zpět

2. Korinťanům 10

otevřít na jw.org

10:1

laskavost Kristova: Pavel nebyl hrubý, když psal křesťanům v Korintu o některých jejich nedostatcích. Místo toho k nim promlouval mírně, laskavě, způsobem připomínajícím Krista. Řecké slovo zde přeložené jako „laskavost“ doslova znamená „ústupnost“ a mohlo by být také přeloženo jako „shovívavost“. Tato vlastnost je význačnou charakteristikou Krista Ježíše. Když byl Ježíš na zemi, dokonale odrážel nejvyšší příklad shovívavosti svého Otce. (Jan 14:9) Podobně, ačkoli Korinťané potřebovali pevné poučení, Pavel se je snažil oslovit laskavě, místo aby jim jen vydával příkazy.

10:2

někteří, kteří nás posuzují, jako bychom žili podle těla: Zdá se, že někteří členové sboru v Korintu ztratili duchovní pohled a měli kritický názor na Pavla a jeho spolupracovníky. Možná Pavla a ostatní posuzovali podle vzhledu, přirozených schopností, osobností a podobně, místo aby je považovali za duchovní muže. Kritici nepoznali, že v sboru působil Boží duch a že muži jako Pavel a Apollos dosáhli toho, čeho dosáhli, mocí Božího ducha a k jeho slávě.

10:3

ačkoli žijeme v těle: V určitém smyslu Pavel a jeho spolupracovníci, jako byli Apollos a Kéfas (Petr), žili svůj život jako každý jiný člověk, podléhali omezením společným nedokonalým lidem. (1K 1:11, 12; 3:4, 5) Nevedli však své křesťanské bojování podle toho, jací [byli] v těle, tedy řízeni tělesnými sklony, pohnutkami a nedokonalým lidským uvažováním.

nevedeme boj: Dosl., „nekonáme vojenskou službu“. Stejně jako v 2K 10:3–6 Pavel často používal vojenskou terminologii, aby popsal duchovní boj, který on a jeho spoluvěřící museli vést, aby ochránili sbor před ničivým falešným uvažováním a učením.​—1K 9:7; Ef 6:11–18; 2Tm 2:4; viz studijní poznámky k 2K 10:4, 5.

10:4

boříme pevně zakořeněné věci: Řecké sloveso zde přeložené jako „boříme“ je na 2K 10:8 a 13:10 přeloženo jako „strhnout“. V Septuagintě je toto řecké sloveso použito k překladu hebrejského slova, které je přeloženo jako „zbořit“ (2Mo 23:24). Pro „pevně zakořeněné věci“ Pavel používá řecké slovo (o·khyʹro·ma), které se nikde jinde v křesťanských řeckých písmech nevyskytuje. Ačkoli Pavel tento termín používá obrazně, obecně označuje pevnost nebo opevněné město. Septuaginta ho používá v Př 21:22 a někteří učenci tvrdí, že Pavel zde na tento verš naráží. Septuaginta také tento termín používá v souvislosti se slavným opevněným městem Tyrem a dalšími pevnostmi (Joz 19:29; Pláč 2:5; Mi 5:11; Za 9:3). Představa, která se tedy vybaví, je „boření“ nebo „strhávání“ masivní pevnosti, jako při dobývání opevněného města.

10:5

boříme výmysly a každou výšinu: Při vedení duchovního boje uvnitř sboru musí křesťané bořit neboli ničit jakékoli nesprávné úvahy nebo falešná učení. Tyto a další překážky stojí jako mohutné zdi v cestě těm, kdo usilují o získání přesného poznání Boha. Dokonce i uvnitř křesťanského sboru mohou „škodlivé úvahy“ bránit člověku v navázání vztahu s Bohem. (Mr 7:21) Doslovné meče a kopí jsou proti takovým úvahám bezmocné, proto „zbraně našeho boje“ zahrnují „meč ducha, jímž je Boží slovo“. (2K 10:4; Ef 6:17) Používáním tohoto meče mohou křesťané odhalovat falešná učení, škodlivé praktiky a filozofie, které odrážejí lidské smýšlení.​—1K 2:6-8; Ef 6:11-13.

10:10

Neboť říkají: Pavel zde uvádí citát, který zřejmě pochází od některých jeho kritiků v Korintu, možná od „mimořádných apoštolů“ nebo těch, kdo byli pod jejich vlivem. (Viz studijní poznámku k 2K 11:5.) Tvrdí, že Pavlova „osobní přítomnost je slabá a jeho řeč opovrženíhodná.“ V Lystře však Lykaoňané Pavla mylně považovali za Herma, bájného řeckého boha výmluvnosti. (Viz studijní poznámku k Sk 14:12.) A Pavlovy projevy zaznamenané ve Skutcích apoštolů ukazují jeho vynikající řečnické schopnosti. (Sk 13:15-43; 17:22-34; 26:1-29) Kritika ze strany Pavlových odpůrců v Korintu tedy mohla být stejně neopodstatněná jako nevlídná a neuctivá.

jeho osobní přítomnost: Pavel zde staví do protikladu „jeho přítomnost [řecky pa·rou·siʹa] osobně“ a jeho „nepřítomnost“. (2K 10:11) Slovo pa·rou·siʹa zde použil ve smyslu fyzické přítomnosti mezi bratry, nikoli ve smyslu příchodu nebo příjezdu. Toto řecké slovo je v podobném významu použito ještě pětkrát v křesťanských řeckých písmech. (1K 16:17; 2K 7:6, 7; Fp 1:26; 2:12) Stejné řecké slovo se také používá ve spojení s neviditelnou přítomností Ježíše Krista. (Mt 24:3; 1K 15:23) Ačkoli mnohé překlady toto slovo v souvislosti s Ježíšovou přítomností překládají jako „příchod“, překlad „přítomnost“ podporuje způsob, jakým Pavel toto řecké slovo používá.​—Viz studijní poznámky k 1K 15:23; 16:17.

10:13

území: Zde slovo „území“ je přeloženo z řeckého slova ka·nonʹ. Toto slovo je odvozeno z hebrejského výrazu pro „rákos“ (qa·nehʹ), který sloužil jako měřidlo nebo měřící nástroj. (Ez 40:3–8; 41:8; 42:16–19; viz Slovníček, „Kánon [biblický kánon].“) V 2K 10:13, 15, 16 Pavel použil toto slovo pro úkol který Bůh vyměřil. Pavel se chlubil pouze tím, co mohl dokázat v rámci hranic území, tedy v oblasti své činnosti v rámci svého Bohem daného poslání.

10:17

nechť se chlubí v Jehovovi: V křesťanských řeckých písmech lze řecké sloveso přeložené jako „chlubit se“ (kau·khaʹo·mai) také přeložit jako „mít pýchu; radovat se; jásat“. Používá se v negativním i pozitivním smyslu. Pavel například říká, že můžeme „radovat se [nebo „chlubit se“] na základě naděje na Boží slávu.“ (Ří 5:2) „Chlubit se v Jehovovi“ znamená být hrdý na Jehovu jako na našeho Boha a radovat se z jeho dobrého jména a pověsti.​—Jer 9:23, 24.

Jehova: V tomto citátu z Jer 9:24 se v původním hebrejském textu vyskytuje Boží jméno, reprezentované čtyřmi hebrejskými souhláskami (přepisovanými jako YHWH). Pavel cituje stejný verš v 1K 1:31.​—Viz Příloha C1 a C2.

10:18

ale ten, koho doporučuje Jehova: Pavlova slova zde navazují na předchozí verš, kde odkazuje na slova z Jer 9:23, 24. Tam Jeremjáš ukázal, že není správné, aby se člověk chlubil svou vlastní moudrostí, mocí nebo bohatstvím. Jediné, čím by se měl člověk chlubit, je to, že „má porozumění a poznání mne, ... prohlašuje Jehova.“ Pavel zde rozvíjí tento citát tím, že říká, že Bůh schvaluje, nebo uznává, ne ty, kdo doporučují sami sebe a chlubí se sebou (Př 27:2), ale ty, které „doporučuje“ Jehova. Protože se Boží jméno vyskytuje v původním hebrejském textu Jer 9:24, je použito jak v předchozím verši (2K 10:17), tak zde.​—Pro použití Božího jména v tomto verši viz Dodatek C3 úvod; 2K 10:18.