Jan 21

Děti: Nebo „Mladíci“. Řecké slovo pai·diʹon (zdrobnělina od pais, „dítě“) je láskyplný oslovovací výraz, který může naznačovat otcovský zájem. Zde je použito jako něžné vyjádření přátelství.

něco k jídlu: Nebo „nějaké ryby“. Řecké slovo pro·sphaʹgi·on se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze zde. V mimobiblických textech popisuje něco, co lze jíst s chlebem. V tomto kontextu, použité v otázce adresované skupině rybářů, zjevně odkazuje na ryby.

učedník, kterého Ježíš miloval: To znamená ten, kterého Ježíš zvláště miloval. Toto je čtvrtý z pěti výskytů, které zmiňují určitého učedníka „kterého Ježíš [nebo „on“] miloval“ nebo „ke kterému Ježíš choval náklonnost“. (Jan 13:23; 19:26; 20:2; 21:7, 20) Obecně se věří, že tímto učedníkem byl apoštol Jan, syn Zebedeův a bratr Jakubův.​—Mt 4:21; Mr 1:19; Lk 5:10; Jan 21:2; důvody pro tuto identifikaci jsou uvedeny v studijních poznámkách k Jan 13:23; 21:20.

nahý: Nebo „lehce oděný“. Řecké slovo gy·mnosʹ může mít význam „lehce oděný; pouze ve spodním oděvu“.​—Jk 2:15, pozn. pod čarou; viz studijní poznámka k Mt 25:36.

asi 300 stop: Přibližně 90 m. V pův. textu „asi 200 loktů“. Řecké slovo peʹkhys (přeloženo jako „loket/lokty“ na Mt 6:27; Lk 12:25; Zj 21:17) označuje krátkou míru zhruba odpovídající vzdálenosti od lokte ke špičce prostředníku. Izraelité běžně používali loket o délce asi 44,5 cm (17,5 palce).​—Viz Slovníček pojmů, „Loket“, a Příloha B14.

Ježíš řekl Šimonu Petrovi: Tento rozhovor mezi Ježíšem a Petrem se odehrál krátce poté, co Petr Ježíše třikrát zapřel. Ježíš položil tři pronikavé otázky týkající se Petrovy lásky k němu, až „Petra to zarmoutilo“. (Jan 21:17) Janovo vyprávění zaznamenané v Jan 21:15-17 používá dvě různá řecká slovesa: a·ga·paʹo, přeložené jako milovat, a phi·leʹo, přeložené jako mít náklonnost. Dvakrát se Ježíš Petra zeptal: „Miluješ mě?“ Pokaždé Petr horlivě potvrdil, že k Ježíšovi „má náklonnost“. Nakonec se Ježíš zeptal: „Máš ke mně náklonnost?“ Petr znovu potvrdil, že ano. Pokaždé, když Petr potvrdil svou lásku, Ježíš zdůraznil, že tato láska a náklonnost by měla Petra motivovat k tomu, aby krmil a „pásl“ Ježíšovy učedníky duchovně, zde označené jako jeho jehňata, neboli „ovce“. (Jan 21:16, 17; 1Pe 5:1-3) Ježíš nechal Petra potvrdit svou lásku třikrát a pak mu svěřil odpovědnost pečovat o ovce. Tímto způsobem Ježíš rozptýlil jakékoli pochybnosti, že Petrovi odpustil jeho trojí zapření.

Jan: Podle některých starověkých rukopisů se zde otec apoštola Petra nazývá Jan. V jiných starověkých rukopisech je nazýván Jona. V Mt 16:17 Ježíš oslovuje Petra jako „Šimone, synu Jonášův“. (Viz studijní poznámka k Mt 16:17.) Podle některých učenců mohou být řecké podoby jmen Jan a Jona(h) různé varianty téhož hebrejského jména.

miluješ mě více než tito?: Gramaticky lze frázi „více než tito“ chápat více způsoby. Někteří učenci dávají přednost významu jako „miluješ mě více než tyto ostatní učedníky?“ nebo „miluješ mě více než tito učedníci milují mě?“ Pravděpodobnější význam však je „miluješ mě více než tyto věci?“, tedy ryby, které chytili, nebo věci spojené s rybářským podnikáním. Celkový smysl verše se tedy zdá být: ‚Miluješ mě více než materiální věci nebo zájmy? Pokud ano, krm mé ovce.‘ Otázka by byla na místě vzhledem k Petrovy minulosti. Ačkoli Petr byl jedním z Ježíšových prvních učedníků (Jan 1:35-42), nezačal Ježíše ihned následovat naplno. Místo toho se vrátil k rybaření. O několik měsíců později Ježíš Petra odvolal z tohoto významného podnikání, aby se stal ‚rybářem lidí‘. (Mt 4:18-20; Lk 5:1-11) Krátce po Ježíšově smrti Petr oznámil, že jde rybařit, a další apoštolové se k němu připojili. (Jan 21:2, 3) Zdá se tedy pravděpodobné, že Ježíš zde Petrovi zdůrazňuje potřebu učinit rozhodnou volbu: Bude v životě upřednostňovat kariéru v rybářském podnikání, reprezentovanou hromadou ryb před nimi, nebo dá přednost práci duchovního krmení Ježíšových ovcí, tedy následovníků?​—Jan 21:4-8.

milovat . . . mít náklonnost: Viz studijní poznámku k Jan 21:15.

ovečky: Řecké slovo pro·baʹti·on, zde a v verši 17 přeložené jako „ovečky“, je zdrobnělina řeckého slova pro „ovce“. V křesťanských řeckých písmech se zdrobněliny často používají k vyjádření náklonnosti a důvěrnosti.​—Viz Slovníček, „Zdrobnělina“.

potřetí: Petr svého Pána třikrát zapřel; Ježíš mu nyní dal příležitost třikrát potvrdit své city. Když to Petr učinil, Ježíš mu řekl, aby tuto lásku a náklonnost projevil tím, že dá posvátné službě přednost před vším ostatním. Spolu s dalšími zodpovědnými bratry měl Petr krmit, posilovat a pást Kristovo stádo věrných následovníků. Tito byli pomazáni, ale stále potřebovali být duchovně krmeni.​—Lk 22:32.

učedník, kterého Ježíš miloval: To znamená ten, kterého Ježíš zvláště miloval. Toto je poslední z pěti zmínek o určitém učedníkovi, „kterého Ježíš [nebo „on“] miloval“ nebo „ke kterému Ježíš choval náklonnost“. (Jan 13:23; 19:26; 20:2; 21:7, 20) Obecně se věří, že tímto učedníkem byl apoštol Jan, syn Zebedeův a bratr Jakubův. (Mt 4:21; Mr 1:19; Lk 5:10; Jan 21:2) Jak ukazuje kontext Jan 21:20-24, „učedník, kterého Ježíš miloval“ byl také „učedník, který . . . napsal tyto věci“, tedy autor evangelia Jana.​—Viz studijní poznámky k Jan Titul; 1:6; 13:23.

ten, který . . . se naklonil na jeho hruď: Viz studijní poznámka k Jan 13:23.

dokud nepřijdu: Tato slova mohla u ostatních apoštolů vyvolat dojem, že apoštol Jan je přežije. Ve skutečnosti věrně sloužil ještě téměř 70 let a pravděpodobně byl posledním apoštolem, který zemřel. Výraz „dokud nepřijdu“ mohl také učedníkům připomenout Ježíšova slova o „Synu člověka přicházejícím ve svém Království“. (Mt 16:28) V jistém smyslu Jan skutečně zůstal, dokud Ježíš nepřišel. Ke konci Janova života, během jeho vyhnanství na ostrově Patmos, přijal Zjevení se všemi jeho úžasnými prorockými znameními událostí, které se měly odehrát během „Pánova dne“, kdy Ježíš přijde v moci Království. Jan byl těmito ohromujícími viděními tak hluboce zasažen, že když Ježíš řekl: „Ano, přijdu brzy“, Jan zvolal: „Amen! Přijď, Pane Ježíši.“​—Zj 1:1, 9, 10; 22:20.

mnoho jiných věcí, které Ježíš učinil: Jan použil hyperbolu, když napsal, že svět sám by neměl dost místa pro všechny svitky (forma knih používaná v té době), které by byly potřeba k zaznamenání každého detailu Ježíšova života a služby. Řecký výraz, který Jan použil pro „svět“ (koʹsmos), mohl být chápán v širším smyslu jako celá lidská společnost (s jejími tehdejšími knihovnami), ačkoli byl někdy v sekulárních řeckých spisech používán k označení celého vesmíru, tedy největšího představitelného prostoru. (Srovnej studijní poznámku ke Sk 17:24.) Janův záměr byl ukázat, že mohlo být napsáno mnohem více, ale v Janově „svitku“ a dalších inspirovaných Písmech je dostatek důkazů, které přesvědčivě dokazují, že „Ježíš je Kristus, Syn Boží.“ (Jan 20:30, 31) Janův poměrně stručný záznam odhaluje nádherný portrét Božího Syna.