Jan 8

světlo světa: Metafora, kterou Ježíš použil, aby popsal sám sebe, mohla jeho posluchačům připomenout čtyři obrovské svícny v Nádvoří žen, jež byly zapalovány během Slavnosti stánků. (Jan 7:2; viz Příloha B11.) Světlo z nich osvětlovalo okolí do velké dálky. Kromě toho výraz „světlo světa“ připomíná pasáže z Izajáše, které předpovídaly, že „velké světlo“ uvidí „ti, kdo bydlí v zemi hluboké temnoty“, a že ten, kdo je označen jako Jehovův „sluha“, bude „světlem národů“. (Iz 9:1, 2; 42:1, 6; 49:6) V Kázání na hoře použil Ježíš stejnou metaforu, když oslovil své následovníky slovy: „Vy jste světlo světa.“ (Mt 5:14) Výraz „světlo světa“ (kde řecké slovo koʹsmos odkazuje na celý svět lidstva) dobře zapadá do Izajášových slov o Mesiáši jako „světle národů“. A v Sk 13:46, 47 Pavel a Barnabáš ukazují, že tato prorocká slova z Iz 49:6 představují příkaz pro všechny Kristovy následovníky, aby nadále sloužili jako světlo národům. Jak Ježíšova služba, tak služba jeho následovníků měla lidi duchovně osvěcovat a osvobozovat je z otroctví falešných náboženských učení.

Otec: Některé rukopisy uvádějí „on“, ale hlavní textové čtení má silnou podporu v starověkých rukopisech.

pokladnice: Nebo „u pokladních (sběrných) schránek.“ Řecké slovo použité zde se vyskytuje také na Mr 12:41, 43 a Lu 21:1, kde je přeloženo jako „pokladní schránky“. Zřejmě se zde tento termín vztahuje k oblasti chrámu nacházející se v Nádvoří žen, kde bylo 13 pokladních schránek. (Viz Příloha B11.) Předpokládá se, že chrám obsahoval také hlavní pokladnici a že peníze z pokladních schránek byly odnášeny právě tam. Ale je nepravděpodobné, že tento verš hovoří o této oblasti.​—Viz studijní poznámku k Mr 12:41.

nemravnost: Nebo „sexuální nemravnost“. Řecky por·neiʹa.​—Viz studijní poznámku k Mt 5:32 a Slovníček, „Sexuální nemravnost“.

Nezrodili jsme se z nemravnosti: Nebo „Nejsme nemanželské děti.“ Židé tvrdili, že jsou právoplatnými dětmi Boha a Abrahama, a tedy dědici slibů daných Abrahamovi.

když začal: Nebo „od počátku“, to znamená od počátku Ďáblovy cesty jako vraha, lháře a toho, kdo pomlouvá Boha.​—1J 3:8, pozn. pod čarou.

Samařan: Zde Židé použili výraz „Samařan“ jako výraz pohrdání a výčitky.​—Viz studijní poznámku k Lk 10:33 a Slovníček, „Samařané“.

spatřil to: To znamená očima víry.​—Heb 11:13; 1Pe 1:11.

viděl jsi Abrahama?: Několik rukopisů obsahuje čtení „viděl tě Abraham?“, ale hlavní textové čtení má silnou podporu v raných autoritativních rukopisech.

Jsem byl: Odpůrci Židé chtěli Ježíše ukamenovat za to, že tvrdil, že „viděl Abrahama“, ačkoli, jak říkali, Ježíš „ještě nebyl padesátiletý“. (Jan 8:57) Ježíšova odpověď byla, že jim řekl o své předlidské existenci jako mocné duchovní bytosti v nebi před Abrahamovým narozením. Někteří tvrdí, že tento verš ztotožňuje Ježíše s Bohem. Argumentují, že řecký výraz zde použitý, e·goʹ ei·miʹ (v některých Biblích překládaný jako „Jsem“), je narážkou na Septuagintu v Ex 3:14 a že oba verše by měly být překládány stejně. (Viz studijní poznámku k Jan 4:26.) V tomto kontextu však akce vyjádřená řeckým slovesem ei·miʹ začala „dříve, než Abraham vznikl“, a stále pokračovala. Je tedy správně přeloženo jako „Jsem byl“ spíše než „Jsem“, a řada starověkých i moderních překladů používá podobné znění jako „Jsem byl“. Ve skutečnosti v Jan 14:9 je stejný tvar řeckého slovesa ei·miʹ použit pro Ježíšova slova: „Tak dlouhou dobu jsem byl s vámi, Filipe, a ještě jsi mě nepoznal?“ Většina překladů používá podobné znění, což ukazuje, že v závislosti na kontextu neexistuje žádná gramatická námitka proti překladu ei·miʹ jako „jsem byl“. (Další příklady překladu řeckého slovesa v přítomném čase pomocí předpřítomného času jsou v Lk 2:48; 13:7; 15:29; Jan 15:27; Sk 15:21; 2K 12:19; 1J 3:8.) Také Ježíšova úvaha zaznamenaná v Jan 8:54, 55 ukazuje, že se nesnažil vykreslit sebe jako stejnou osobu jako jeho Otec.

sebrali kameny, aby po něm házeli: Asi o dva měsíce později se Židé opět pokusili zabít Ježíše v chrámu. (Jan 10:31) Protože chrám byl stále v rekonstrukci, předpokládá se, že Židé nasbírali kameny ze staveniště.