1. Korinťanům 16

sbírka: Řecké slovo lo·giʹa, přeložené jako „sbírka“, se v Bibli vyskytuje pouze dvakrát, v 1K 16:1, 2. Kontext a Pavlova volba slov naznačují, že sbírka se pravděpodobně týkala peněz, nikoli jídla nebo oblečení. Když říká „ta sbírka“, naznačuje tím, že šlo o zvláštní sbírku, kterou Korinťané již znali. Zdá se, že tato sbírka byla pořádána zejména ve prospěch křesťanů v Judeji, kteří v té době procházeli obtížným obdobím.​—1K 16:3; Ga 2:10.

první den každého týdne: Pavel zde pravděpodobně odkazuje na den následující po židovském sabatu. Doporučoval tedy každému křesťanovi v Korintu, aby si dal za prioritu, již na začátku týdne, odložit něco stranou jako dar pro potřebné. Každý křesťan by přinášel svůj dar soukromě a podle svých možností. (1Ko 16:1) Pavel, jak někteří tvrdí, neurčoval neděli jako nový sabatní den pro křesťany.​—Kol 2:16, 17.

Pošlu ty muže . . . aby dopravili váš laskavý dar do Jeruzaléma: Kolem roku 55 n. l. upadli křesťané v Judeji do chudoby, a tak Pavel dohlížel na sbírku finanční pomoci od sborů v Galácii, Makedonii a Achaji. (1Ko 16:1, 2; 2Ko 8:1, 4; 9:1, 2) Když se v roce 56 n. l. vydal na dlouhou cestu do Jeruzaléma, aby odevzdal tuto sbírku, doprovázelo ho několik mužů. Skupina nesla peníze svěřené jim několika sbory, z nichž každý mohl poskytnout muže, aby Pavla doprovázeli. (Sk 20:3, 4; Ř 15:25, 26) Tak velký doprovod mohl být potřebný kvůli bezpečnosti, protože lupiči představovali hrozbu pro bezpečnou cestu. (2Ko 11:26) Protože schválení muži měli spolu s Pavlem doručit sebrané prostředky, nebyl by důvod podezřívat tyto muže ze zneužití peněz. Ti, kdo přispívali, mohli mít jistotu, že peníze budou použity správně.​—2Ko 8:20.

Makedonie: Viz Slovníček, „Makedonie“; Příloha B13.

jestliže Jehova dovolí: Tento výraz a podobné výrazy používané v křesťanských řeckých písmech zdůrazňují potřebu brát v úvahu Boží vůli, když něco děláme nebo plánujeme udělat.​—Heb 6:3; Jak 4:15; viz studijní poznámku k 1Ko 4:19; pro použití Božího jména v této frázi viz Dodatek C3 úvod; 1Ko 16:7.

Zůstávám v Efezu: Tato Pavlova slova jsou silným důkazem, že tento dopis napsal během svého pobytu v Efezu. Nepřímý důkaz podporující stejný závěr najdeme v 1Ko 16:19, kde Pavel ke svým pozdravům připojuje pozdravy Akvily a Prisky (Priscilly). Podle Sk 18:18, 19 se tento pár přestěhoval z Korintu do Efezu.

svátek Letnic: Viz Slovníček, „Letnice“, a Příloha B15.

velké dveře vedoucí k činnosti: Toto je jeden ze tří případů, kdy Pavel používá výraz „dveře“ v obrazném smyslu. (2K 2:12; Kol 4:3; viz studijní poznámku ke Sk 14:27.) Pavlova činnost v Efezu měla dopad na kazatelské úsilí v celém regionu. Strávil v Efezu asi tři roky (kolem let 52–55 n. l.) a jedním z výsledků bylo, že se dobrá zpráva o Království rozšířila po celé římské provincii Asie. (Sk 19:10, 26; viz Slovníček, „Asie“.) Města Kolosy, Laodicea a Hierapolis, která ležela ve vnitrozemí od Efezu, slyšela dobrou zprávu, i když je Pavel zřejmě osobně nenavštívil. Možná poslal Epafra, aby tam otevřel kazatelské dílo. (Kol 4:12, 13) Zdá se pravděpodobné, že dobrá zpráva během této doby velké činnosti dosáhla také měst Filadelfie, Thyatiry a Sard.

dílo Jehovovo: Pavel zde odkazuje na dílo neboli službu, kterou Bůh svěřil jemu a Timoteovi. Jak Pavel zmiňuje v 1Ko 3:9, křesťané mají výsadu být „Božími spolupracovníky“.​—Pro použití Božího jména v tomto výrazu viz Příloha C3 úvod; 1Ko 16:10.

Pokud jde o našeho bratra Apolla: Zdá se, že Apollos musel být v Efezu nebo jeho blízkosti, kde Pavel napsal 1. Korinťanům. Apollos dříve kázal v Korintu (Sk 18:24–19:1a) a Korinťané si ho velmi vážili. Ačkoli ho Pavel vyzval, aby navštívil sbor v Korintu, Apollos v té době neměl v úmyslu tam jít. Možná se obával, že by tím ještě více rozdmýchal rozdělení ve sboru (1K 1:10-12), nebo měl ještě práci tam, kde byl. Každopádně Pavlova stručná zmínka o „našem bratru Apollovi“ ukazuje, že tito dva horliví misionáři nedovolili, aby frakce v korintském sboru narušily jejich jednotu, jak někteří biblickí komentátoři naznačují.​—1K 3:4-9, 21-23; 4:6, 7.

s bratry: Někteří se domnívají, že „bratři“ mohou odkazovat na Štěpána, Fortunáta a Achaika, kteří navštívili Pavla v Efezu (1K 16:17, 18) a kteří možná poté doručili tento dopis do Korintu.

jednejte mužně: Nebo „buďte odvážní“. Použitý řecký výraz (an·driʹzo·mai) je sloveso odvozené od podstatného jména a·nerʹ, které znamená „muž; samec“. Ačkoli doslova znamená „chovat se jako muž“, hlavní myšlenkou je být statečný nebo odvážný, jak je překládáno v mnoha verzích. Pavel napsal tato slova všem v sboru, takže i ženy měly projevovat takovou odvahu. Ačkoli zde Pavel povzbuzuje křesťany, aby projevovali mužnou odvahu, také popisuje sebe a své společníky jako „mírné“ a jednající jako „kojící matka“. (1Te 2:7) Řecké sloveso an·driʹzo·mai se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze zde, ale v Septuagintě je použito více než 20krát k překladu synonymních hebrejských výrazů, které znamenají „buď odvážný; buď silný“. Například je použito třikrát v 5Mo 31:6, 7, 23, kde Mojžíš přikázal lidu a Jozuovi, aby „byli odvážní“. Také je použito třikrát v Joz 1:6, 7, 9, kde Jehova řekl Jozuovi, aby byl „silný“.

vybízím: Nebo „prosím.“​—Pro rozbor řeckého slova pa·ra·ka·leʹo použitého zde viz studijní poznámku k Římanům 12:8.

Achaia: Viz studijní poznámku ke Skutkům 18:12.

přítomnost: Zde Pavel používá řecké slovo pa·rou·siʹa v souvislosti se třemi svými spolupracovníky, kteří byli s ním. Stejný význam má toto slovo ještě pětkrát v křesťanských řeckých písmech. (2K 7:6, 7; 10:10; Fp 1:26; 2:12) Tento termín se také používá ve spojení s neviditelnou přítomností Ježíše Krista. (Mt 24:3; 1K 15:23) Slovo pa·rou·siʹa, neboli „přítomnost“, může odkazovat na neviditelnou přítomnost, jak ukazuje židovský historik Josephus, který píše řecky, když popisuje Boží pa·rou·siʹa u hory Sinaj. Boží neviditelná přítomnost byla patrná díky hromům a bleskům. (Židovské starožitnosti, III, 80 [v, 2]) Pavel používá příbuzné sloveso paʹrei·mi („být přítomen“), když mluví o tom, že je „přítomen duchem“, ale „nepřítomen tělem“. (1K 5:3) Ačkoli mnoho překladů tento termín překládá jako „příchod“ nebo „přijetí“, překlad „přítomnost“ je podložen způsobem, jakým ho Pavel používá v Fp 2:12, kde popisuje svou „přítomnost“ v protikladu ke své „nepřítomnosti“.​—Viz studijní poznámku k 1K 15:23.

Sborům v Asii: To znamená v římské provincii Asii. (Viz Slovníček, „Asie.“) Sk 19:10 uvádí, že během Pavlova pobytu v Efezu „všichni obyvatelé provincie Asie slyšeli slovo Páně.“ V době, kdy Pavel psal 1. Korinťanům (kolem roku 55 n. l.), během svého pobytu v Efezu, měl pravděpodobně na mysli sbory v Kolosách, Laodiceji a Hierapoli. (Kol 4:12-16) Kromě toho mohly být v té době již založeny i další sbory zmíněné v knize Zjevení, včetně těch ve Smyrně, Pergamu, Sardách, Thyatirech a Filadelfii, a mohly být zahrnuty do těchto pozdravů.​—Zj 1:4, 11.

Akvila a Priska: Viz studijní poznámka ke Sk 18:2.

sbor, který je v jejich domě: Věřící v prvním století se často scházeli v soukromých domech. (Ří 16:3, 5; Kol 4:15; Fm 2) Řecké slovo pro „sbor“ (ek·kle·siʹa) označuje skupinu lidí shromážděných ke společnému účelu. (1K 12:28; 2K 1:1) Některé Bible používají slovo „církev“ k překladu řeckého slova ek·kle·siʹa v tomto a dalších verších. Protože si však mnoho lidí pod pojmem církev představuje spíše budovu určenou k náboženským obřadům než skupinu lidí zapojených do uctívání, je překlad „sbor“ přesnější.

svatý polibek: Viz studijní poznámku k Římanům 16:16.

vlastní rukou: Viz studijní poznámku k 1Ko 1:1.

Přijď, Pane náš!: Pavel zde používá aramejský výraz přepisovaný do řečtiny jako Ma·raʹna tha. Podobně jako jiné semitské výrazy, například „Amen“ a „Haleluja“, byl zřejmě křesťanskému sboru znám, takže ho Pavel mohl použít bez dalšího vysvětlení. Vyjadřuje přání podobné závěrečným slovům v Zj 22:20, kde apoštol Jan zvolal: „Amen! Přijď, Pane Ježíši.“ Podle některých učenců by měl být aramejský výraz přepsán jako Ma·ranʹ a·thaʹ, což by znamenalo „Náš Pán přichází“ nebo „Náš Pán přišel“.