Marek 11

Nyní: Události popsané v Mr 11:1-11 se odehrávají během dne 9. nisanu. (Viz Dodatek A7 a B12).

Betfage: Název této vesnice na Olivové hoře pochází z hebrejštiny a pravděpodobně znamená „Dům raných fíků“. Podle tradice leželo Betfage mezi Jeruzalémem a Betanií na jihovýchodním svahu Olivové hory, poblíž vrcholu, asi 1 km (necelou 1 míli) od Jeruzaléma. – Mt 21:1; Lk 19:29; viz Dodatek A7, mapa 6.

Betanie: Viz studijní poznámku k Mt 21:17.

oslátko: Tedy mladý osel. Zprávy Marka, Lukáše (19:35) a Jana (12:14, 15) při popisu této události zmiňují jen jedno zvíře, „oslátko“. Matoušova zpráva (21:2-7) doplňuje podrobnost, že tam byla i oslice, tedy matka toho oslátka. (Viz studijní poznámky k Mt 21:2, 5).

Zachraň, prosíme: Dosl. „Hosanna“. Tento řecký výraz pochází z hebrejského spojení, které znamená „zachraň, prosíme“ nebo „zachraň, prosím“. Tady je použitý jako prosba k Bohu o záchranu nebo vítězství; dá se přeložit i jako „prosíme, dopřej záchranu“. Časem se z něj stal výraz, který vyjadřoval jak modlitbu, tak chválu. Hebrejské spojení se vyskytuje v Ža 118:25, který patřil k hallelským žalmům pravidelně zpívaným v období Pesachu. Proto lidem v té situaci tato slova snadno přišla na mysl. Jedním ze způsobů, jak Bůh odpověděl na tuto prosbu, aby zachránil Syna Davidova, bylo to, že ho vzkřísil z mrtvých. V Mr 12:10, 11 sám Ježíš cituje Ža 118:22, 23 a vztahuje ho na Mesiáše.

Jehovově: V tomto citátu z Ža 118:25, 26 se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno, které je vyjádřeno čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisovanými jako JHVH). (Viz Dodatek C).

přicházející království našeho otce Davida: Nejstarší a nejspolehlivější rukopisy podporují znění v hlavním textu, ale několik starověkých rukopisů má: „Království našeho otce Davida, které přichází ve jménu Pána.“ Toto znění se odráží v některých anglických překladech Bible. Řada překladů Křesťanských řeckých písem do hebrejštiny (v Dodatku C označovaných jako J^{7, 8, 10-12, 14, 16, 17}) tady používá tetragram nebo jeho zkratku a má: „Království našeho otce Davida, které přichází ve jménu Jehovy.“

Příští den: Tedy 10. nisanu. (Viz Dodatek A7 a B12).

nenašel nic než listí: I když bylo neobvyklé, aby fíkovník v tu roční dobu nesl plody, tenhle strom měl listí – a to obvykle znamenalo, že už přinesl ranou úrodu fíků. Protože ale měl jen listí, Ježíš věděl, že žádnou úrodu už nepřinese, a jeho vzhled byl tedy klamavý. Proto ho proklel jako neplodný, a tím způsobil, že uschl. (Mr 11:19-21).

chrámu: Viz studijní poznámku k Mt 21:12.

začal vyhánět ty, kdo tam něco prodávali a kupovali: Viz studijní poznámku k Lk 19:45.

směnárníků: Viz studijní poznámku k Mt 21:12.

přenášel přes chrám nějaký předmět: Zřejmě někteří používali chrámové nádvoří jako zkratku, aby přenášeli věci pro osobní potřebu nebo k obchodním účelům. Ježíš to nedovolil, protože to snižovalo posvátnost Božího domu. Jen Markova zpráva zmiňuje tuto Ježíšovu poznámku.

domem modlitby pro všechny národy: Ze tří pisatelů evangelií, kteří citují Iz 56:7, uvádí tuto větu „pro všechny národy [lidi]“ jen Marek. (Mt 21:13; Lk 19:46) Jeruzalémský chrám měl být místem, kde mohou uctívat Jehovu a modlit se k němu jak Izraelité, tak i bohabojní cizinci. (1Kr 8:41-43) Ježíš proto oprávněně odsoudil Židy, kteří chrám využívali k obchodování, a udělali z něj „lupičskou jeskyni“. Svým jednáním odrazovali lidi ze všech národů, aby se přibližovali k Jehovovi v jeho domě modlitby, a připravovali je tak o možnost ho poznat.

lupičská jeskyně: Viz studijní poznámku k Mt 21:13.

večer: Tedy pozdě 10. nisanu. Ježíš a jeho učedníci „odešli z města“, z Jeruzaléma se vrátili do Betanie na východním svahu Olivové hory. Ježíš nejspíš strávil noc v domě svých přátel Lazara, Marie a Marty. (Viz Dodatek A7 a B12).

brzy ráno: To znamená 11. nisanu. Ježíš a jeho učedníci se vracejí do Jeruzaléma na poslední den Ježíšovy veřejné služby, než bude slavit Pesach, ustanoví Památku své smrti a bude souzen a popraven. (Viz Dodatek A7 a B12).

Ujišťuji vás: Viz studijní poznámku k Mt 5:18.

stojíte a modlíte se: Mezi Hebrejci a mnoha dalšími národy zmiňovanými v Bibli neexistovala žádná pevně daná poloha pro modlitbu. Ať už při modlitbě zaujali jakýkoli postoj, vždy tím projevovali hlubokou úctu. „Stát a modlit se“ bylo běžné.

Některé starověké rukopisy tady uvádějí: „Ale jestliže neodpustíte, ani váš Otec, který je v nebesích, neodpustí vaše přestupky.“ Tato slova se v nejstarších a nejspolehlivějších rukopisech nevyskytují, a zjevně tedy nejsou součástí původního textu Markova evangelia. Podobná slova se ale nacházejí v Mt 6:15 jako součást inspirovaných Písem. (Viz Dodatek A3).

přední kněží: Viz studijní poznámku k Mt 2:4.

znalci Zákona: Viz studijní poznámku k Mt 2:4.

starší: Viz studijní poznámku k Mr 8:31.