25:1
provincie: To znamená římskou provincii Judea, kde Césarea sloužila jako sídlo místodržitele. Řecký výraz přeložený jako přišel do... a ujal se úřadu se chápe tak, že odkazuje na Festovo nastoupení do úřadu místodržitele v provincii.
25:8
Caesar: Nebo „císař“. Římským císařem v té době byl Nero. Jeho vláda začala v roce 54 n. l. a skončila v roce 68 n. l., kdy ve věku asi 31 let spáchal sebevraždu. Všechny odkazy na Caesara v Skutcích, kapitoly 25 až 28, se vztahují k Neronovi.—Viz studijní poznámky k Mt 22:17; Sk 17:7 a Slovníček.
25:11
Odvolávám se k císaři!: V biblické zprávě je to potřetí, kdy Pavel využil svých práv jako římský občan. (O dalších dvou příležitostech viz studijní poznámky ke Sk 16:37; 22:25.) Takové odvolání k císaři mohlo být podáno buď po vynesení rozsudku, nebo kdykoli dříve během procesu. Festus projevil neochotu rozhodnout věc sám a proces v Jeruzalémě téměř nedával naději na spravedlnost. Proto Pavel formálně požádal, aby byl souzen nejvyšším soudem říše. Zdá se, že v některých případech mohlo být odvolání zamítnuto, například u zloděje, piráta nebo buřiče přistiženého při činu. Pravděpodobně z tohoto důvodu se Festus poradil s „shromážděním poradců“, než odvolání přijal. (Sk 25:12) Následující slyšení s navštěvujícím Herodem Agrippou II. se konalo proto, aby Festus měl jasnější informace k předložení, když bude Pavlův případ postoupen „Vznešenému“, Neronovi. (Sk 25:12-27; 26:32; 28:19) Pavlovo odvolání také sloužilo účelu dostat ho do Říma, naplňujíc tak jeho dříve vyjádřený záměr. (Sk 19:21) Ježíšovo prorocké zaslíbení Pavlovi i andělské poselství, které později obdržel, ukazují na Boží vedení v této věci.—Sk 23:11; 27:23, 24.
25:13
Agrippa: To znamená Herodes Agrippa II. Byl pravnukem Heroda Velikého a synem Heroda Agrippy I. a jeho manželky Kypros.—Sk 12:1; viz Slovníček, „Herodes“.
Bereniké: Sestra Heroda Agrippy II. Široce se povídalo, že Agrippa s ní měl incestní vztah. Později se stala milenkou Tita, než se stal římským císařem.
25:15
starší: Zde odkazuje na vůdce židovského národa, kteří jsou často zmiňováni spolu s veleknězi a zákoníky.—Viz studijní poznámku k Mt 16:21.
25:21
Vznešený: Titul římského císaře. Řecké slovo Se·ba·stosʹ znamená „hodný úcty; vážený; vznešený“ a je překladem latinského titulu Augustus. Některé překlady používají výrazy jako „Jeho Veličenstvo císař“ nebo „Jeho Císařské Veličenstvo“. V tomto případě se jedná o titul císaře Nera (54–68 n. l.), čtvrtého v pořadí od Octaviana (Octavia), který tento titul jako první nosil.—Viz studijní poznámku k Lk 2:1.