2. Korinťanům 12

člověka: Pavel nejmenuje muže, který dostal toto nadpřirozené vidění, ale souvislosti silně naznačují, že mluví o sobě. Když obhajuje svou způsobilost být apoštolem proti útokům odpůrců, jako byli „nadmíru vynikající apoštolové“ (2Ko 11:5, 23), uvádí jako důkaz „nadpřirozená vidění a zjevení od Pána“, která dostal (2Ko 12:1). Protože Bible nemluví o nikom jiném, kdo by měl takovou zkušenost, je logické, že tím „člověkem“ je Pavel.

třetího nebe: V Písmu může „nebe“ označovat fyzická nebesa nebo duchovní nebesa, místo, kde žije Jehova a jeho andělé. (1Mo 11:4; Iz 63:15) Toto slovo ale může označovat i vládu, ať už lidskou, nebo Boží. (Iz 14:12; Da 4:25, 26) Pavel tady zřejmě popisuje zjevení něčeho budoucího, které dostal prostřednictvím vidění. (2Ko 12:1) Někdy Písmo opakuje věci třikrát, aby jim dodalo důraz nebo sílu. (Iz 6:3; Ez 21:27; Zj 4:8) Zdá se tedy, že „třetí nebe“, které Pavel viděl, byla konečná vláda — Boží mesiášské Království, nebeská vláda složená z Ježíše Krista a jeho 144 000 spoluvládců. (Iz 65:17; 66:22; 2Pe 3:13; Zj 14:1-5).

ráj: Řecké slovo pa·raʹdei·sos se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje třikrát. (Lk 23:43, viz studijní poznámku; 2Ko 12:4; Zj 2:7) Podobná slova se nacházejí jak v hebrejštině (par·desʹ v Ne 2:8; Ka 2:5; Pís 4:13), tak v perštině (pairidaeza). Všechna tři slova v podstatě vyjadřují myšlenku krásného parku nebo zahrady podobné parku. Slovo „ráj“ může v tomto kontextu znamenat různé věci. (Viz studijní poznámku k 2Ko 12:2.) Pavel možná mluvil o (1) doslovném pozemském ráji, který teprve přijde, (2) duchovním stavu, z něhož se Boží lid bude těšit v novém světě, nebo (3) o podmínkách v nebi. V Pavlově době nebylo dovoleno o takových věcech mluvit, protože ještě nenastal Boží čas odhalit podrobnosti o tom, jak se bude uskutečňovat Boží záměr.

takovým člověkem: Nebo případně „takovou věcí“, tedy takovým zážitkem. (Viz studijní poznámku k 2Ko 12:2).

mimořádná: Pavel používá řecké slovo hy·per·bo·leʹ, aby popsal „mimořádný“ neboli převyšující charakter zjevení, která dostal. (Viz studijní poznámku k 2Ko 12:2.) Toto řecké slovo se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje osmkrát a ve všech případech je v Pavlových spisech. Podle kontextu se překládá různě. Například v 2Ko 4:7 popisuje „moc přesahující to, co je normální“, a v 2Ko 1:8 „extrémní“ tlak, který doléhal na Pavla a jeho společníky.

osten v těle: Pavel tady používá metaforu, aby popsal dlouhodobé trápení. Osten zabodnutý v těle by byl zdrojem neustálé bolesti. (Řecké slovo přeložené jako „osten“ znamená „cokoli špičatého“, například špičatý kůl, třísku nebo trn.) Pavel neupřesňuje, jestli bolest, kterou tento osten představoval, byla fyzická, nebo spíš citová. Některé výroky v Pavlových dopisech naznačují, že mohl mít problémy se zrakem, což by mu ztěžovalo cestování, psaní dopisů i výkon služby. (Ga 4:15; 6:11; viz také Sk 23:1-5.) V tomto kontextu Pavel mluví o vytrvalých útocích svých arogantních odpůrců, takže může mít na mysli stres a úzkost, které mu působili ti falešní učitelé. (Viz studijní poznámku k 2Ko 11:5.) Ať už byla příčina jeho bolesti jakákoli, Pavel ji nazývá „Satanův anděl“, což naznačuje, že Satan se snaží využít jakékoli trápení — fyzické i citové — aby Božího služebníka odradil. Pavel se na tuto zkoušku dívá pozitivně: „osten“ bere jako něco, co mu pomáhá, aby se „moc nepovyšoval“, tedy aby zůstal pokorný a mohl se líbit Bohu. (Mt 23:12).

bil do tváře: Nebo „bil“, „tloukl“. Řecké sloveso, které tu Pavel používá, může označovat doslovné údery rukou, klouby nebo pěstí. V tomto smyslu je použité v Mt 26:67, kde se píše, že římští vojáci udeřili Ježíše „pěstmi“. V 1Ko 4:11 je to slovo použité v obecnějším významu a vyjadřuje myšlenku hrubého zacházení.

Pána: Pavel tady používá řecký výraz ton Kyʹri·on („Pána“), který se v některých případech vztahuje na Jehovu a v jiných na Ježíše. V tomto případě je logické dojít k závěru, že Pavel mluví o tom, že třikrát upřímně prosil Pána Jehovu, „toho, kdo slyší modlitbu“. (Ža 65:2) Jehova je ten, ke komu se mají správně obracet všechny modlitby. (Ža 145:18;Fil 4:6) Když Jehova Pavlovi odpověděl, poukázal na „nezaslouženou laskavost“ a také na „moc“, kterou Jehova štědře dává svým služebníkům. (2Ko 12:9;Iz 40:26;Lk 24:49) Někteří upozorňují na to, že v 9. verši Pavel mluví také o „moci Krista“. To, že Pavel použil tento výraz, ale neznamená, že své tři prosby směřoval ke Kristu. Ježíš moc má, ale dostává ji od Zdroje veškeré zbožné moci, Jehovy. (Lk 5:17).

nerozumným: Viz studijní poznámku k 2Ko 11:1.

zázraky: Nebo „znamení“. (Viz studijní poznámku ke Sk 2:19).

potřetí: Pavel tady nemluví o třech skutečných návštěvách Korintu, ale o třech příležitostech, kdy byl připravený je navštívit. Byl ochotný přijet, ale potřeboval k tomu vhodné okolnosti. Jeho první návštěva se uskutečnila, když v Korintu založil sbor a zůstal tam rok a půl. (Sk 18:9-11) Podruhé je Pavel navštívit zamýšlel, ale k té návštěvě nakonec nedošlo. (2Ko 1:15, 16, 23) Důkazy naznačují, že mezi napsáním těchto dvou inspirovaných dopisů Korinťanům uplynulo jen málo času — ne dost na to, aby se taková návštěva mohla uskutečnit. Navíc je ve Skutcích zmíněná jen jedna návštěva. (Sk 18:1) Třetí zamýšlená návštěva, o které se Pavel zmiňuje tady a také v 2Ko 13:1, 2, se ale opravdu uskutečnila; Pavel Korint navštívil asi v roce 56 n. l. a odtud napsal dopis Římanům. (Sk 20:2, 3; Ří 16:1, 23; 1Ko 1:14).

dám všechno, i sám sebe, za vás: Doslova „dám všechno, i sám sebe, za vaše duše“. Výraz „za vás“ je překladem řeckého spojení „duše vás [v množném čísle]“. V tomto kontextu řecké slovo psy·kheʹ, které se tradičně překládá jako „duše“, označuje lidi, a proto je ten výraz přeložen zájmenem „vás“.—Viz Slovníček, „Duše“.

šuškání: Nebo „drby“. Řecké slovo vyjadřuje myšlenku tajného pomlouvání – šíření negativních informací nebo fám důvěrným či utajeným způsobem. V Křesťanských řeckých písmech se toto řecké slovo vyskytuje jen tady, ale příbuzné slovo, přeložené jako „šeptači“, je uvedeno v seznamu špatných praktik v Ří 1:29 (viz studijní poznámku). Odpovídající řecké sloveso ve významu „šeptat“ je navíc použito v negativním smyslu v Septuagintě v 2Sa 12:19 a Ža 41:7 (40:8, LXX).

nečistoty: Ze tří výrazů uvedených v tomto verši („nečistoty“, „sexuální nemravnosti“ a „nestoudného chování“) je „nečistota“ (řecky a·ka·thar·siʹa) nejširší pojem. Doslova se to slovo vztahuje na něco nečistého nebo špinavého. (Mt 23:27) V přeneseném významu zahrnuje nečistotu jakéhokoli druhu — v sexuálních záležitostech, v řeči, v jednání nebo v duchovních vztazích. (Srovnej 1Ko 7:14; 2Ko 6:17; 1Te 2:3.) „Nečistota“ se může týkat různých druhů špatného jednání a může mít různou míru závažnosti. (Ef 4:19) Zdůrazňuje, jak je takové špatné jednání nebo stav morálně odpudivé.—Viz Slovníček, „Nečistý“, a studijní poznámku ke Ga 5:19.

sexuální nemravnosti: V Bibli je řecké slovo por·neiʹa obecný výraz pro určité sexuální praktiky, které Bůh zakazuje. Patří sem cizoložství, pohlavní styk mezi nesezdanými lidmi, homosexuální jednání a další závažné sexuální hříchy. (Viz Slovníček a studijní poznámku ke Ga 5:19).

nestoudného chování: Nebo „nestydatého chování“. Řecké slovo a·selʹgei·a označuje jednání, které je vážným porušením Božích zákonů a které odráží nestoudný postoj nebo drzé, okázale pohrdavé jednání. (Viz Slovníček a studijní poznámku ke Ga 5:19).