Jan 15

Já jsem pravý vinný kmen: Ježíšovo metaforické přirovnání připomíná slovní obrazy nacházející se v Hebrejských písmech. V Izajášově proroctví je „dům izraelský“ nazván „vinicí Jehovy zástupů“. (Iz 5:1-7) Jehova také označil nevěrný Izrael jako „zplanělé výhonky cizí révy“ a jako „zkaženou révu“. (Jer 2:21; Oz 10:1, 2) Ale na rozdíl od toho nevěrného národa je Ježíš „pravý vinný kmen“ a jeho Otec vinnař. Poté, co přirovnal své učedníky k „ratolestem“ vinné révy, vybídl je, aby zůstávali v jednotě s ním. Stejně jako ratolesti skutečné révy musí zůstat připojeny ke kmeni, aby zůstaly živé a plodné, i učedníci potřebují zůstat v jednotě s Ježíšem, aby byli duchovně živí a plodní. Toto přirovnání také ukazuje, že stejně jako vinnař očekává, že réva přinese ovoce, Jehova očekává, že ti, kdo jsou v jednotě s Kristem, přinesou duchovní ovoce. Tento obraz zdůrazňuje jednotu, která existuje nejen mezi Ježíšovými pravými následovníky a Ježíšem, ale také mezi učedníky a Ježíšovým Otcem.​—Jan 15:2-8.

čistí: Nebo „prořezává“. Řecké slovo zde přeložené jako „čistí“ je slovesný tvar řeckého slova přeloženého jako „čistý“ v Jan 15:3.

život: Nebo „duše“. Význam řeckého slova psy·kheʹ, tradičně překládaného jako „duše“, musí být určen z kontextu. V tomto případě odkazuje na život člověka.​—Viz Slovníček, „Duše“.

Už vás nenazývám otroky: Řecký výraz pro „otrok“, douʹlos, se obecně používá ve vztahu k jedincům, které vlastní jiní lidé. (Mt 8:9; 10:24, 25; 13:27) Používá se také obrazně pro oddané služebníky Boha a jeho Syna, Ježíše Krista, ať už lidské (Sk 2:18; 4:29; Ř 1:1; Ga 1:10), nebo andělské (Zj 19:10, kde se objevuje slovo synʹdou·los [spoluotrok]). V dalším obrazném použití se tento termín vztahuje na lidi zotročené hříchem (Jan 8:34; Ř 6:16-20) nebo zkažeností (2Pt 2:19). Když Ježíš obětoval svůj dokonalý život, použil hodnotu této krve k vykoupení životů všech, kteří ho následují. V důsledku toho křesťané nepatří sami sobě, ale jsou „Kristovými otroky“. (Ef 6:6; 1K 6:19, 20; 7:23; Ga 3:13) Ačkoli Ježíš nazval apoštoly svými přáteli, tím, že je vykoupil z hříchu, stali se jeho otroky. Někdy používal tento výraz pro označení svých následovníků.​—Jan 15:20.

svět: V tomto kontextu řecké slovo koʹsmos odkazuje na svět lidstva oddělený od Božích služebníků, na nespravedlivou lidskou společnost odcizenou od Boha. Jan je jediný pisatel evangelia, který cituje Ježíše, jak říká, že jeho následovníci nejsou částí světa nebo do světa nepatří. Stejná myšlenka je vyjádřena ještě dvakrát v Ježíšově poslední modlitbě s jeho věrnými apoštoly.​—Jan 17:14, 16.

kvůli mému jménu: V Bibli výraz „jméno“ někdy zastupuje osobu, která to jméno nese, její pověst a vše, co představuje. (Viz studijní poznámka k Mt 6:9.) V případě Ježíšova jména také zastupuje autoritu a postavení, které mu dal jeho Otec. (Mt 28:18; Fp 2:9, 10; Žd 1:3, 4) Ježíš zde vysvětluje, proč by lidé z tohoto světa dělali věci proti jeho následovníkům: protože neznají Toho, který ho poslal. Poznání Boha by jim pomohlo pochopit a uznat, co Ježíšovo jméno představuje. (Sk 4:12) To zahrnuje Ježíšovo postavení jako Božího ustanoveného Vládce, Krále králů, před kterým by se měli všichni lidé pokořit v podřízenosti, aby získali život.​—Jan 17:3; Zj 19:11-16; srovnej Ža 2:7-12.

v jejich Zákoně: Zde odkaz na celé Hebrejské písmo. Následující citát je převzat z Ža 35:19; 69:4. „Zákon“ je v tomto smyslu použit také v Jan 10:34; 12:34.

pomocník: Viz studijní poznámku k Jan 14:16.

ten: Řecké ukazovací zájmeno e·keiʹnos je mužského rodu a odkazuje na pomocníka, který je také mužského rodu.​—Viz studijní poznámky k Jan 14:16; 16:13.

od počátku: Nebo „od doby, kdy jsem začal“, tedy od chvíle, kdy Ježíš zahájil svou službu.