Lukáš 17

příčiny k pádu: Nebo „kámen úrazu“. Původní význam řeckého slova skanʹda·lon se pravděpodobně vztahoval k pasti; někteří se domnívají, že šlo o tyč v pasti, na kterou se připevňovala návnada. V přeneseném smyslu toto slovo označuje jakoukoli překážku, která by způsobila, že někdo klopýtne nebo upadne. Obrazně se vztahuje k jednání nebo okolnosti, která vede člověka k nesprávnému jednání, morálnímu pádu nebo hříchu. V Lk 17:2 je příbuzné sloveso skan·da·liʹzo, přeložené jako „klopýtnout“, které by také mohlo být přeloženo jako „stát se léčkou; přivést k hříchu“.

sedmkrát za den: Tento výrok mohl Petrovi připomenout Ježíšovu odpověď z dřívější příležitosti. Petr se Ježíše zeptal, kolikrát má člověk odpustit svému bratrovi. Tehdy Ježíš odpověděl: „Až sedmasedmdesátkrát.“ (Viz studijní poznámku k Mt 18:22.) Žádný z Ježíšových výroků by neměl být chápán doslovně. „Sedmkrát“ zde vyjadřuje myšlenku neurčitého počtu opakování. (Srovnej výraz „sedmkrát za den“ v Ž 119:164, který vyjadřuje myšlenku opakovaně, neustále, vždy.) Křesťan by mohl hřešit proti svému bratrovi sedmkrát za jediný den a sedmkrát činit pokání. Pokud je hříšník při pokárání kající, má mu být pokaždé odpuštěno. Za těchto okolností má být odpuštěno neomezeně, bez hranic.​—Lk 17:3.

velikost hořčičného zrna: Nebo „tak malé jako hořčičné semínko.“ —Viz studijní poznámku k Lk 13:19.

morušovník černý: Nebo „sykaminový strom.“ Tento strom je v Bibli zmíněn pouze jednou. Použité řecké slovo se běžně vztahovalo na morušovník a morušovník černý (Morus nigra) se běžně pěstuje v Izraeli. Je to statný strom dorůstající výšky asi 6 m (20 stop), s velkými srdčitými listy a tmavě červenými nebo černými plody podobnými ostružinám. Tento strom je známý svým rozsáhlým kořenovým systémem, proto je jeho vykořenění velmi náročné.

přepásej se: Řecké slovo pe·ri·zonʹny·mai, přeložené jako „přepásej se“, doslova znamená „opásat se“, tedy uvázat si zástěru nebo upravit oděv, často pomocí pásu, aby byl člověk připraven k službě. V tomto kontextu by řecké slovo mohlo být také přeloženo jako „oblékni se a připrav se k službě“. Toto řecké slovo se vyskytuje na místech Lk 12:35, 37 a Ef 6:14.​—Viz studijní poznámky k Lk 12:35, 37.

k ničemu: Doslova „nepotřební; bezcenní“. Smysl Ježíšova přirovnání není v tom, že by otroci, jeho učedníci, měli sami sebe považovat za zbytečné nebo bezcenné. Podle kontextu výraz „k ničemu“ vyjadřuje myšlenku, že otroci by na sebe měli pohlížet skromně, ne jako na ty, kdo si zaslouží zvláštní uznání nebo chválu. Někteří odborníci považují tento výraz v daném kontextu za hyperbolu s významem „jsme jen otroci, kteří si nezaslouží zvláštní pozornost“.

Když se ubíral do Jeruzaléma . . . procházel mezi Samařskem a Galileou: Konečným cílem této cesty byl Jeruzalém, ale Ježíš nejprve putoval na sever od města Efraim přes Samaří a Galileu (pravděpodobně její jižní část) do Pereje. Během této cesty, když Ježíš vstupoval do jedné vesnice v Samaří nebo Galileji, setkal se s deseti muži postiženými malomocenstvím. (Lk 17:12) Tato návštěva Galileje byla jeho poslední před smrtí.​—Jan 11:54; viz Příloha A7.

deset malomocných mužů: V biblických dobách se malomocní zřejmě sdružovali nebo žili ve skupinách, což jim umožňovalo vzájemně si pomáhat. (2Kr 7:3-5) Boží Zákon vyžadoval, aby malomocní žili v izolaci. Malomocný také měl varovat ostatní před svou přítomností voláním: „Nechtěný, nechtěný!“ (3Mo 13:45, 46) V souladu s tím, co Zákon předepisoval, tito malomocní zůstali stát opodál od Ježíše.​—Viz studijní poznámku k Mt 8:2 a Slovníček, „Malomocenství; Malomocný.“

ukažte se kněžím: Ježíš Kristus, který byl na zemi pod Zákonem, uznával áronské kněžství jako platné a nařídil těm, které uzdravil z malomocenství, aby šli ke knězi. (Mt 8:4; Mr 1:44) V souladu s Mojžíšovým Zákonem musel kněz potvrdit, že malomocný byl uzdraven. Uzdravený malomocný musel putovat do chrámu a přinést jako oběť nebo dar dvě živé čisté ptáky, cedrové dřevo, karmínovou látku a yzop.​—3Mo 14:2-32.

byli očištěni: Toto Ježíšovo uzdravení deseti malomocných zaznamenává pouze Lukáš.

s nápadnou zřetelností: Řecký výraz použitý zde se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze jednou a je odvozen od slovesa znamenajícího „bedlivě pozorovat; sledovat“. Podle některých učenců tento výraz používali lékaři, když popisovali sledování příznaků nemoci. Způsob, jakým je zde slovo užito, zřejmě vyjadřuje myšlenku, že Boží Království nepřichází způsobem, který by byl všem zřejmý.

je uprostřed vás: Nebo „je mezi vámi.“ Zájmeno „vás“ je v původním řeckém textu množného čísla a zjevně odkazuje na farizeje, k nimž Ježíš mluvil. (Lk 17:20; srovnej Mt 23:13.) Ježíš byl Božím královským zástupcem, tím, koho Bůh pomazal pro království; proto lze říci, že „Království“ bylo uprostřed nich. Nejenže byl přítomen v této roli, ale měl také autoritu konat skutky projevující Boží královskou moc a připravovat kandidáty na pozice v jeho přicházejícím Království.​—Lk 22:29-30.

jako blesk, který zazáří: Ježíšova přítomnost měla připomínat blesk v tom smyslu, že důkazy jeho přítomnosti v královské moci budou jasně viditelné pro všechny pozorné pozorovatele.

tak bude Syn člověka ve svůj den: Nebo možná „tak bude Syn člověka.“ Některé starověké rukopisy obsahují kratší verzi, zatímco jiné starověké rukopisy používají tento delší text, stejně jako mnoho biblických překladů.

dny Noeho: V Bibli se výraz „den(dny) [někoho]“ někdy používá s odkazem na časové období určité osoby. (Iz 1:1; Jer 1:2, 3; Lk 17:28) Zde jsou „dny Noeho“ přirovnávány k dnům Syna člověka. V podobném výroku zaznamenaném v Mt 24:37 je použit termín „přítomnost Syna člověka“. Ježíš toto přirovnání neomezuje pouze na příchod Potopy jako závěrečného vyvrcholení v Noemových dnech, ačkoli ukazuje, že jeho „dny“ nebo „přítomnost“ zažijí podobné vyvrcholení. „Dny Noeho“ ve skutečnosti pokrývaly období několika let, takže existuje základ pro víru, že předpovězené „dny [nebo „přítomnost“] Syna člověka“ by rovněž pokrývaly delší časové období, vyvrcholící zničením těch, kdo nehledají záchranu.​—Viz studijní poznámku k Mt 24:3.

archa: Viz studijní poznámku k Mt 24:38.

Potopa: Nebo „záplava; kataklyzma“. Řecké slovo ka·ta·kly·smosʹ označuje rozsáhlou záplavu s ničivou silou a Bible toto slovo používá v souvislosti s Potopou za Noemových dnů.​—1Mo 6:17, Septuaginta; Mt 24:38, 39; 2Pt 2:5.

na střeše domu: Střechy domů byly ploché a sloužily k mnoha účelům, včetně skladování (Joz 2:6), odpočinku (2Sa 11:2), spánku (1Sa 9:26) a slavností k uctívání (Ne 8:16-18). Proto bylo vyžadováno zábradlí. (5Mo 22:8) Obvykle vnější schodiště nebo žebřík umožňovalo obyvateli domu opustit střechu, aniž by musel vstoupit do domu, což nám pomáhá pochopit, jak by člověk mohl uposlechnout Ježíšova varování, a ukazuje, jak naléhavá by situace byla.

život: Nebo „duše“.​—Viz Slovníček, „Duše“.

bude vzat: Řecký výraz přeložený jako „vzít“ se používá v různých kontextech, často v pozitivním smyslu. Například v Mt 1:20 je přeložen jako „přijmout . . . domů“; v Mt 17:1 jako „vzít . . . s sebou“; a v Jan 14:3 jako „přijmout . . . k sobě“. V tomto kontextu zjevně odkazuje na získání příznivého postavení u „Pána“ a na záchranu. (Lk 17:37) Může také odpovídat Noemovu uvedení do archy v den potopy a Lotovu vyvedení za ruku ze Sodomy. (Lk 17:26-29) Zanechán by pak znamenal být odsouzen k záhubě.

Několik starověkých rukopisů zde obsahuje slova: „Dva muži budou na poli; jeden bude vzat s sebou a druhý bude opuštěn.“ Tyto slova se však nevyskytují v nejstarších a nejspolehlivějších rukopisech a zjevně nejsou součástí původního textu Lukáše. Podobná slova však lze nalézt v Mt 24:40 jako součást inspirovaného textu. Někteří učenci se domnívají, že písař vložil tato slova z Matoušova záznamu do Lukášova záznamu.​—Viz Příloha A3.