2. Korinťanům 4

tato služba: Tedy služba, kterou vykonávali „služebníci nové smlouvy“ zmínění v 2Ko 3:6. (Viz studijní poznámku.) Prostřednictvím této služby, kterou Pavel nazývá „poklad“, se dává jasně najevo pravda. (2Ko 4:2, 7).

nevzdáváme se: Nebo „neztrácíme odvahu (nenecháme se odradit)“. V tomto kontextu ten výraz naznačuje, že Pavel a jeho společníci odmítali dopustit, aby se unavili a ztratili nadšení při vykonávání své „služby“.

nepřekrucujeme Boží slovo: V Křesťanských řeckých písmech se řecké sloveso přeložené jako „nepřekrucujeme“ vyskytuje jen tady. Příbuzné podstatné jméno je ale přeloženo jako „podvod“ v Ří 1:29 a 1Te 2:3 a jako „lest“ v 2Ko 12:16. Základní myšlenka vyjádření „nepřekrucujeme Boží slovo“ je, že by někdo Boží poselství kazil, překrucoval nebo falšoval. Může v tom být i myšlenka, že se Boží poselství mísí s něčím cizím nebo méně hodnotným, například s lidskými filozofiemi nebo osobními názory. Pavel by Boží slovo „nepřekrucoval“ tak, že by čistou pravdu z Božího slova míchal s názory Židů a Řeků, které vyučoval, jen aby jim to víc vyhovovalo. Odmítal pravdu ředit, aby byla přijatelnější pro svět, jehož moudrost je pro Boha pošetilostí. (1Ko 1:21; viz studijní poznámku k 2Ko 2:17).

bůh tohoto systému: Satan je „bůh“, o kterém se tady mluví. Je to jasně vidět z toho, co se ve verši říká dál: „…bůh tohoto systému zaslepil mysl nevěřících“. Ježíš Satana nazval „vládcem tohoto světa“ a řekl, že bude „vyvržen“. (Jan 12:31) Ježíšovo prohlášení a také to, že je Satan označen jako „bůh tohoto systému [nebo „tohoto věku“]“, ukazuje, že jeho postavení je jen dočasné. — Srovnej Zj 12:12.

tento systém: Základní význam řeckého slova ai·ón je „věk“. Může označovat stav věcí nebo rysy, které jsou typické pro určité časové období, epochu či věk. (Viz Slovníček, „Systém(y) věcí“.) Protože „tento systém“ je Satanova říše, vtiskl mu svou podobu, dal mu určité charakteristické rysy a typického ducha. (Ef 2:1, 2).

mysl: Nebo „duševní schopnosti“. Řecké slovo noʹe·ma je přeloženo jako „mysl“ v 2Ko 3:14 a 2Ko 11:3, jako „myšlenka“ v 2Ko 10:5 a jako „duševní schopnosti [nebo „mysl; myšlenky“, pozn.]“ ve Fil 4:7. (Viz studijní poznámku k 2Ko 2:11).

slavná dobrá zpráva o Kristu: Dobrá zpráva se dá právem nazvat „slavná“ vzhledem k tomu, co obsahuje. Tato zpráva popisuje úžasný vývoj Božího svatého tajemství v souvislosti s Kristem (Kol 1:27), úlohu jeho spoluvládců v Království (1Te 2:12; Zj 1:6) i nádhernou budoucnost, kterou Bůh slíbil celému lidstvu (Zj 21:3, 4). Tuto řeckou frázi je také možné přeložit jako „dobrá zpráva o slávě Krista“.

Ať ze tmy zazáří světlo: Nebo „Světlo zazáří“. Pavel tady naráží na 1Mo 1:3. Jehova Bůh je Zdrojem jak doslovného (fyzického), tak duchovního světla.

slavným poznáním Boha: V Bibli se slovesa v původních jazycích překládána jako „znát“ a odpovídající podstatná jména „poznání“ často nevztahují jen na znalost faktů nebo na to, že má člověk nějaké informace. Můžou také vyjadřovat myšlenku, že někoho osobně známe, uznáváme jeho postavení a posloucháme ho. (Viz studijní poznámku k Jan 17:3.) V kontextu 2Ko 4:6 je „poznání Boha“ spojeno s duchovním světlem, které Bůh dává svým služebníkům prostřednictvím Krista. Boží poznání se dá nazvat „slavné“, protože se týká Boží slavné osobnosti a vlastností. Řecký výraz přeložený jako „slavným poznáním Boha“ se dá přeložit i jako „poznáním Boží slávy“, čímž se zdůrazňuje, že středem tohoto poznání je Boží sláva. Podobný obrat je v Hab 2:14, kde se říká: „Země bude naplněna poznáním Jehovovy slávy.“

skrze Kristův obličej: Nebo „odrážející se v Kristově obličeji“. Pavel tady používá slovo „obličej“ v souvislosti s myšlenkou z 2Ko 3:7, 12, 13 o slávě, kterou odrážel Mojžíšův obličej.

poklad … v hliněných nádobách: Nebo „poklad v hliněných džbánech“. Písmo často přirovnává lidi k hliněným nádobám. (Job 10:9; Ža 31:12) V Pavlově době se poblíž starověkých přístavů nebo tržišť nacházely hromady rozbitých nádob. Tyto nádoby se používaly k přepravě potravin nebo tekutin – vína, obilí, oleje – a dokonce i stříbrných a zlatých mincí. Často se stávalo, že se nádoby rozbily, nebo se vyhodily, jakmile byl cennější obsah doručen. I když byly hliněné nádoby levné, byly užitečné k tomu, aby se cenné zboží dostalo na místo určení. Takové nádoby se také používaly k uchovávání důležitých věcí. (Jer 32:13-15) Jedním příkladem jsou svitky od Mrtvého moře, které se zachovaly v džbánech v oblasti Qumránu. „Poklad“, o kterém Pavel v tomto přirovnání mluví, je Bohem svěřené pověření neboli služba – kázat životodárné poselství o Božím Království. (Mt 13:44; 2Ko 4:1, 2, 5) Hliněné nádoby představují křehké lidi, kterým Jehova tento poklad svěřil. I když jsou to obyčejní lidé a jejich nedokonalé tělo má svá omezení, Bůh je používá, aby se „poklad“ dostal na místo určení.

mimořádná síla: Pavel tady používá řecké slovo hy·per·bo·leʹ, aby popsal sílu, která je „mimo to, co je normální“ – mimořádnou sílu, jakou může dát jedině Bůh. (Viz studijní poznámka k 2Ko 12:7).

hrozbu smrti jako Ježíš: Nebo „usmrcování Ježíše“. Pavel tím říká, že on a jeho spolupracovníci byli neustále vystaveni nebezpečí, že budou usmrceni, a také takovému druhu utrpení, jaké zažil Ježíš.

stále vystavováni smrti: Nebo „vydáváni smrti“. V tomto kontextu tenhle výraz znamená „být v neustálém nebezpečí smrti“ nebo „být neustále vystaven hrozbě smrti“. Řecké sloveso použité v tomto spojení, které se často překládá jako „předat“ nebo „vydat“, je stejné sloveso, které se několikrát používá k popisu toho, jak byl Ježíš „vydán“ židovským autoritám. (Mt 20:18; 26:2; Mr 10:33; Lk 18:32).

Věřil jsem: Obrázek stránky z rukopisu, na které tento úsek začíná slovy „Věřil jsem“ v 2Ko 4:13 a končí v 2Ko 5:1, je k vidění v Dodatku A3. (Samotná stránka rukopisu obsahuje 2Ko 4:13–5:4.) Tento papyrový rukopis se označuje jako P⁴⁶ a často se datuje přibližně do roku 200 n. l. Je to nejstarší známá rukopisná sbírka Pavlových dopisů. Tato sbírka obsahuje devět jeho dopisů, včetně téměř celého 1. a 2. dopisu Korinťanům. Pokud je datování tohoto kodexu správné, znamenalo by to, že byl napsán jen asi 150 let poté, co Pavel své dopisy původně sepsal.

Věřil jsem, a proto jsem mluvil: Pavel tady cituje Ža 116:10 podle Septuaginty (115:1, LXX).

Náš vnější člověk: Pavel tady mluví o křesťanově fyzickém těle, které „chátrá“. Toto tělesné zhoršování může zahrnovat slabost způsobenou nemocí, postižením a stářím, ale také špatným zacházením nebo jinými těžkostmi.

náš vnitřní člověk se … obnovuje: Pavel zdůrazňuje, že i když vnější člověk „chátrá“, Jehova své služebníky neustále obnovuje, tedy dává jim novou duchovní sílu, „den za dnem“. (Ža 92:12-14) „Náš vnitřní člověk“ se vztahuje na naši vnitřní duchovní stránku, osobnost a sílu. Tento výraz souvisí s „novou osobností“, kterou si křesťané oblékají. (Kol 3:9, 10) Pavel křesťany povzbuzuje, aby zaměřovali pozornost na „věci, které nejsou vidět“, na Boží velkolepý slib budoucí odměny. (Viz studijní poznámku k 2Ko 4:18).

utrpení: Řecké slovo, které je tady použité, thliʹpsis, se v tomto kontextu dá přeložit také jako „zkoušky; strádání; soužení; potíže“. (Viz studijní poznámku k 2Ko 1:4).

se nezaměřujeme na to, co je vidět, ale na to, co není vidět: Křesťané v Korintu vykonávali svou službu uprostřed velkých těžkostí. (2Ko 4:8, 9, 16) Pavel je proto povzbuzuje, aby nedovolili, aby jim takové problémy a pronásledování (to, co je vidět) zatemnily výhled na slavnou odměnu, která je čeká (to, co není vidět). Výraz „se nezaměřujeme“ překládá řecké slovo (sko·peʹo), které znamená „věnovat pečlivou pozornost; stále o něčem přemýšlet; upnout na něco pozornost“. Když se řídili Ježíšovým příkladem a měli „se nezaměřujeme“ na šťastný výsledek křesťanské dráhy, mohli si každý den obnovovat odhodlání vytrvat ve věrné službě. (Heb 12:1-3).