Jan 21

Děti: Nebo „Dětičky“. Řecké slovo pai·diʹon (zdrobnělina slova pais, „dítě“) je láskyplné oslovení, které může naznačovat otcovský zájem. Tady je použité jako srdečný projev přátelství.

něco k jídlu: Nebo „nějakou rybu“. Řecké slovo pro·sphaʹgi·on se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje jen tady. V nebiblických textech označuje něco, co se dá jíst s chlebem. V tomto kontextu, kdy se Ježíš ptá skupiny rybářů „máte něco k jídlu?“, je zřejmé, že jde o ryby.

Učedník, kterého Ježíš miloval: Tedy ten, kterého Ježíš miloval zvlášť. Je to čtvrtý z pěti výskytů, kde se mluví o určitém učedníkovi, „kterého Ježíš [nebo „on“] miloval“ nebo „ke kterému měl Ježíš náklonnost“. (Jan 13:23; 19:26; 20:2; 21:7, 20) Obecně se má za to, že tímto učedníkem byl apoštol Jan, syn Zebedeův a bratr Jakuba. (Mt 4:21; Mr 1:19; Lk 5:10; Jan 21:2) Důvody pro toto ztotožnění jsou uvedeny ve studijních poznámkách k Jan 13:23 a Jan 21:20.

nahý: Nebo „nalehko oblečený“. Řecké slovo gy·mnosʹ může mít význam „nalehko oblečený; jen ve spodním oděvu“. (Jk 2:15, pozn. pod čarou; viz studijní poznámku k Mt 25:36)

asi 90 metrů: Asi 90 m. Doslova „asi 200 loktů“. Řecké slovo peʹkhys (přeložené jako „loket/lokty“ v Mt 6:27; Lk 12:25; Zj 21:17) označuje krátkou délkovou míru, která zhruba odpovídá vzdálenosti od lokte ke špičce prostředníku. Izraelité běžně používali loket dlouhý asi 44,5 cm. — Viz Slovníček „Loket“ a Dodatek B14.

Ježíš se zeptal Šimona Petra: Tento rozhovor mezi Ježíšem a Petrem se odehrál krátce poté, co Petr Ježíše třikrát zapřel. Ježíš mu položil tři pronikavé otázky ohledně jeho citů k němu, až „Petr se zarmoutil“. (Jan 21:17) Janův záznam v Jan 21:15-17 používá dvě různá řecká slovesa: a·ga·paʹo, přeložené jako milovat, a phi·leʹo, přeložené jako mít náklonnost. Dvakrát se Ježíš Petra zeptal: „Máš mě radši?“ A Petr pokaždé upřímně potvrdil, že Ježíše „miluji“ (má k němu náklonnost). Nakonec se Ježíš zeptal: „Máš ke mně náklonnost?“ Petr znovu potvrdil, že ano. Pokaždé, když Petr svou lásku vyjádřil, Ježíš zdůraznil, že tato láska a náklonnost by ho měla motivovat, aby sytíl a „pásl“ Ježíšovy učedníky po duchovní stránce, kteří jsou tady označeni jako jeho beránky neboli „ovečky“. (Jan 21:16, 17; 1Pe 5:1-3) Ježíš dovolil Petrovi, aby svou lásku potvrdil třikrát, a potom mu svěřil odpovědnost starat se o ovce. Tím Ježíš rozptýlil jakékoli pochybnosti o tom, že Petrovi jeho trojí zapření odpustil.

Jana: Podle některých starověkých rukopisů je otec apoštola Petra na tomto místě nazván Jan. V jiných starověkých rukopisech je nazván Jona. V Mt 16:17 Ježíš Petra oslovuje „Šimone, synu Jonášův“. (Viz studijní poznámku k Mt 16:17.) Podle některých badatelů mohou být řecké podoby jmen Jan a Jona(š) jen odlišným zápisem téhož hebrejského jména.

máš mě radši než tyto?: Z gramatického hlediska se výraz „než tyto“ dá chápat více způsoby. Někteří badatelé upřednostňují význam „miluješ mě víc než tyto ostatní učedníky?“ nebo „miluješ mě víc, než mě milují tito učedníci?“ Pravděpodobnější význam ale je „miluješ mě víc než tyto věci?“, tedy víc než ryby, které chytili, nebo než věci spojené s rybářským podnikáním. Celková myšlenka verše pak zřejmě je: ‚Miluješ mě víc než hmotné věci nebo zájmy? Jestli ano, syť mé beránky.‘ Tato otázka byla na místě vzhledem k Petrovu dřívějšímu jednání. I když Petr patřil k Ježíšovým prvním učedníkům (Jan 1:35-42), nezačal ho hned následovat na plný úvazek. Místo toho se vrátil k rybaření. O několik měsíců později Ježíš Petra povolal od tohoto výnosného podnikání, aby se stal „rybářem lidí“. (Mt 4:18-20; Lk 5:1-11) Krátce po Ježíšově smrti Petr oznámil, že jde rybařit, a přidali se k němu i další apoštolové. (Jan 21:2, 3) Je tedy pravděpodobné, že Ježíš tady Petrovi důrazně připomíná, že se musí rozhodnout: Dá ve svém životě na první místo kariéru v rybářském podnikání, kterou představují ryby navršené před nimi, nebo bude upřednostňovat práci spočívající v duchovním sycení Ježíšových beránků, tedy jeho následovníků? (Jan 21:4-8).

máš mě rád“ . . . „tě miluji: Viz studijní poznámku k Jan 21:15.

ovečky: Řecké slovo pro·baʹti·on, které je tady a v 17. verši přeloženo jako „ovečky“, je zdrobnělina řeckého slova pro „ovce“. V Křesťanských řeckých písmech se zdrobněliny často používají, aby vyjádřily náklonnost a důvěrný vztah.—Viz Slovníček „Zdrobnělina“.

potřetí: Petr svého Pána třikrát zapřel; Ježíš mu teď dal příležitost, aby třikrát potvrdil své city. Když to Petr udělal, Ježíš mu řekl, aby tuhle lásku a náklonnost projevoval tím, že bude dávat posvátnou službu před všechno ostatní. Spolu s dalšími zodpovědnými bratry bude Petr sytit, posilovat a pást Kristovo stádo věrných následovníků. Ti byli pomazaní, ale přesto potřebovali být duchovně syceni. (Lk 22:32).

učedník, kterého Ježíš miloval: Tedy ten, kterého Ježíš miloval zvlášť. Je to poslední z pěti výskytů, kde se mluví o určitém učedníkovi „kterého Ježíš [nebo „on“] miloval“ nebo „ke kterému měl Ježíš náklonnost“. (Jan 13:23; 19:26; 20:2; 21:7, 20) Obecně se má za to, že tímto učedníkem byl apoštol Jan, syn Zebedeův a bratr Jakuba. (Mt 4:21; Mr 1:19; Lk 5:10; Jan 21:2) Jak ukazuje kontext Jan 21:20-24, „učedník, kterého Ježíš miloval“, byl také „učedník, který . . . napsal tyto věci“, tedy pisatel Janova evangelia. (Viz studijní poznámky k Jan Titul; 1:6; 13:23).

ten, který se při večeři naklonil dozadu na jeho hruď: Viz studijní poznámka k Jan 13:23.

dokud nepřijdu: Tato slova mohla u ostatních apoštolů vyvolat dojem, že apoštol Jan je přežije. Ve skutečnosti pak věrně sloužil ještě téměř dalších 70 let a pravděpodobně byl posledním apoštolem, který zemřel. Výraz „dokud nepřijdu“ mohl Ježíšovým učedníkům také připomenout jeho zmínku o tom, že „Syn člověka přichází ve svém Království“. (Mt 16:28) V jistém smyslu Jan skutečně zůstal, dokud Ježíš nepřišel. Ke konci Janova života, když byl ve vyhnanství na ostrově Patmos, dostal Zjevení se všemi jeho úžasnými prorockými znameními událostí, které se měly odehrát během „Pánova dne“, kdy Ježíš přijde s královskou mocí. Jana tyto velkolepé vize tak hluboce zasáhly, že když Ježíš řekl: „Ano, přicházím rychle“, Jan zvolal: „Amen! Přijď, Pane Ježíši.“ (Zj 1:1, 9, 10; 22:20).

mnoho dalších věcí, které Ježíš udělal: Jan s použitím nadsázky napsal, že by na celém světě nebylo dost místa pro všechny svitky (tehdy používaná knižní forma), které by byly potřeba k zaznamenání každého detailu o Ježíšově životě a službě. Řecký výraz, který Jan použil pro „svět“ (koʹsmos), mohl být chápán v širokém smyslu jako celá lidská společnost (včetně tehdejších knihoven), i když se v mimobiblické řečtině někdy používal pro celý vesmír, tedy pro největší myslitelný prostor. (Srovnej studijní poznámku ke Sk 17:24.) Jan tím chtěl říct, že by se dalo napsat mnohem víc, ale to, co je v Janově „svitku“ a v ostatních inspirovaných Písmech, úplně stačí k tomu, aby bylo nade vši pochybnost prokázáno, že „Ježíš je Kristus, Boží Syn“. (Jan 20:30, 31) Janův poměrně stručný písemný záznam vykresluje krásný obraz Božího Syna.