2. Korinťanům 8

způsobili, že bohatství jejich velkorysosti přetékalo: Nebo „způsobili . . . přebytek.“ Pavel se snaží motivovat křesťany v Korintu, aby dokončili sbírku na pomoc potřebným křesťanům v Judeji. Proto jim vypráví o „sborech v Makedonii“, jako byly ty ve Filipech a Soluni, které byly vynikajícími příklady štědrého dávání. (2Ko 8:1–4; 9:1–7; Ř 15:26; Fp 4:14–16) Jejich radostná velkorysost byla o to pozoruhodnější, že sami byli v „hluboké chudobě“ a procházeli velkou zkouškou v soužení. Je možné, že tito makedonští křesťané byli obviňováni z praktikování zvyklostí považovaných za protizákonné pro Římany, podobně jako se to stalo samotnému Pavlovi ve Filipech. (Sk 16:20, 21) Někteří naznačují, že zkouška souvisela s jejich chudobou. Takové zkoušky nebo zkoušky by mohly vysvětlovat, proč Makedonci cítili empatii ke svým judejským bratrům, kteří prožívali podobné těžkosti. (Sk 17:5–9; 1Te 2:14) Proto makedonští křesťané chtěli pomoci a radostně dávali „nad své možnosti“.​—2Ko 8:3.

mít podíl na službě pomoci: Pavel zde používá řecké podstatné jméno di·a·ko·niʹa, přeložené jako „služba pomoci“. Toto slovo se v Bibli často používá k popsání pokorných služeb vykonávaných z lásky k druhým. Je významné, že toto řecké slovo označuje dvojí službu, ve které se křesťané podílejí – kazatelské dílo a pomocné dílo. (Viz studijní poznámka ke Sk 11:29.) V tomto verši Pavel konkrétně odkazuje na pomoc křesťanským spoluvěřícím postiženým těžkostmi. (2K 9:13; viz studijní poznámka k Ř 15:31.) Makedonské sbory považovaly za výsadu podílet se na této pomoci. Oba aspekty křesťanské služby tvoří „posvátnou službu“.​—Ř 12:1, 6-8.

že ačkoli byl bohatý, stal se chudým kvůli vám: Aby Korinťany motivoval k pomoci potřebným, Pavel je vede k zamyšlení nad Ježíšovým příkladem sebeobětování a štědrosti. Předtím, než Ježíš přišel na zem jako člověk, byl bohatý v určitém smyslu; byl zvláště oblíbený a požehnaný svým Otcem. (Jan 1:14; Ef 3:8) Přesto se této výsadní pozice dobrovolně vzdal. (Jan 1:18; Fp 2:5-8) Opustil svůj nebeský domov, aby žil mezi nedokonalými lidmi, kteří se denně potýkali s chudobou, nemocemi a smrtí. Navíc se Ježíš narodil manželce chudého tesaře. (Viz studijní poznámka k Lk 2:24.) Jako člověk vedl Ježíš prostý život. (Mt 8:20) Přesto vykoupil lidský rod. Díky Ježíšově štědrosti se Korinťané stali bohatými v duchovních požehnáních, včetně vyhlídky na nebeské dědictví. Pavel je proto vybízí, aby napodobovali Ježíšovu ochotu dávat.

vyrovnání: V tomto kontextu Pavel dává pokyny ohledně sbírky pro potřebné „svaté“ v Jeruzalémě a Judeji. (2Ko 8:4; 9:1) Zdůrazňuje, že křesťané v Korintu, kteří byli finančně lépe situováni, mohli přispět ze svého přebytku, aby vyrovnali materiální potřebu svých bratrů v Judeji. Taková štědrost by vedla k „vyrovnání“ neboli vyvážení zdrojů. Nikdo nebyl nucen dát více, než si mohl dovolit.​—2Ko 8:12, 13; 9:7; viz studijní poznámku k 2Ko 8:15.

Jak je napsáno: Jako biblický základ pro princip „vyrovnávání“ Pavel cituje 2Mo 16:18, kde odkazuje na Jehovovo láskyplné opatření poskytování many Izraelitům během jejich putování pouští. (2K 8:14; viz Slovníček, „Manna.“) Izraelský hlavní rodiny buď sám sbíral, nebo dohlížel na sběr many pro celou domácnost. Protože se manna rozpouštěla, když slunce zesílilo, nepochybně rychle nasbíral přibližné množství potřebné pro domácnost a teprve poté ho odměřil. Sbíral málo nebo mnoho podle velikosti domácnosti; přesto nasbírané množství vždy činilo jeden ómer (2,2 l) na osobu. (2Mo 16:16-18) Pavel na to narážel, když povzbuzoval křesťany v Korintu, aby svým hmotným přebytkem vyrovnali hmotnou potřebu svých bratrů v Judeji.​—Viz studijní poznámka k 2K 8:14.

bratr: Pavel označuje tohoto nejmenovaného bratra řeckým slovem přeloženým jako „spolucestující“. (2K 8:19) Toto slovo se v křesťanských řeckých písmech vyskytuje pouze na jednom dalším místě, v Sk 19:29, kde je použito v množném čísle. Tam je jako jeden ze spolucestujících jmenován Aristarchus. Aristarchus se stal Pavlovým blízkým spolupracovníkem. Někteří učenci se proto domnívají, že „bratr“ zmíněný zde by mohl být Aristarchus, ale existují i další možnosti, například Tychikus.​—Sk 20:2–4; 27:2; Kol 4:7, 10.

‚pečujeme o všechno čestně‘: Pavel oslavoval svou službu tím, že bedlivě sledoval každý aspekt svého života a chování. (2Ko 6:3) Pavel věděl, že někteří, kdo se stýkali se sborem v Korintu, ho kritizovali a pomlouvali, aby snížili jeho autoritu jako apoštola. Pavel si uvědomoval, jak nebezpečné by takové hledání chyb mohlo být, pokud by šlo o peníze, a tak ujistil sbor, že posílá Tita a dva další důvěryhodné bratry, aby se postarali o sbírku. (2Ko 8:20, 22) Pavel chtěl jednat čestně nejen před očima Jehovovými, ale také před očima lidí. Pavel zde naráží na Př 3:4 jako na biblický základ pro taková opatření, aby se se sbírkovými prostředky nakládalo způsobem, který byl nad veškeré podezření. Používá formulaci, která podle dochovaných kopií Septuaginty zní: „Zjednávej věci čestné před očima Pána a lidí [nebo, lidí].“​—Pro použití Božího jména v tomto verši viz Dodatek C3 úvod; 2Ko 8:21.

náš bratr: Aby bylo zajištěno, že darované prostředky budou spravovány způsobem, který je nad jakékoli podezření, byli pověřeni dva důvěryhodní, řádně ustanovení bratři, aby Titovi pomohli dokončit sbírku. (2K 8:20, 21; 9:5) Pavel nejmenoval ani jednoho z těchto bratrů. (Viz studijní poznámka k 2K 8:18.) Není tedy známo, kdo byl tímto nejmenovaným bratrem, ačkoli někteří navrhují jako možné kandidáty Trofima a Tychika.​—Sk 20:4.

apoštolové sborů: Pavel zde používá řecké slovo pro „apoštola“ (a·poʹsto·los) v jeho obecném smyslu, které může znamenat „poslaný“ nebo „vyslanec“. (Viz studijní poznámku k Jan 13:16.) Bratři, o nichž se zmiňuje, byli vysláni jako zástupci svých příslušných sborů. Podobně Pavel použil řecké slovo a·poʹsto·los, když mluvil o Epafroditovi jako o „vyslanci“. (Fp 2:25) Tito věrní muži nebyli apoštoly v tom smyslu, že by byli ustanoveni jako jeden z Dvanácti, jako byl Matěj; ani nebyli apoštoly v tom smyslu, že by byli vybráni Kristem, aby sloužili jako apoštolové národů, jako byl Pavel.​—Viz studijní poznámku k Sk 1:26; viz také Sk 9:15; Ř 11:13.