2. Korinťanům 12

člověk: Pavel nejmenuje muže, který měl toto nadpřirozené vidění, ale kontext silně naznačuje, že Pavel mluví sám o sobě. Když obhajoval své kvalifikace jako apoštola proti útokům odpůrců, jako byli „mimořádní apoštolové“ (2K 11:5, 23), Pavel jako důkaz uvedl „nadpřirozená vidění a zjevení od Pána“, která obdržel (2K 12:1). Protože Bible nemluví o žádné jiné osobě, která by měla takovou zkušenost, je logické, že tímto mužem je zde Pavel.

třetí nebe: V Písmu může „nebe“ odkazovat na fyzická nebesa nebo na duchovní nebesa, místo, kde přebývá Jehova a jeho andělé. (1Mo 11:4; Iz 63:15) Slovo však může také odkazovat na vládu, ať už lidskou nebo Boží. (Iz 14:12; Da 4:25, 26) Zde Pavel zjevně popisuje zjevení něčeho budoucího, které obdržel prostřednictvím vidění. (2K 12:1) Někdy Písmo opakuje věci třikrát, aby dodalo intenzitu nebo sílu. (Iz 6:3; Ez 21:27; Zj 4:8) Zdá se tedy, že „třetí nebe“, které Pavel viděl, bylo tou nejvyšší vládou, Božím mesiášským Královstvím, nebeskou vládou složenou z Ježíše Krista a jeho 144 000 spoluvládců.​—Iz 65:17; 66:22; 2Pt 3:13; Zj 14:1-5.

ráj: Řecké slovo pa·raʹdei·sos se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje třikrát. (Lk 23:43, viz studijní poznámku; 2K 12:4; Zj 2:7) Podobná slova lze nalézt v hebrejštině (par·desʹ v Ne 2:8; Ka 2:5; Pís 4:13) i perštině (pairidaeza). Všechna tři slova vyjadřují základní představu krásného parku nebo zahrady podobné parku. Slovo „ráj“ může v tomto kontextu znamenat různé věci. (Viz studijní poznámku k 2K 12:2.) Pavel možná odkazoval na (1) doslovný pozemský Ráj, který je před námi, (2) duchovní stav, který si Boží lid užije v novém světě, nebo (3) poměry v nebi. V Pavlově době nebylo dovoleno o takových věcech mluvit, protože ještě nepřišel Boží čas, aby byly odhaleny podrobnosti ohledně naplňování Božího záměru.

takový člověk: Nebo možná „taková věc“, tedy taková zkušenost.​—Viz studijní poznámku ke 2K 12:2.

mimořádné: Pavel zde používá řecké slovo hy·per·bo·leʹ, aby popsal „mimořádný“ či výjimečný charakter zjevení, která obdržel. (Viz studijní poznámku k 2Ko 12:2.) Toto řecké slovo se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje osmkrát, vždy v Pavlových spisech. V závislosti na kontextu je překládáno různě. Například v 2Ko 4:7 popisuje „moc převyšující běžnou míru“ a v 2Ko 1:8 „nesmírný tlak“, který doléhal na Pavla a jeho spolupracovníky.

osten v těle: Pavel zde používá metaforu k popsání trvalého utrpení. Osten zabodnutý v těle by byl zdrojem neustálé bolesti. (Řecké slovo přeložené jako „osten“ znamená „cokoli špičatého“, například kůl, třísku nebo trn.) Pavel nespecifikuje, zda bolest představovaná tímto ostenem měla fyzickou či emocionální povahu. Některé jeho výroky naznačují možnost, že trpěl problémy se zrakem, což by mu ztěžovalo cestování, psaní dopisů a vykonávání jeho služby. (Ga 4:15; 6:11; viz také Sk 23:1-5.) V tomto kontextu Pavel hovořil o neustálých útocích svých arogantních odpůrců, takže mohl mít na mysli stres a úzkost, které mu tito falešní učitelé způsobovali. (Viz studijní poznámku k 2Ko 11:5.) Ať už byl zdroj jeho bolesti jakýkoli, Pavel jej nazývá andělem Satanovým, což naznačuje, že Satan se snaží využít jakékoli utrpení, ať už fyzické či emocionální, k odrazení Božího služebníka. Pavel na tuto zkoušku pohlíží pozitivně, považuje „osten“ za způsob, jak mu pomoci nevyvýšit se nadměrně, tedy zůstat pokorným, aby mohl líbit se Bohu.​—Mt 23:12.

fackování: Nebo „tlučení“. Řecké sloveso, které Pavel zde používá, může odkazovat na doslova způsobené údery rukou, klouby nebo pěstí. Tak je použito v Mt 26:67, kde se říká, že římští vojáci udeřili Ježíše „pěstmi“. V 1Ko 4:11 je toto slovo použito v obecnějším smyslu, vyjadřujícím hrubé zacházení.

Pán: Pavel zde používá řecký výraz ton Kyʹri·on (Pán), který se v některých případech vztahuje k Jehovovi a v jiných k Ježíšovi. V tomto případě je logické usuzovat, že Pavel mluví o třech vroucích prosbách adresovaných Pánu Jehovovi, „Slyšiteli modlitby“. (Ža 65:2) On je tím, ke komu by všechny modlitby měly být správně směřovány. (Ža 145:18; Fp 4:6) V odpovědi Pavlovi Jehova zmínil „nezaslouženou laskavost“ spolu s „mocí“, kterou Jehova štědře dává svým služebníkům. (2K 12:9; Iz 40:26; Lk 24:49) Někteří poukazují na to, že v verši 9 Pavel také mluví o „moci Krista“. Pavlovo použití tohoto výrazu však neznamená, že své tři prosby adresoval Kristu. Ježíš má moc, ale ta k němu přichází od Zdroj veškeré božské moci, Jehovy.​—Lk 5:17.

nerozumní: Viz studijní poznámku na 2K 11:1.

zázraky: Nebo „znamení.“​—Viz studijní poznámku ke Sk 2:19.

potřetí: Pavel zde neuvádí tři skutečné návštěvy Korintu, ale tři příležitosti, kdy byl připraven je navštívit. Byl ochoten přijet, ale potřeboval k tomu vhodné okolnosti. Jeho první návštěva se uskutečnila, když založil sbor v Korintu a zůstal tam rok a půl. (Sk 18:9-11) Podruhé Pavel zamýšlel Korinťany navštívit, ale k této návštěvě nikdy nedošlo. (2K 1:15, 16, 23) Důkazy naznačují, že mezi sepsáním dvou inspirovaných dopisů Korinťanům uběhlo jen málo času, ne dost na to, aby taková návštěva mohla proběhnout. Také v knize Skutků je zmíněna pouze jedna návštěva. (Sk 18:1) Třetí zamýšlená návštěva, o které Pavel zde mluví a také v 2K 13:1, 2, se však uskutečnila; Pavel navštívil Korint kolem roku 56 n. l. a odtud napsal knihu Římanům.​—Sk 20:2, 3; Ř 16:1, 23; 1K 1:14.

vynaložím za vás: Nebo „obětuji za vaše duše.“ Zde „vás“ je přeloženo z řeckého „duše vaše [množné číslo]“. V tomto kontextu řecké slovo psy·kheʹ, tradičně překládané jako „duše“, odkazuje na lidi, proto je výraz přeložen zájmenem „vás“.​—Viz Slovníček, „Duše“.

šeptání: Nebo „pomlouvání“. Řecké slovo vyjadřuje myšlenku tajného pomlouvání, šíření negativních informací nebo pomluv důvěrným či tajným způsobem. Toto je jediný výskyt tohoto řeckého slova v křesťanských řeckých písmech, ale příbuzné slovo, přeložené jako „šeptalové“, se objevuje v seznamu špatných praktik v Římanům 1:29 (viz studijní poznámka). Také odpovídající řecké sloveso pro „šeptat“ je použito negativně v Septuagintě na místech 2. Samuelova 12:19 a Žalm 41:7 (40:8, LXX).

nečistota: Ze tří výrazů uvedených v tomto verši („nečistota“, „smilstvo“ a „nestydaté chování“) je „nečistota“ (řecky a·ka·thar·siʹa) nejširším pojmem. Doslova toto slovo odkazuje na něco nečistého nebo špinavého. (Mt 23:27) V přeneseném smyslu zahrnuje jakoukoli formu nečistoty – ve sexuálních záležitostech, v řeči, v jednání nebo ve vztahu k duchovním věcem. (Srovnej 1K 7:14; 2K 6:17; 1Te 2:3.) „Nečistota“ může odkazovat na různé typy nesprávného jednání a může mít různou míru závažnosti. (Ef 4:19) Zdůrazňuje morálně odpudivou povahu nesprávného jednání nebo stavu.​—Viz Slovníček, „Nečistý“, a studijní poznámku k Ga 5:19.

smilstvo: Jak je použito v Bibli, řecké slovo por·neiʹa je obecný termín pro určité sexuální aktivity zakázané Bohem, včetně cizoložství, sexuálních vztahů mezi nesňatnými osobami, homosexuálních činů a dalších závažných sexuálních hříchů.​—Viz Slovníček a studijní poznámku k Ga 5:19.

nestydaté chování: Nebo „drzé chování“. Řecké slovo a·selʹgei·a označuje chování, které je vážným porušením Božích zákonů a které odráží drzý nebo troufalý postoj plný pohrdání.​—Viz Slovníček a studijní poznámku k Ga 5:19.