2. Tesaloničanům 3

Jehovovo slovo: Viz studijní poznámku k 1Te 1:8 a Dodatek C3 – úvod; 2Te 3:1.

aby se ... rychle šířilo: Dosl. „aby běželo“. Řecké sloveso „běžet“ je tady použité obrazně ve významu „postupovat rychle a bez omezení“. Přirovnání k poselství, které se mezi lidmi šíří rychle jako běžec, bylo ve starověkém světě dobře známé. Pavel ale možná měl na mysli Ža 147:15, kde se říká, že Boží slovo „běží rychle“. Oba verše zřejmě personifikují Jehovovo slovo – mluví o něm jako o rychlém poslovi neboli běžci, který spěchá do cíle, aby splnil vůli svého pána. Pavel zjevně prosí tesalonické křesťany, aby se modlili, že on a jeho spolupracovníci budou moct šířit slovo pravdy naléhavě a bez překážek. V 1Te 1:8 Pavel také poukázal na to, jak rychle se Jehovovo slovo šíří.—Srovnej Mt 24:14; Mr 13:10.

a bylo přijímáno s úctou: To znamená, že je vysoce ceněné a přijímané „ne jako slovo lidí, ale . . . jako slovo Boha“. (1Te 2:13).

ne každý má víru: Pavel tady mluví o „nebezpečných a zlých lidech“, kteří pronásledovali jeho a jeho spoluvěřící. (2Te 3:2, 3) Jeho slova o víře ale můžou mít i širší význam. Toto tvrzení se opírá o příklady z jeho vlastní zkušenosti. Když se lidé setkají se stejnými důkazy, někteří si vypěstují víru, zatímco jiní ne. (Sk 14:1-4; 17:32-34; Heb 11:3) Pavel tím neříká, že by někteří lidé nebyli schopní víru rozvíjet. Pravá víra je ale součástí ovoce Božího svatého ducha. (Ga 5:22 a studijní poznámka) Proto Pavel ve svých dopisech vybízí spolukřesťany, aby dovolili Božímu duchu, aby ovlivňoval jejich život. (Ga 5:16, 25; 1Te 5:19) Díky tomu budou schopní jasně rozpoznat důkazy, které poskytují pevný základ pro víru. (Heb 11:1) Aby křesťané získali pomoc svatého ducha, musí o něj Boha prosit (Lk 11:9-13; 17:5) a studovat jeho Duchem inspirované Slovo (2Ti 3:16, 17). Kdo takovou pomoc odmítá hledat, nebude mít víru, i když je důkazů víc než dost.

vám dáváme pokyny: Pavel tady začíná mluvit o problému, kterému bylo ve sboru v Tesalonice ještě potřeba věnovat pozornost. Z kontextu je vidět, že někteří vůbec nepracovali, aby se sami uživili, ale pletli se do věcí, do kterých jim nic nebylo. (Viz studijní poznámky k 2Te 3:11.) Pavel jim otevřeně radí, aby „pokojně pracovali a jedli jídlo, které si sami vydělají“. (2Te 3:12).

abyste se odtáhli: Pavel radí těm ve sboru, aby se „odtáhli“ od každého, kdo „žije neukázněně“, tedy aby se mu vyhýbali — zřejmě i v tom smyslu, že s ním nebudou udržovat společenské styky. (Viz studijní poznámky k 2Te 3:14).

který žije neukázněně: Jedna odborná příručka vysvětluje, že tenhle výraz znamená „chovat se nezodpovědně . . . zřejmě bez úcty k zavedeným zvyklostem nebo přijatým pokynům“. (Viz studijní poznámka k 1Te 5:14).

podle toho, co jste přijali od nás: Doslova „tradice“ neboli „poučení“. Stejně jako v 2Te 2:15 Pavel i tady mluví o tradicích, které byly správnou a přijatelnou součástí pravého uctívání. (Viz studijní poznámka k 1Ko 11:2).

zadarmo: Nebo „bez zaplacení“. Stejné řecké slovo je použito v Mt 10:8: „Dostali jste zadarmo, dávejte zadarmo.“

ve dne v noci jsme usilovně a tvrdě pracovali: Pavel možná naráží na svou namáhavou fyzickou práci výrobce stanů. (Sk 18:3) Doufal, že tím, že se on a jeho společníci sami starali o své potřeby, sloužili jako příklad, který by křesťané v Tesalonice i jinde mohli napodobovat. — Sk 20:34, 35; 1Te 2:9; 2Te 3:7-10; viz Galerie médií „Pavel pracuje, aby se při službě v Tesalonice uživil“.

Pokud někdo nechce pracovat, ať ani nejí: Pavel cituje radu, kterou Tesaloničanům dal už dříve, a která stanovila měřítko pro všechny křesťany, pokud jde o pracovitost. Jak ukazuje souvislost, sbor neměl povinnost materiálně podporovat ty, kdo byli schopní pracovat, ale odmítali to dělat. (2Te 3:6-15) Toto přesné rčení se v Hebrejských písmech nenachází. Tato zásada ale může vycházet z takových veršů, jako jsou Ža 128:2; Př 10:4; a 19:15.

vůbec nepracují: Lidé, o kterých Pavel mluví, byli zřejmě zdraví, ale odmítali pracovat, aby se sami uživili. Chtěli žít na úkor druhých, což bylo v rozporu s Božími radami ohledně lenosti. (Př 6:6-11; 10:4, 5; 13:4; 20:4; 24:30-34) Někteří si možná dokonce mysleli, že přítomnost Ježíše Krista je bezprostředně blízko, a tuhle mylnou představu používali jako výmluvu, proč nepracovat. (2Te 2:1, 2) Možná tak kladli na sbor nebo na některé jeho členy nákladné břemeno. (2Te 3:8).

vůbec nepracují, ale pletou se do toho, co se jich netýká: Pavel tady používá slovní hříčku, která byla mezi starověkými řeckými autory běžná. Výraz „pletou se do toho, co se jich netýká“ naznačuje nezdravou zvědavost o věci, do kterých člověku nic není a za které nenese odpovědnost. Podle jednoho odborného zdroje by se celá tato věta dala přeložit jako „nejsou zaměstnaní prací, ale zaměstnávají se tím, do čeho jim nic není“.

označte si ho: Řecké slovo přeložené jako „označte si ho“ doslova znamená „dát na něco znamení“. V tomto kontextu vyjadřuje myšlenku „zvlášť si někoho všímat“. Pavel poslal celému sboru jasné pokyny, aby se vyhýbali jednání, které bylo neukázněné a rozdělující. (2Te 1:1; 3:6 a studijní poznámky) Teď vybízí jednotlivé křesťany, aby si všimli, neboli aby si „označili“, spolukřesťana, který takové inspirované rady neposlouchal. Pak vysvětluje, co to bude obnášet.

a přestaňte se s ním stýkat: Člověk, který ve sboru „jednal neukázněně“, nebyl vinen závažným hříchem, kvůli kterému by mohl být ze sboru odstraněn. (1Ko 5:13; 2Te 3:11) Přesto vytrvale pokračoval v jednání, které mohlo vrhat špatné světlo na sbor a mohlo ovlivňovat další křesťany. Pavel proto křesťanům radí, aby s neukázněným člověkem „přestali se stýkat“ při společenských příležitostech nebo při zábavě. (Srovnej 2Ti 2:20, 21.) Takový postup mohl neukázněnému člověku pomoct uvědomit si, že se potřebuje řídit biblickými zásadami. Spolukřesťané se mu ale neměli úplně vyhýbat, protože Pavel jim radí, aby ho „dál napomínali jako bratra“. (2Te 3:15 a studijní poznámka).

dál ho napomínejte jako bratra: Řecký výraz přeložený jako „napomínat“ může označovat důraznou radu, ale nevyjadřuje nepřátelský postoj. Pohnutkou k takovému napomínání je láskyplný zájem o toho člověka. (Sk 20:31; viz studijní poznámku k 1Te 5:12).

…to je znamení v každém dopise; takhle píšu: Na konci některých svých dopisů Pavel připojuje pozdrav napsaný vlastní rukou. (1Ko 16:21; Kol 4:18) Tady dodává, že je to pravé „znamení“, že dopis je od něj. Tesaloničané už dříve možná dostali dopis, který byl Pavlovi neprávem připisovaný a který byl vykládán tak, že naznačuje, že „Jehovův den je tady“. (2Te 2:1, 2) Toto „znamení“ jim zřejmě dodalo jistotu, že tento druhý dopis jim Pavel opravdu poslal.