Lukáš 18

ilustrace: Nebo „podobenství“.​—Viz studijní poznámku k Mt 13:3.

potřeba, aby stále prosili: Pouze Lukáš zmiňuje podobenství zaznamenané v verších 2–8, což je další příklad toho, jak jeho evangelium zdůrazňuje téma modlitby.​—Lk 1:10, 13; 2:37; 3:21; 6:12; 9:28, 29; 11:1; 18:1-8; 22:39-46; 23:46.

soudce: Ježíš se zřejmě odvolává na soudce nebo policejního úředníka jmenovaného Římany. Zdá se, že soudce zmíněný v tomto přirovnání nezapadal do židovského soudního systému, kde úřadoval alespoň tříčlenný soud. Navíc tento soudce se nebál Boha a neměl úctu k žádnému člověku, to znamená, že se nestaral o to, co si ostatní lidé mysleli.

ne . . . neváží si žádného člověka: V tomto kontextu to znamená nebýt svazován veřejným míněním nebo se příliš neznepokojovat tím, co si ostatní lidé myslí.​—Viz studijní poznámku k Lk 18:2.

obtěžuje mě svou žádostí: Nebo „dokonale mě umlátí.“ Dosl., „udeří mě pod [oči] až do konce.“ Řecké sloveso hy·po·pi·aʹzo použit zde bylo definováno jako „udeřit do obličeje; způsobit monokl.“ Zde je zřejmě použito obrazně k vyjádření myšlenky způsobení neustálého obtěžování nebo úplného vyčerpání někoho. Někteří učenci se domnívají, že tento výraz vyjadřuje myšlenku poškození něčí pověsti. Jak je tento výraz použit v tomto kontextu, popisuje pocity soudce, který zpočátku nechtěl vyslechnout vdovinu prosbu o spravedlnost, ale byl donucen jednat kvůli její vytrvalosti. (Lk 18:1-4) Toto přirovnání neříká, že Bůh je jako nespravedlivý soudce; spíše kontrastuje Boha se soudcem. Pokud by tento nespravedlivý soudce nakonec udělal, co je správné, oč více tak učiní Bůh! Jako vdova, i Boží služebníci musí vytrvale prosit Jehovu o jeho pomoc. Bůh, který je spravedlivý, odpoví na jejich modlitbu a způsobí, že bude vykonána spravedlnost.​—Lk 18:6, 7.

tuto víru: Nebo „tento druh víry“. Dosl., „ta víra“. Použití řeckého členu před slovem „víra“ naznačuje, že Ježíš nemluvil o víře obecně, ale o konkrétním druhu víry, jako byla víra vdovy v Ježíšově ilustraci. (Lk 18:1-8) Zahrnovalo by to víru v moc modlitby i víru, že Bůh dopřeje spravedlnost svým vyvoleným. Ježíš zřejmě nechal otázku ohledně víry nezodpovězenou, aby jeho učedníci přemýšleli o kvalitě své vlastní víry. Ilustrace o modlitbě a víře byla obzvláště vhodná, protože Ježíš právě popisoval zkoušky, kterým budou jeho učedníci čelit.​—Lk 17:22-37.

chrám: Ti, kteří přicházeli do chrámu modlit se, nevcházeli do Svatyně ani do Nejsvětější svatyně, ale směli vstoupit do přilehlých nádvoří. V tomto podobenství jsou zjevně oba židovští muži zobrazeni, jak stojí na jednom z nádvoří.​—Viz Příloha B11.

vyděrači: Když Římané vládli Izraeli, židovští výběrčí daní byli často vinni vydíráním. Jejich postavení jim poskytovalo mnoho příležitostí k nespravedlivému obohacování sebe (a nepochybně i jejich římských pánů) na úkor lidu. Ježíš na tuto praxi možná narážel, když v tomto ilustrativním příkladu mluvil o farizeovi, který se sám chválil před Bohem za to, že není vyděračem.

postím se dvakrát týdně: Ačkoli Mojžíšský zákon nepoužívá termín „půst“, obecně se chápe, že příkaz „pokořovat své duše“ jednou ročně v souvislosti s Dnem smíření zahrnoval půst. (3Mo 16:29, pozn.; 4Mo 29:7, pozn.; Ža 35:13) Později byly postupně zavedeny další každoroční půsty na památku národních pohrom. Farizeové se však obvykle postili „dvakrát týdně“, ve druhý a pátý den týdne. Chtěli, aby jejich zbožnost byla vidět. (Mt 6:16) Podle některých zdrojů si pro půst vybírali dny, kdy se pravidelně konaly trhy, kdy bylo ve městě mnoho lidí. Postili se také při zvláštních shromážděních v synagogách a když zasedaly místní soudy.

smiluj se nade mnou: Nebo „milosrdenství mi prokaž.“ Řecké slovo pro výraz „smiluj se“ se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze dvakrát a je spojeno s myšlenkou smíření neboli usmíření. V Heb 2:17 (viz také pozn. pod čarou) je přeloženo jako „přinést smírčí [„usmiřující“] oběť“ nebo „vykonat smírčí oběť“.

nemluvňata: Nebo „děti“. Řecké slovo breʹphos použit zde odkazuje na velmi malé děti, nemluvňata nebo dokonce nenarozené děti. (Lk 1:41; 2:12; Sk 7:19; 2Tm 3:15, „dětství“; 1Pt 2:2) Paralelní zprávy v Mt 19:13 a Mr 10:13 používají pai·diʹon, jiné řecké slovo, které se používá nejen pro novorozence a nemluvňata (Mt 2:8; Lk 1:59), ale také pro 12letou Jairovu dceru (Mr 5:39-42). Použití různých řeckých slov autory evangelií může naznačovat, že v této situaci byly přítomny děti různého věku, ačkoli Lukáš se zjevně zaměřuje na přítomná nemluvňata.

jako malé dítě: Viz studijní poznámku k Mr 10:15.

Dobrý učiteli: Viz studijní poznámku k Mr 10:17.

Ježíš mu řekl: Ježíš viděl, jak je ten vládce upřímný, a podle Mr 10:21 k němu „pocítil lásku“. Možná si však uvědomil, že tento muž bude muset rozvinout větší míru sebeobětování, aby se stal učedníkem, a tak mu řekl: Prodej všechno, co máš, a výtěžek rozdej chudým. Na rozdíl od Petra a dalších, kteří opustili všechno, aby následovali Ježíše, tento mladý muž nedokázal opustit svůj majetek, aby se stal učedníkem.​—Mt 4:20, 22; Lk 18:23, 28.

snazší . . . pro velblouda projít uchem jehly: Ježíš zde používá hyperbolu, aby ilustroval svou myšlenku. Stejně jako doslovný velbloud nemůže projít uchem jehly, je nemožné, aby bohatý člověk vešel do Božího Království, pokud bude stále dávat přednost svému bohatství před vztahem s Jehovou. Ježíš neměl na mysli, že žádný zámožný člověk nezdědí Království, neboť dodal: „Co je u lidí nemožné, je u Boha možné.“ (Lk 18:27) V křesťanských řeckých písmech se řecké slovo be·loʹne, přeložené jako „jehla“, vyskytuje pouze zde. Někdy se používalo pro označení chirurgické jehly, zatímco řecké slovo rha·phisʹ, přeložené jako „jehla“, se nachází v paralelních záznamech na Mt 19:24 a Mr 10:25 a je odvozeno od slovesa znamenajícího „šít“.

přicházející systém věcí: Nebo „přicházející věk“. Řecké slovo ai·onʹ, které má základní význam „věk“, může odkazovat na stav věcí nebo na rysy, které charakterizují určité časové období, epochu či věk. Ježíš zde odkazuje na nadcházející éru Božího království, během níž věrní zažijí věčný život.​—Mr 10:29, 30; viz Slovníček, „Systém(y) věcí“.

vystupoval do Jeruzaléma: Viz studijní poznámku k Mt 20:17.

poplívali: Viz studijní poznámku k Mr 10:34.

Jericho: První kenaanské město na západ od řeky Jordán, které dobili Izraelité. (4Mo 22:1; Joz 6:1, 24, 25) Toto starověké město bylo nakonec opuštěno, ale poté, co se Židé vrátili z babylonského vyhnanství, bylo na tomto místě vybudováno další židovské město, protože se tam nacházel dobrý zdroj vody (‘Ein es-Sultan). V Ježíšově době bylo jižně od židovského města (asi 2 km) postaveno nové římské město. To může vysvětlovat, proč zprávy Matouše a Marka o stejné události uvádějí, že Ježíš „vycházel z Jericha“ (Mt 20:29; Mr 10:46), zatímco Lukášova zpráva říká, že Ježíš se přibližoval k Jerichu. Je možné, že Ježíš uzdravil slepého muže, když opouštěl židovské město a přibližoval se k římskému městu.​—Viz Příloha B4 a B10.

slepý muž: Matoušova zpráva (20:30) o této události uvádí, že byli přítomni dva slepí muži. Marek (10:46) a Lukáš každý zmiňují jednoho, zřejmě se zaměřují na toho, který se jmenoval Bartimaios, jehož jméno se objevuje pouze v Markově zprávě.

Syn Davidův: Tím, že slepý muž oslovuje Ježíše jako „Syna Davidova“, veřejně ho uznává za Mesiáše.​—Viz studijní poznámky k Mt 1:1, 6.