkazuje na nespravedlivou lidskou společnost odcizenou Bohu. Termín „svět“ je podobně použit v Jan 12:31; 15:19; 2Pt 2:5; 3:6 a 1J 2:15-17; 5:19. Celkově je chování lidí tohoto „světa“ a postoje, které projevují, v rozporu s Boží vůlí vyjádřenou v Písmech. (1J 2:16) V tuto poslední noc svého pozemského života mohl Ježíš právem říci: „Já jsem přemohl svět.“ Přemohl svět tím, že se mu nepodobal, že nedopustil, aby na něj myšlení a jednání nespravedlivé lidské společnosti jakkoli působilo. Svou vírou, věrností a bezúhonností Ježíš dokázal, že „vládce tohoto světa“, Satan, na něj „nemá žádnou moc“. (Viz studijní poznámku k Jan 14:30.) Ježíš ve své modlitbě zaznamenané v Janovi 17. kapitole uvedl, že ani on, ani jeho učedníci nejsou součástí tohoto světa. (Jan 17:15, 16) A když stanul před Pilátem, řekl tomuto římskému místodržiteli: „Mé království není částí tohoto světa.“ (Jan 18:36) Více než 60 let po Ježíšově procesu byl Jan inspirován k napsání: „To je vítězství, které přemohlo svět, naše víra.“​—1J 5:4, 5.