Matouš 25

deseti pannám . . . naproti ženichovi: V biblických dobách byla důležitou součástí svatebního obřadu slavnostní procesí, které přivedlo nevěstu z domu jejího otce do domu ženicha nebo do domu ženichova otce. Ženich, oblečený do svého nejlepšího oděvu a doprovázený svými přáteli, vyšel večer ze svého domu k domu rodičů nevěsty. Odtud se pak dvojice za doprovodu hudebníků a zpěváků a obvykle i lidí nesoucích lampy vydala směrem k ženichovu domu. Lidé podél trasy projevovali o procesí velký zájem. (Iz 62:5; Jer 7:34; 16:9) Zdá se, že mezi těmi, kdo se k procesí připojovali, byly i mladé ženy nesoucí lampy. Protože nebylo nutné spěchat, mohlo se procesí zpozdit, takže někteří, kdo čekali po cestě, začali dřímat a usnuli. Dlouhé čekání mohlo vyžadovat, aby se do lamp nesených v procesí dolil olej. Zpěv a jásot bylo slyšet na poměrně velkou vzdálenost. Potom, když ženich a jeho doprovod vešli do domu a zavřeli dveře, bylo už pro opozdilé hosty pozdě, aby vešli. (Mt 25:5-12; viz studijní poznámku k Mt 1:20).

rozvážných: Nebo „moudrých“. (Viz studijní poznámku k Mt 24:45).

přichystaly si lampy: Zřejmě jde o to, co bylo potřeba udělat, aby si lampy „přichystaly“ – mimo jiné zastřihnout knoty a dolít olej, aby lampy jasně svítily.

buďte bdělí: Dosl. „Zůstaňte vzhůru.“ Tato výzva, abyste zůstali duchovně bdělí, je základním poselstvím podobenství o deseti pannách. (Viz studijní poznámky k Mt 24:42; 26:38).

talenty: Řecký talent nebyl mince, ale jednotka hmotnosti a peněz. Jeden řecký stříbrný talent se rovnal 20,4 kg (654 oz t) a měl hodnotu přibližně 6 000 drachem neboli římských denárů. To odpovídalo asi 20 letům mzdy běžného dělníka. (Viz Dodatek B14).

peníze: Dosl. „stříbro“, tedy stříbro používané jako peníze. (V tomto verši: „…zakopal peníze svého pána do země.“)

schoval tvůj talent v zemi: O tom, že se to tak dělalo, svědčí velké množství cenností a mincí, které v biblických zemích vykopali jak archeologové, tak i zemědělci.

bankéřů . . . úrokem: V prvním století n. l. byli v Izraeli a okolních zemích běžní peněžní půjčovatelé neboli bankéři. Zákon Izraelitům zakazoval vybírat úrok z půjček, které poskytli potřebným spoluvěřícím Židům (2Mo 22:25), ale u půjček cizincům byl úrok výslovně povolen, pravděpodobně v souvislosti s obchodními podniky (5Mo 23:20). V Ježíšově době bylo zjevně obvyklé dostat „zpátky i s úrokem“ peníze, které člověk u takových peněžních půjčovatelů uložil.

skřípat zuby: Viz studijní poznámku k Mt 8:12.

Syn člověka: Viz studijní poznámku k Mt 8:20.

přijde: Viz studijní poznámku k Mt 24:30.

jako pastýř odděluje ovce od kozlů: Ježíš tady odkazuje na situaci, kterou jeho posluchači dobře znali. V biblických dobách se pastýři starali o smíšená stáda. (1Mo 30:32, 33; 1Mo 31:38) Ovce a kozy se na Blízkém východě běžně pásly společně a pastýř dokázal oba druhy zvířat snadno rozeznat, když je chtěl oddělit. K takovému oddělení mohlo docházet z různých důvodů. Například kvůli pastvě, chovu, dojení, stříhání, porážce nebo i proto, aby se zvířata v noci semkla a zahřála. Ať už to bylo jakkoli, tohle přirovnání výstižně popisuje jasné oddělení, ke kterému dojde, až „Syn člověka přijde ve své slávě“. (Mt 25:31).

po své pravici . . . po své levici: V některých souvislostech obě pozice vyjadřují čest a autoritu (Mt 20:21, 23), ale místo největší cti je vždycky po pravici (Ža 110:1; Sk 7:55, 56; Ří 8:34). Tady a také v Mt 25:34, 41 je ale jasný kontrast mezi místem přízně po pravici Krále a místem nepřízně po jeho levici. (Srovnej Ka 10:2, pozn. pod čarou.)

kozly: I když Ježíš mluví o lidech, kteří nepodporují jeho duchovní bratry, nemusí v tomhle znázornění používat „kozly“ kvůli nějaké negativní vlastnosti, kterou tato zvířata projevují. Je pravda, že kozy bývají nezávislejší a někdy i tvrdohlavější než ovce, ale pro Židy to přesto byla čistá zvířata a mohla se použít místo ovcí na pesachové jídlo. (2Mo 12:5; 5Mo 14:4) Kromě toho Mojžíšův zákon vyžadoval, aby se při každoročním Dni smíření použila krev kozla k usmíření za hříchy Izraele. (3Mo 16:7-27) Zdá se, že Ježíš tady kozy jednoduše používá k tomu, aby znázornil jednu skupinu lidí, a ovce k tomu, aby znázornil jinou skupinu. (Mt 25:32)

přijměte jako dědictví: Základní význam řeckého slovesa je, že dědic dostane něco jako své právo, často na základě vztahu, například když syn dostane dědictví od svého otce. (Ga 4:30) Tady se ale, stejně jako ve většině výskytů v Křesťanských řeckých písmech, tento výraz používá v širším smyslu: jde o to, že člověk něco dostane od Boha jako odměnu. (Mt 19:29; 1Ko 6:9).

Království: V Bibli se výraz „království“ používá několika různými způsoby, mimo jiné ve významu „území nebo země, které vládne král“, „královská moc“, „říše“ a také „být pod vládou krále“. Tady je zjevně použit ve smyslu, že lidé dostanou užitek a požehnání z toho, že jim vládne Boží Království, a budou se těšit ze života v jeho oblasti.

od založení světa: Řecké slovo přeložené jako „založení“ je v Heb 11:11 přeloženo jako „počít“ a je tam použito ve spojení s „potomkem“. Tady, ve výrazu „založení světa“, zřejmě odkazuje na početí a narození dětí, které se narodily Adamovi a Evě. Ježíš dává „založení světa“ do souvislosti s Abelem, který byl zjevně prvním vykoupitelným člověkem ze světa lidstva, jehož jméno bylo zapsáno do svitku života „od založení světa“. (Lk 11:50, 51; Zj 17:8).

nahý: Nebo „nedostatečně oblečený“. Řecké slovo gy·mnosʹ může mít význam „lehce oblečený; jen ve spodním oděvu“. — Jk 2:15, pozn.

Ujišťuji vás: Viz studijní poznámku k Mt 5:18.

bratrů: Množné číslo řeckého slova pro „bratr“ se může vztahovat jak na muže, tak na ženy.

zničení: Tedy od života. Řecké slovo koʹla·sis se používá ve významu „prořezávání“ nebo „odřezávání“ zbytečných větví ze stromů. Toto „věčné zničení“ by bylo „věčné“, protože by člověk byl od života odříznut bez naděje na vzkříšení.