Jan 8

světlo světa: Metafora, kterou Ježíš použil, aby popsal sám sebe, mohla jeho posluchačům připomenout čtyři obrovské lampové stojany na Dvoře žen, které se rozsvěcovaly během Svátku stánků neboli Svátku chýší. (Jan 7:2; viz Dodatek B11.) Jejich světlo osvětlovalo široké okolí do velké dálky. Výraz „světlo světa“ navíc připomíná pasáže z Izajáše, které předpovídaly, že „velké světlo“ uvidí ti, kdo „žijí v zemi hlubokého stínu“, a že ten, o kom se mluví jako o Jehovově „služebníkovi“, bude „světlem národů“. (Iz 9:1, 2; 42:1, 6; 49:6) V Kázání na hoře Ježíš použil stejnou metaforu, když se obrátil na své následovníky slovy: „Vy jste světlo světa.“ (Mt 5:14) Výraz „světlo světa“ (kde řecké slovo koʹsmos označuje celý svět lidstva) dobře odpovídá Izajášovým slovům o Mesiášovi jako o „světle národů“. A ve Sk 13:46, 47 Pavel a Barnabáš ukazují, že tato prorocká slova z Iz 49:6 byla příkazem pro všechny Kristovy následovníky, aby dál sloužili jako světlo národům. Jak Ježíšova služba, tak služba jeho následovníků měla lidi duchovně osvěcovat a osvobozovat je z otroctví falešných náboženských nauk.

Otec: Některé rukopisy uvádějí „on“, ale znění v hlavním textu má silnou oporu ve starověkých rukopisech.

pokladnici: Nebo „poblíž pokladnic (schránek na příspěvky)“. Řecké slovo použité na tomto místě se vyskytuje také v Mr 12:41, 43 a Lk 21:1, kde je přeloženo jako „pokladnice“. Zdá se, že v tomto verši výraz „v pokladnici“ označuje část chrámu, která se nacházela na Nádvoří žen a kde bylo 13 pokladnic. (Viz Dodatek B11.) Předpokládá se, že chrám měl také hlavní pokladnici a že peníze z pokladnic se odnášely tam. Není ale pravděpodobné, že tento verš mluví právě o této části chrámu. (Viz studijní poznámka k Mr 12:41).

nemravnosti: Nebo „sexuální nemravnosti“. Řecky por·neiʹa.—Viz studijní poznámku k Mt 5:32 a Slovníček „Sexuální nemravnost“.

My jsme se nenarodili z nemravnosti: Nebo „Nejsme nemanželské děti“. Židé tím tvrdili, že jsou právoplatnými dětmi Boha i Abrahama, a proto jsou dědici slibů, které Bůh dal Abrahamovi.

když začal: Nebo „od začátku“, tedy od začátku Ďáblovy dráhy jako vraha, lháře a pomlouvače Boha. – 1Ja 3:8, pozn.

Samaritán: Židé tady použili výraz „Samaritán“ jako pohrdavé a urážlivé označení. (Viz studijní poznámku k Lk 10:33 a Slovníček „Samaritáni“.)

viděl ho: To znamená, že ho viděl očima víry. (Heb 11:13; 1Pe 1:11).

viděl jsi Abrahama?: Několik rukopisů uvádí „viděl tě Abraham?“, ale znění v hlavním textu má silnou oporu v raných autoritativních rukopisech.

Existoval jsem: Židé, kteří byli proti Ježíšovi, ho chtěli ukamenovat, protože tvrdil, že „viděl Abrahama“, i když, jak sami řekli, Ježíšovi „ještě není 50 let“. (Jan 8:57) Ježíš jim odpověděl tak, že jim řekl o své předlidské existenci jako mocné duchovní bytosti v nebi, ještě než se Abraham narodil. Někteří tvrdí, že tento verš ztotožňuje Ježíše s Bohem. Argumentují tím, že řecký výraz použitý v tomto verši, e·goʹ ei·miʹ (v některých Biblích přeložený jako „já jsem“), je narážkou na překlad v Septuagintě u 2Mo 3:14 a že by se proto oba verše měly přeložit stejně. (Viz studijní poznámku k Jan 4:26.) V tomto kontextu ale děj vyjádřený řeckým slovesem ei·miʹ začal „dřív, než se Abraham narodil“ a stále pokračoval. Proto je správné přeložit to jako „Existoval jsem“, a ne „Já jsem“. Řada starověkých i moderních překladů skutečně používá vyjádření odpovídající „Existoval jsem“. Navíc v Jan 14:9 je stejný tvar řeckého slovesa ei·miʹ použit v Ježíšových slovech: „I když jsem s vámi tak dlouho, Filipe, ještě jsi mě nepoznal?“ Většina překladů to překládá podobně, což ukazuje, že podle kontextu neexistuje žádná oprávněná gramatická námitka proti tomu, aby se ei·miʹ přeložilo jako „existoval jsem“. (Další příklady, kdy je řecké sloveso v přítomném čase přeloženo českým tvarem odpovídajícím předpřítomnému významu, jsou v Lk 2:48; 13:7; 15:29; Jan 15:27; Sk 15:21; 2Ko 12:19; 1Ja 3:8.) Ježíšovo uvažování zaznamenané v Jan 8:54, 55 také ukazuje, že se nesnažil vykreslit sám sebe jako stejnou osobu, jakou je jeho Otec.

vzali kameny a chtěli je po něm házet: Asi o dva měsíce později se Židé znovu pokusili Ježíše v chrámu zabít. (Jan 10:31) Protože chrám byl stále opravován, někteří se domnívají, že Židé sebrali kameny na nějakém staveništi.